Snadná pomoc hospodářství

Evropští vrcholní představitelé zoufale hledají prostředky ke stimulaci hospodářského růstu, a přesto opomíjejí 90 miliard euro, které jim leží na dosah ruky. Tato suma představuje potenciální úspory domácností i firem za odběr elektřiny v případě, že by došlo ke zpřísnění energetických norem pro elektrická zařízení. Podle studií by to pro průměrnou domácnost představovalo roční úsporu ve výši 280 eur. Dále by to umožnilo vytvořit v Evropě milion nových pracovních míst.

Evropská komise navrhuje revizi rámcové směrnice o ekodesignu elektrických spotřebičů z roku 2005. Směrnice definuje minimální nároky na spotřebu elektrické energie u čtyřiceti přístrojů, a ovlivňuje tak více než polovinu spotřeby elektrické energie v Evropě.

Přesto je tato směrnice jedním z nejpodceňovanějších nástrojů energetické optimalizace v Evropě. Dokonce i samotní energetici odpovídají na otázku vyčíslení úspor v případě přijetí této směrnice pokrčením ramen.

Odpověď zní následovně: kdyby se energetické normy nastavily o něco ambiciózněji než dnes, evropská poptávka po elektřině a plynu by se snížila o 17, respektive 10 %. Vydělalo by na tom i životní prostředí. Do roku 2020 by se tak do ovzduší dostalo o 400 megatun CO2 méně. To odpovídá zhruba výsledku evropského systému obchodování s emisními povolenkami či dvojnásobku celkových emisí CO2 Nizozemska. Je tedy načase, aby se evropští úředníci přeškolili.

Již překonané normy

Čína a Spojené státy si uvědomily ekonomické a ekologické výhody energetických norem mnohem lépe. V těchto zemích se zaváděním norem pro elektrická zařízení zabývá desetkrát více úředníků než v Evropské unii. A není to pro nic za nic: podle jedné americké studie přináší každý dolar utracený za úředníky, kteří se této politice věnují, pro konečné spotřebitele 60 000 dolarů v podobě energetických úspor.

Kvůli nedostatku kompetencí Evropské komise trvá zavedení energetické normy až pět let. Vývoj však jde stále kupředu. Když normy konečně vstoupí v platnost, jsou už zastaralé.

Například společnost Sharp představila televizor o 50 % úspornější, než vyžadovala tehdy platná norma. Pro zavádění přísnějších energetických norem potřebujeme rychlejší procedury.

I když si často myslíme pravý opak, zpřísnění energetických norem by umožnilo zlepšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství. Naplňovat přísnější normy by totiž musely i firmy ze třetích států - jako například čínští výrobci - které by chtěly nabízet své zboží na evropském trhu. Pro elektrotechnické firmy jako Philips by to byla výhoda. Jejich výrobky by se tak staly pro zákazníky atraktivnějšími (díky úspornosti). Samozřejmě, například kupní cenu televizoru by to zvedlo o několik desítek euro, ale během používání tohoto přístroje by zákazníci ušetřili průměrně čtyřnásobek této částky.

Zdravě uvažující představitelé

Nicméně v každé produktové skupině existuje v Evropě alespoň jeden výrobce, který nemá chuť nebo není schopen se víc snažit, aby jeho výrobky fungovaly úsporněji. Kontra-lobbing těchto zpožďovačů brání občanům a dalším evropským firmám z ekonomických přínosů směrnice Ecodesign těžit naplno.

Nicméně potěšující zprávou je, že eletrotechničtí giganti Philips, Electrolux, Camfil Farr a skupina Bosch Siemens nedávno vyzvali evropské státy k rychlému zpřísnění energetických norem u domácích spotřebičů.

Je totiž v zájmu Evropy investovat do vývoje a výroby čisté technologie spíše než utrácet mnohem vyšší sumy za dovoz energie (v roce 2011 představoval jen dovoz ropy 300 miliard euro).

Zelený růst může vytvářet pracovní místa, která tolik potřebuje armáda mladých nezaměstnaných. Míč je tedy na straně evropských představitelů, kteří mají dost zdravého rozumu na to, aby věděli, kam sáhnout pro zdroje, které jim leží na dosah ruky.