Vyberte si jazyk
Podle analytiků, kteří se stavějí k chování Německa v Evropě nejkritičtěji, kancléřka v době vypuknutí krizí reaguje velice neflexibilně, posléze je ochotná k ústupkům a změně názoru a nakonec se vrátí ke svému původnímu postoji a vylučuje jakýkoliv rozhodující obra
Co se stane v této fázi existenciálních pochyb o euru? Několik málo dní to vypadalo, že kancléřka Angela Merkelová a její ministr financí Wolfgang Schäuble přijali návrh jižních států, jako Španělska a Itálie, podporovaných Francií – tradičním spojencem Berlína, který se však obává příliš silného postavení svého partnera – aby Evropská centrální banka (ECB) mohla spolu s evropskými záchrannými fondy přijít na pomoc jejich veřejnému dluhu.
Povzbuzující slova
Veřejné mínění má v těchto dnech sklon klást důraz na to, že Německo změnilo svůj postoj, i když jeho dvě viditelné hlavy v této věci neučinily ani jedno prohlášení potvrzující nákup dluhu nebo jakékoliv jiné dodatečné opatření. Místo toho se v Německu pod vedením Bundesbanky, německé centrální banky, objevila kritika hospodářského establishmentu. Za touto institucionální vlajkovou loď se postavila skupina vlivných ekonomů, politiků a podnikatelů. Argumenty, na nichž tato diskuze stojí, jsou všeobecně známé, a není tedy třeba se k nim zde vracet a opakovat je.
Mnohem zajímavější je vědět, zda je umíněnost prezidenta Bundesbanky Jense Weidmanna projevem skutečné opozice vůči vládě Angely Merkelové, či zda jde o pouhé rozdělení rolí, což však kancléřka v minulosti na všechny možné způsoby vyvracela.
Je jasné, že Merkelová nemůže znovu běžet do Bundestagu s žádostí o ještě více peněz na další záchrannou operaci, ačkoli přesně v to vzhledem k postoji trhů doufaly Španělsko s Itálií, než šéf Mario Draghi minulý týden vyslovil svá povzbuzující slova.
Scénář noční můry
Bez politického prostoru na zorganizování záchranné operace à la Řecko a pod silným tlakem trhů se kancléřce jako pohodlnější řešení jeví ponechat celou záležitost ECB a na domácí půdě Bundesbance. Ta se však vidouc tento manévr – tedy riziko ztrát v případě neúspěchu operace – ve svém postoji zatvrdila. To vypovídá spíše o logice šoku, a nikoliv rozdělení úloh. Podle tohoto scénáře bude Rada ECB ve čtvrtek svědkem zrodu aliance mezi jihoevropskými centrálními bankéři a většinou vlád eurozóny - včetně té německé - proti Bundesbance a několika dalším spojeneckým centrálním bankám. Historický okamžik.
Druhou možností je, že Merkelová by mohla celý zápas nechat na Bundesbance, že Draghi bude jen papouškovat mínění ostatních a že ve čtvrtek budeme svědky opravdového fiaska, kdy ECB nebude mít kvůli nesouhlasu velmocí eurozóny žádný manévrovací prostor, i když ve formálním hlasování zvítězí. Scénář jako z noční můry.
Názor
Jak zachránit euro a nepolekat Němce
„Celý svět se obává, že řešení krize narazí na německé ordoliberální názory, zejména pak ten, podle nějž Evropská centrální banka nesmí nakupovat státní dluhopisy,“ konstatuje v úvodníku hájícím intervenci ECB na záchranu eura list Frankfurter Rundschau. Sředolevicový deník odmítá argumenty proti takovému rozhodnutí, především pak zákaz nepřímého financování členských států Evropskou centrální bankou.
„Úkolem ECB je zajištění cenové stability. Větší problém než inflace […] jsou ale deflační tendence, které nyní srážejí ceny dolů. Nákup obligací za účelem stabilizace ekonomiky je tedy nedílnou součástí jejího mandátu.“
Deník rovněž soudí, že je třeba zpochybnit schopnost trhů určovat, s jak vysokým úrokem se může ta která země zadlužit, protože investoři se v posledních letech hluboce mýlili, když neviděli přicházet krizi.
„Nebylo by rozumnější, aby výši úrokových sazeb stanovovali centrální bankéři namísto toho, aby prosperita a zaměstnanost závisely na náladě spekulantů?“
Pokud bude ECB jednat náležitým způsobem, pak jí akumulace dluhu členských států příliš nehrozí, tvrdí Frankfurter Rundschau:
„Stačí, aby ECB důvěryhodně stanovila výši sazby, řekněme 5 %, od které začne neomezeně nakupovat všechny dlouhodobé dluhopisy. Vsadíme se, že neutratí ani cent?“
Jedinou vadou na kráse je nedemokratičnost nákupu dluhopisů centrální bankou. Deník proto navrhuje, aby namísto ECB operoval – ovšem s penězi ECB – Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který je podřízen Radě ministrů financí…
