Vyberte si jazyk
Podle vlastních údajů Evropské komise zaměstnává celý administrativní systém zhruba 50 000 úředníků, kteří vytvářejí různé politiky pro zhruba půl miliardy Evropanů. A Brusel samozřejmě neváhá se poměrem jeden úředník na deset tisíc občanů ohánět.
Euroskeptici jako londýnský think-tank Open Europe a Nizozemská socialistická strana (SP) nicméně tvrdí, že tyto údaje jsou ve skutečnosti mnohem vyšší. Je do nich údajně třeba započítat národní úředníky, kteří mají na starost unijní politiku, což tato čísla zvyšuje až třikrát.
Nicméně podle profesora Nica Groenendijka, který vyučuje evropskou hospodářskou správu, nejde o přesné přirovnání: „Koneckonců ani v Nizozemsku do tohoto počtu nezapočítáváme městské úředníky, kteří působí v oblasti veřejné politiky.“
Administrativa – 6 % rozpočtu EU
Otázkou nicméně zůstává, zda je jich skutečně příliš. Bohužel většina srovnání selhává. Ve snaze vyzdvihnout tvrzení, že administrativní systém v Bruselu je štíhlý a výkonný, se často zdůrazňuje, že zaměstnává zhruba stejný počet úředníků jako třeba ... Berlín.
Jenže Berlín má třeba také hygienickou službu, zatímco EU zaměstnává především vysoce vzdělané, dobře placené strategické plánovače. Styčnou plochu nenalezneme ani ve srovnání se Spojenými státy (co do rozlohy čtyřicetkrát většími), kde je obrana federální záležitostí, což není případ Evropy.
Možná, že vzhledem k rozsáhlé oblasti politiky, za niž jsou zodpovědní, to moc úředníků není. Ale co ty náklady? Všechny ty dokumenty, které se musí přeložit do 23 jazyků (víc než miliarda euro ročně)? Administrativa tvoří už několik let téměř šest procent výdajů unijního rozpočtu.
Ačkoli je to o hodně méně, než činí výdaje nizozemské centrální vlády (téměř 30 %), v druhém případě jsou výdajů započítány daňové úřady či národní kontrolní úřad. Jednoduše se to nedá srovnávat.
„Byrokracie je kontrola“
Podle profesora politologie Rinuse van Schendelen je úroveň byrokracie v Bruselu ze všech možných úhlů pohledu nepatrná. „Vláda v Haagu má jednoho úředníka na 133 obyvatel – instituce jako armádu, policii a školství v to nepočítaje. Komise má jednoho na každých 20 800 obyvatel EU. Statistiky hovoří jasně!“
Jestliže tento názor sdílejí téměř všichni experti, může zůstat Brusel vysoce byrokratický? Politolog Ben Crum trvá na tom, že tomu tak skutečně je, ale že podle Maxe Webera na tom není nic špatného: „Byrokracie je kontrola.“
A přesně tak se argumentuje v souvislosti se všemi těmi formuláři, které je třeba vyplnit. „Pokud chcete alokovat dotace mezi 27 států, potom je byrokracie jediným prostředkem, jak zajistit správné provedení. Mnozí z těch, kdo si stěžují na byrokracii, patří k prvním kritikům přidělování dotací neobdělávaným olivovým hájům. Buď jedno, nebo druhé. Vzhledem k daným okolnostem si nemyslím, že by dnešní Evropa byla příliš byrokratická.“
