Zpráva Budoucnost eura (1)

Reformovat nebo zemřít

Jak by Evropa měla zvládnout řeckou krizi aniž by ohrozila budoucnost eura a eurozóny? Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz se domnívá, že drakonické utahování opasků ve veřejném sektoru není tou správnou cestou.

Zveřejněno dne 7 května 2010 v 12:45

Řecká finanční krize dala v sázku samotné přežití eura. Při vzniku eura se mnozí o jeho dlouhodobou životaschopnost obávali. Když šlo všechno dobře, na tyto obavy se zapomnělo. Otázka, jak by se dělaly úpravy, kdyby část eurozóny zasáhl silný negativní šok, ale přetrvávala. Fixace směnného kurzu a delegace měnové politiky na Evropskou centrální banku zlikvidovaly dva primární prostředky, jimiž národní vlády stimulují své ekonomiky, aby předešly recesi. Co by je mohlo nahradit?

Nositel Nobelovy ceny Robert Mundell předestřel podmínky, za nichž by jednotná měna mohla fungovat. Evropa tehdy tyto podmínky nesplnila; a nesplňuje je dosud. Odstraněním legislativních překážek pohybu pracovních sil sice vznikl jednotný trh práce, ale mobilita v americkém stylu je vzhledem k jazykovým a kulturním odlišnostem nedosažitelná.

Evropa navíc nemá způsob, jak zemím, které se potýkají s vážnými problémy, pomoci. Vezměme si Španělsko, kde míra nezaměstnanosti činí 20 % – a mezi mladými lidmi přesahuje 40 %. Před krizí hospodařilo s fiskálním přebytkem; po krizi už se jeho schodek zvýšil na víc než 11 % HDP. Podle pravidel Evropské unie teď ale Španělsko musí osekávat výdaje, což pravděpodobně ještě zhorší nezaměstnanost. Jak tamní ekonomika zpomaluje, zlepšení fiskálního postavení může být minimální.

Někteří lidé doufali, že řecká tragédie přesvědčí tvůrce politik, že bez větší spolupráce (včetně fiskální výpomoci) nemůže euro uspět. Jenže Německo (a jeho Ústavní soud) se postavilo proti tomu, aby se Řecku potřebná pomoc poskytla, zčásti ze vstřícnosti k veřejnému mínění. (...) Celý článek čtěte na stránkách Project syndicate.

Newsletter v češtině

Francie / Německo

Sarkozy a Merkelová dávají hlavy dohromady

Ve společném dopise adresovaném Hermanu van Rompuyovi a José Manuelu Barrosovi požadují Berlín a Paříž přísnější kontrolu ratingových agentur a rozpočtové politiky v Evropě, stejně jako posílení evropské ekonomické vlády. „Merkelová a Sarkozy chtějí zachránit euro,“ uvádí v titulku Die Welt, který nezapomíná upozornit na napětí, jež provází francouzsko-německou dohodu. Sarkozy, který je přesvědčen o tom, že se Řecku mělo pomoci hned, tak podle deníku vyčítá Merkelové její „pozdní reakci, kvůli níž se zvýšily náklady na pomoc Řecku pro členy EU“. Oficiálně ale francouzský prezident „nechce poučovat“. „Na rozdíl od řízení krize v roce 2008 se nechce drát do popředí.“ Tentokrát „dává přednost roli modelového Evropana,“ tj. „Francouze odsuzujícího anglosaský kapitalismus, který má v Paříži tak špatnou pověst,“ píší uštěpačně Financial Times Deutschland.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma