Kdy se nic nedaří, zbývá nám ještě fotbal. Žádná jiná podívaná na světě není schopna vyvolat tolik kolektivních vášní, které jsou si ve všech zeměpisných šířkách tolik podobné. Tajemství její masové svůdnosti tkví v tom, že operuje na poli emocí a hovoří jazykem schopným vyjádřit univerzální hodnoty: soutěžního ducha, sílu výzvy, pocit soudržnosti, ztotožnění se se skupinou. Zahrnuje v sobě fyzickou krásu sportu, morální hodnotu překonání sebe sama a mentalitu strategie a zároveň spočívá v jedné z nejinstinktivnější činností, jakou je kopání do kutálejícího se předmětu. Fotbal spojovaný s masovou kulturou, zábavním průmyslem, marketingem a reklamou se stal ztělesněním moderního světa a postupně vyvrátil politické a kulturní předsudky, které se kolem něj vznášely: ztráta zdravého rozumu, agresivita, sexismus. Političky a intelektuálky se připojily k publiku, které se cele oddává jeho neodolatelnému kouzlu. Fotbal se stal celosvětovým, demokratickým a univerzalistickým jevem, jedinečným emblémem globalizované společnosti.
Mistrovství světa je vrcholným obřadem nového fotbalového náboženství. Jeho rozměr mezinárodního klání odhaluje identitní strukturu národních mas a dodává mu neuvěřitelnou sílu přitažlivosti a sociální dynamismus. I uvnitř společenství, jako je Španělsko, kde dochází k neustálému střetu identit, dokáže účast [španělského výběru] Roja smazat odlišnosti a sešít cáry národního cítění neviditelnou nití kolektivní hrdosti. Nedávná četná vítězství potlačila tradiční historický pesimismus a nahradila jej vlnou národní pýchy. Poprvé po dlouhých letech lze u Španělska pozorovat vlastní styl hry, schopnost se překonat a odhodlanost zvítězit. Národní výběr je ztělesněním země bez komplexů s novou mentalitou vítěze, které hrozí jediné: euforie.
Španělsko je kandidátem na vítěze, a přestože není jasným favoritem, představuje už sama tato ambice důležitý posun. Naše vláda bojující s krizí se netají tím, že sní o tomto balzámu vrchovatého optimismu, jakým by bylo španělské vítězství. Otázka fotbalu není tak malicherná, jak se zdá. V děsivém prostředí poznamenaném zchudlostí a úpadkem, ve zchátralé a poraženecké sociální krajině proráží fotbal všeobecně špatnou náladu a ve své zdánlivé trivialitě nám nabízí objektivní naději na vítězství. Je to poselství naděje ve zdevastovaném prostředí. Kdo by si mohl myslet, že se jedná jen o hru?