Zatímco američtí představitelé bijí na poplach v souvislosti s tím, co označují za hrozbu ze strany šíitské militantní organizace Hizballáh, tisíce jejích členů a příznivců v Evropě operují takřka bez omezení a shánějí peníze, které pak proudí vedení skupiny do Libanonu.

Washington a Jeruzalém trvají na tom, že Hizballáh je Íránem podporovaná teroristická organizace s krvavou historií, která navíc s Teheránem úzce spolupracuje při výcviku, vyzbrojování a financování syrské armády, jež v současné době nemilosrdně potlačuje lidové povstání. Evropská unie se však k Hizballáhu nadále chová především jako k libanonskému politickému a sociálnímu hnutí.

S tím, jak se stupňují obavy z preventivního úderu Izraele na jaderná zařízení Íránu, analytici zpravodajských služeb varují, že Írán a Hizballáh by nejspíše reagovaly útoky na zahraniční cíle.

Izraelští a američtí představitelé obviňují Hizballáh a Írán z bombového atentátu na bulharský autobus. Výbuch v něm minulý měsíc zabil šest lidí, z toho pět izraelských turistů. Američané a Izraelci tvrdí, že bomba byla součástí tajné ofenzívy, která zahrnuje také další teroristické pokusy v Thajsku, Indii, na Kypru a jinde. Obhájci Hizballáhu naopak podotýkají, že neexistuje žádný faktický důkaz, který by hnutí s tímto útokem přímo spojoval.

Nebezpečné spící buňky

****I když se předpokládá, že Hizballáh působí na celém kontinentu, centrem jeho aktivit se stalo Německo. Německá domácí zpravodajská služba ve své každoroční zprávě o největších hrozbách uvádí, že zde hnutí v loňském roce mělo 950 členů a příznivců, oproti 900 v roce 2010.****

Od útoků z 11. září 2001 se Hizballáh v Evropě drží při zemi a tiše vybírá peníze pro Libanon. Tam finance slouží dobročinným účelům, například stavbě škol a zdravotnických zařízení, ale podle informací západních zpravodajských služeb i k provádění teroristických útoků.

Evropské rozvědky sice sledují politické stoupence hnutí, ale odborníci tvrdí, že to samo o sobě nestačí k odhalování tzv. spících buněk, které představují největší nebezpečí. „V Evropě mají skutečné, vycvičené operativce, jejichž služby sice nebyly dlouhou dobu využity, ale pokud by je chtěli aktivovat, tak mohou,“ říká Alexander Ritzmann, politický poradce Evropské nadace pro demokracii v Bruselu, který o Hizballáhu svědčil i před americkým Kongresem.

„Pokud by existovaly hmatatelné důkazy, že se Hizballáh podílí na teroristických činech, pak by EU uvažovala o jeho zapsání na seznam [teroristických organizací],“ říká ministr zahraničí Erato Kozakou-Marcoullis z Kypru, jehož země právě předsedá EU.

Zápis na černou listinu EU by organizaci zničil

Tato do očí bijící škála různých názorů odráží množství rolí, které Hizballáh sehrál od doby, kdy se zformoval po izraelské invazi do Libanonu v roce 1982. Militantní křídlo Hizballáhu nese odpovědnost za sérii únosů a sofistikovaných bombových útoků a je obviňováno i z pumových atentátů v zahraničí. Skupina se nicméně také stala poskytovatelem sociálních služeb, které otřesená libanonská vláda nebyla schopná zajišťovat. Od té doby se Hizballáh vyvinul v politické hnutí se dvěma ministry ve vládě a tuctem míst v parlamentu.

Generální tajemník organizace Hassan Nasralláh prohlásil, že kdyby ji Evropa zařadila na černou listinu, „Hizballáh by to zničilo. Zdroje našeho financování by vyschly a zdroje morální, politické a materiální podpory by byly zničeny.“

Evropa se už dlouhou dobu vyznačuje tolerantnějším přístupem k militantním islamistickým skupinám než Spojené státy. Před útoky z 11. září měla Al-Káida dokonce informační tiskovou kancelář v Londýně. Plánování a organizace útoků probíhaly do značné míry v německém Hamburku. Tam totiž tehdy žil Muhammad Atta, který přípravu celého plánu vedl.

Američtí představitelé si po léta stěžovali na neochotu Německa zakročit proti firmám, které obcházely sankce proti Íránu. Zdá se, že se tento nátlak vyplatil, a Německo v loňském roce souhlasilo se zapsáním Evropsko-íránské obchodní banky se sídlem v Hamburku na černou listinu Evropské unie.

Američané se o Evropu bojí více než Evropané

Americká a izraelská vláda věří, že Írán a Hizballáh připravují svou dlouho spící údernou kapacitu k teroristickým útokům. Evropané ale zatím zastávají názor, že zde existuje výrazný rozdíl mezi mezinárodní teroristickou sítí jako Al-Káida a tím, co je zde vnímáno jako konflikt mezi Izraelem a Spojenými státy na straně jedné a Íránem, Sýrií a Hizballáhem na straně druhé.

Někteří analytici tvrdí, že šíitské skupiny jako Hizballáh představují menší nebezpečí než sunnitské militantní organizace, jako je například al-Káida. „Největší nebezpečí představují salafističtí islámští aktivisté, ne šíiti, ale sunnité,“ říká Berndt Georg Thamm, berlínský expert na terorismus, s odkazem na extremistickou odnož sunnitského islámu.

Tato propast ve vnímání na obou březích Atlantiku je natolik veliká, že američtí představitelé se hrozby, kterou Hizballáh pro Evropu představuje, obávají více než Evropané sami.

Nizozemsko prohlásilo Hizballáh za teroristickou organizaci v roce 2004 s poukazem na to, že nerozlišuje mezi politickým a teroristickým křídlem skupiny. Británie takový rozdíl vidí, a na seznam teroristických skupin proto zařadila pouze militantní křídlo Hizballáhu.

Strach z odvety?

„Britové v tom vidí nástroj: změní-li se, ze seznamu je vyškrtneme,“ říká Ritzmann. „Francouzi si nemyslí, že je moudré je na seznam teroristů dávat, vzhledem k tomu, jak významný politický hráč to je.“

Berndt Georg Thamm konstatuje, že „na Hizballáh není jednotný pohled.“ K tomu ještě dodává: „A to se v dohledné budoucnosti nezmění.“

Skeptici tady v Evropě říkají, že s tím, jak se Hizballáh stále více stává politickým hnutím, se distancuje od své teroristické minulosti, pokud ji už neopustil úplně, a že je to Izrael, kdo rozdmýchává podobné obavy, neboť se snaží ospravedlnit útok na íránská jaderná zařízení.

Někteří odborníci zase tvrdí, že pracovníci evropských bezpečnostních služeb odolávají tlaku zařadit skupinu na černou listinu, protože věří, že zde bylo dosaženo jistého nevysloveného détente, kdy se Hizballáh zdržuje útoků a evropští strážci zákona se nevměšují do organizační práce a fundraisingu skupiny.

„Je tu obava z případné odvety Hizballáhu, který by v důsledku mohl vést k operacím této organizace v evropských zemích,“ říká Bruce Hoffman, profesor bezpečnostních studií v Georgetownu a expert na terorismus.