Vyberte si jazyk
Zlořečený dvojčlen nese název Ceauşescu-Băsescu a představuje skutečný časový most: na jednom konci komunistický diktátor, na druhém nekomunistický autokrat. Jeden horší než druhý. Oba vždy připraveni vysmát se lidu, a dokonce i svým nejbližším spolupracovníkům. A zvláštní je, že se jim při tom čas od času dostává i přízně západní Evropy.
Když komunisté v roce 1946 zvítězili v parlamentních volbách, spustili operaci, jež se dočkala poměrně nevalného úspěchu: snažili se zastrašovat lidi a odrazovat je od voleb. Traian Băsescu se svou stranou (Liberálně demokratická strana, PDL) dnes dělá totéž.
Těžko najít antidemokratičtější gesto než vyzývat své vlastní voliče, aby nechodili k urnám. A Băsescův tým se dnes provinil nejen tím, že se rozhodl voleb neúčastnit, ale i pokusem zablokovat právo volby těm, kdo se vyjádřit chtějí [referendum bude platné jen tehdy, pokud se ho zúčastní více než polovina z 18 milionů voličů]. Jedná se o naprosto antidemokratický postup, který měli naši euroatlantičtí partneři už dávno potrestat.
Ve stopách karpatského génia
Další podobností je tendence dávat rovnítko mezi osobu „conducătora“ [lídra] a samotný stát. Ceauşescu se rád ztotožňoval s Karpatami nebo Dunajem [nechal se nazývat „karpatským géniem“ či „Dunajem myšlenek“], Băsescu se [zlatonosnými] doly Roşia Montana, což je důkazem toho, že diktátoři, ať už ryzí nebo skrytí, jsou nenasytní a lační moci.
Oba státníci se utíkají k institucím, u nichž hledají oporu. První [Ceauşescu] u Securitate, druhý [Băsescu] u zpravodajských služeb, poslušných prokurátorů a podřízené justice. Jejich cílem je zničit politické odpůrce a nahnat strach vlastnímu táboru.
Parlamentní systém nepředstavuje ani pro jednoho z nich žádnou hodnotu. Velké národní shromáždění [za Ceauşesca] bylo karikaturou parlamentu a totéž se Băsescu snažil udělat z parlamentu současného. To samé platí pro tisk. První jej cenzuroval, druhý ho chtěl připsat na svůj seznam největších škůdců národní bezpečnosti a zároveň při tom některé novináře kompromitovat. Občas tím, že si je koupil z veřejných peněz.
Korupce se institucionalizovala
Korupci jsme zažili jak za Ceauşesca, tak za Băsesca, jen s tím rozdílem, že se nyní institucionalizovala. Největší korupčníci jsou největšími podpůrci režimu. Právě proto, aby ochránil své vlastní zkorumpované stoupence, si také Băsescu politicky podřídil státní zastupitelství a souběžně s tím vedl nelítostnou válku proti politickým odpůrcům [narážka na odsouzení expremiéra Adraina Năstaseho].
Nakonec pak jak Ceauşescu, tak Băsescu těžili výměnou za projevy přízně, které celkově hradili občané, z ochrany Washingtonu i velkých evropských států. Do té míry, že se jeden z nich dokonce projížděl v kočáru anglické královny [v roce 1978]…
Protinázor
Riziko institucionálního úpadku
Teoreticky je třeba volit pro nebo proti Traianu Băsescovi. V praxi to ale bohužel tak jednoduché není. Referendum svolané na 29. červenec nastoluje mnohem složitější problém. Sociálně-liberální unie (USL) se 7. května chopil moci s utkvělou myšlenkou: sesadit prezidenta Băsesca. A provedl to nikoliv podle ústavy, ale prostřednictvím politických kliček. Prezidenta prakticky nelze vinit z toho, že by se dopustil nějakého vážného porušení ústavy [motiv, kterým pro prezidentovo sesazení argumentoval parlament]. Ústavní soud, který se k případu následně vyjádřil, to tak sám konstatoval. USL si navíc pospíšil s úpravou zákonů a změnami ve státních institucích s cílem vytvořit jakousi státostranu, nad níž by převzal naprostou kontrolu.
O čem tedy občané mohou ještě rozhodovat? Proč by vůbec měli chodit k urnám? Předně proto, aby byla opět obnovena legalita a právní stát. USL vrátil Rumunsko, co se fungování demokracie týče, o několik let nazpět. Znepokojení EU a mezinárodního tisku je zcela důvodné, přestože Victor Ponta do ohlušení vykřikuje, že „Băsescu manipuluje“ západní Evropu.
Ale poté, co na veřejnost vyplavalo tolik zášti, po nestoudné televizní propagandě ve službách nového režimu a dlouhých letech, kdy se mluvilo o „diktátoru Băsescovi“, už se nenajde mnoho občanů odhodlaných hájit právní stát a brát na vědomí, že právě o něj v tomto referendu ve skutečnosti běží.
Většina lidí pochopila pouze to, že je Băsescu viníkem – tím, kdo seškrtal platy, zavedl úsporná opatření [výměnou za půjčku od MMF v roce 2009 ve výši zhruba 13 miliard eur] atd. Skutečnost, že za jeho vlády získalo soudnictví na funkčnosti a nezávislosti, je pro většinu lidí pouhou abstrakcí.
Pokud se prezident nevrátí zpět do Cotroceni [prezidentský palác], bude nestabilita pouze narůstat a krize se prohloubí, stejně jako úpadek státních institucí. To vše za vlády řízené usvědčeným plagiátorem [premiér Victor Ponta, prokurátor a doktor práv, byl obviněn z opsání své dizertační práce], který se v EU netěší sebemenší důvěryhodnosti.
Nejlepší by bylo, kdyby se Traian Băsescu vrátil do Cotroceni na základě výsledku referenda. Na tento scénář ale zřejmě nedojde, protože PDL vyzvala své voliče, aby zůstali doma. Koalice USL, která už dva měsíce soustavně zneužívá moc a naprosto poškozuje image Rumunska, vyzývá občany k sesazení „diktátora“, zatímco prezident, kterého si ti samí občané zvolili, po nich žádá, aby zůstali doma, a pomohli mu tak k návratu do funkce neplatným výsledkem referenda. Občané udělají, co uznají za vhodné. Po 29. červenci je každopádně čekají tytéž staré problémy. Více než půl roku ztraceného zbytečnými politickými spory a země, z níž se opět stala černá ovce Evropy.
Mircea Vasilescu (Adevărul, Bukurešť)
