Dnes ráno zavládla v zemi dusná atmosféra. Stalo se tak poté, co vláda oznámila zavedení nových úsporných opatření, která počítají s výrazným snížením platů a citelným poklesem životní úrovně. Týkají se předně státních zaměstnanců a důchodců, ale rovněž zaměstnanců soukromého sektoru. Premiér Jorges Papandreu se vyjádřil pod taktovkou cizích mocností, které v naší zemi získaly suverenitu: Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie (EU).
Půl století po svém vzniku zrušila socialistická strana (PASOK) vánoční a velikonoční platy [13. a 14. plat] a placenou dovolenou pro státní zaměstnance a důchodce. Tu sice nahradila prémiemi, nicméně o tolik nižšími, že by se daly označit za charitativní příspěvek, z něhož pod vlivem událostí zakrátko nezbude nic. Nelze tak vyloučit, že vláda tyto příspěvky zruší.
Ovšem Papandreu, jakmile dojde na tvrdé a bezprecedentní škrty v socialistické realitě a v platech státních zaměstnanců, se jen tak nezastaví: už oznámil další snížení platů státních zaměstnanců o 8 %, což znamená pokles jejich příjmů o 20 % během dvou měsíců. V důsledku těchto opatření přijde každý státní zaměstnanec o 15-30 % ročního příjmu.
Jedná se bezpochyby o největší antisociální opatření, která kdy Řecko zažilo, každopádně pokud jde o poslední století. Velice zjevně odporují předvolebním a povolebním slibům předsedy vlády a strany PASOK, což pro Papandrea a jeho vládu představuje značný problém politické věrohodnosti. Z ekonomického hlediska se tato úsporná opatření dotknou samých základů hospodářství, aby se tak podařilo dosáhnout cíle a snížit veřejný schodek. Náš hrubý domácí produkt letos klesne o 4 %.
Za posledních padesát let došlo k takovému radikálnímu snížení pouze jednou, a to v roce 1974 následkem ropné krize spojené s chaosem po nezdařeném státním převratu na Kypru a invazi turecké armády do severní části ostrova, která vedla k pádu režimu řeckých plukovníků a hrozbě válečného konfliktu s Tureckem. HDP tenkrát klesl o 6,4 %. Dnes je situace značně odlišná. Veřejný schodek je třeba přehodnotit: ze 115 % v roce 2009 by se měl v roce 2014 dostat na 140 %.
Vedle ekonomického aspektu je tu ještě aspekt etický: daná opatření jsou velice nespravedlivá. Někteří si nahrabali ve veřejných pokladnách, a platit za to budou státní zaměstnanci a důchodci. Střetáváme se tu s násilnou politikou, která špatně rozděluje veřejný majetek a odměňuje v podstatě pouze plutokracii. Ani jeden Řek nevidí souvislost mezi veřejným dluhem a státním rozpočtem na jedné straně a ohlášenými škrty v platech na straně druhé. A nejhorší na tom je, že tato čerstvě oznámená opatření stále ještě nepřesvědčila Evropany, kteří nevylučují, že v případě potřeby budou požadovat další.