Foto: Rudy Girón

Výmarská republika je tu zpět! Ale ne…

Vzestup krajní pravice v Evropském parlamentu opět vyvolává strašáka Hitlerova nástupu k moci. Máme ale opravdu důvod k obavám?

Zveřejněno dne 12 června 2009 v 15:43
Foto: Rudy Girón

Na stránkách rumunského deníku Romania Libera naznačuje politický analytik Cristian Pârvulescu paralelu mezi současnou Evropskou unií a Výmarskou republikou, kterou živí „politická a doktrinářská nejednoznačnost, již v Evropě vyvolávají pravicové strany.“ Podle Pârvulesca této nejednoznačnosti „nahrává to, že se v Evropském parlamentu sdružují do stejné skupiny poměrně nesourodé národní strany, jako je Lid svobody Silvia Berlusconiho, Unie pro lidové hnutí Nicolase Sarkozyho a Křestansko-demokratická unie Angely Merkelové.“

Evropské demokracie, postižené ‚stranokracií‘ a ekonomickou krizí, jsou dnes zdá se křehké. „Tato nepřehledná situace,“ pokračuje Pârvulescu, vytváří příznivé podmínky pro propagaci nacionalistické rétoriky. Tak tomu bylo i ve třicátých letech v Německu, upozorňuje: „Právě oslabenost stran spolu s ekonomickou krizí umožnily vzestup Hitlera.“

Historie se možná nebude opakovat, Evropská unie je dnes možná silnější, než byla Evropa před osmdesáti lety,“ uzavírá Pârvulescu, podle nějž „by nicméně úspěch extremistů neměl být podceňován, neboť by to mohlo vést k potvrzení legitimity jejich působení v národní politice.“

Na to odpovídá ze stránek italského týdeníku Panorama Giuliano Ferrara ironickou poznámkou, že zásluhou takovýchto novin „máme neustále dojem, že prožíváme poslední dni Výmarské republiky. Tyto úvahy jsou ale rychle popřeny činy, jak znovu přednedávnem uvedl britský marxistický historik Eric Hobsbawm“.

Newsletter v češtině

Ferrara tímto zmírňuje důsledky evropských voleb, především co se týká vzestupu krajně pravicových stran. „Jakmile jde o evropské volby, vždycky máme pocit, že je tu zpátky fašismus, o rasismu už ani nemluvě,“ tvrdí tento italský konzervativní novinář, který považuje za jediný skutečný fakt „krizi stran ideologicky spjatých s mizejícím mýtem socialismu“. Kontroverzní lídr nizozemské pravice Geert Wilders není podobně jako Jörg Haider či Pim Fortuyn podle Ferrary symbolem vzrůstající „autoritativní a mačistické síly,“ ale spíše čím dál silnějšího „intimního svazku s vlastním územím“.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma