První patro francouzského zastoupeníNadace Calousta Gulbenkiana v Paříži se na několik týdnů změnilo v bránu do dnešní Evropy. Evropy, která není lhostejná, vybízí k zamyšlení a vznáší otázky. Evropy, která je zároveň krásná i znepokojující, jako všechny problémy, jimiž trpí – od hospodářské krize až po tu sociální. Je nám povědomá i cizí, jak nám ukazuje 12 fotografů, z toho tři Portugalci, kteří byli pozváni, aby svým uměním zpracovali téma „Evropských identit“.

„Nesnažíme se popsat ani identifikovat nějakou evropskou jedinečnost,“ říká jeden z kurátorů výstavy, Portugalec Sérgio Mah, který věří, že „Evropa je fantastickou sbírkou historických, zeměpisných, duchovních a symbolických kořenů“.

Není tedy divu, že při prohlídce 12 souborů fotografií divák objeví témata, která patří jak do soukromé, tak do veřejné sféry. Visí tu vedle sebe například fotografie zabývající se životem žen a zkušeností mateřství, jejichž autorkou jeMarie Sjøvoldová, a městské scényGabriely Croppiové. „Naše výstava chce být demokratickým prostorem, který je tomuto typu vzájemné kolize otevřený,“ dodává portugalský kurátor.

První ročník European Photo Exhibition Award (EPEA) je společnou iniciativou čtyř evropských nadací, portugalské Nadace Calouste Gulbekiana, italskéFondazione Banca del Monte di Lucca, norskéInstitusjonen Fritt Ord a německéKörber-Stiftung. Každá jmenovala jednoho z kurátorů, který pak vybral tři fotografy. Sérgio Mah, který zastupuje Gulbenkianovu nadaci, vybral Catarinu Botelhovou, José Pedra Cortese a João Grama – pro jejich „citlivost k tématu evropských identit“. Kroužek umělců doplňují Pietro Masturzo, Monica Larsenová, Hannah Modighová, Frederic Lezmi, Linn Schröderová, Davide Monteleone a Isabelle Wenzelová.

„Chceme vystavovat fotografy, kteří si teprve získávají renomé. Nemáme zájem o umělce, kteří jsou v oboru již dobře etablovaní,“ vysvětluje Sérgio Mah, který dále zdůrazňuje, že cílem projektu bylo kromě prohloubení vztahů mezi čtyřmi pořádajícími institucemi také pomoci umělcům, jejichž práce si teprve získává uznání. „A nakonec je to také projekt vypovídající o určité generaci,“ konstatuje Mah, jelikož vybraní autoři jsou všichni ve věku od 29 do 37 let. Mládí „vždycky přináší něco pozitivního, svěžest, která je vlastní těm, kdo jsou otevření a schopní na věci nahlížet z různých perspektiv.“

Výstava EPEA, která byla zahájena v Hamburku, poputuje po Paříži nejprve do italské Luccy a potom do Osla, tedy postupně do každého ze čtyř sídelních měst zúčastněných nadací. Druhý ročník, který se již připravuje, představí opět nové umělce.