„Vstávej lenochu, než ztratím trpělivost. Jedeme do Lodže!” Tak zní text populární německé písně z 19. století („Theo, wir fahr’n nach Lodz“) z doby průmyslové revoluce, kdy kolem polské Lodže vznikala dynamická průmyslová oblast. Pro Němce bylo město tehdy skutečným eldorádem. Právě tady často hledali šanci na lepší život. Rodinné textilní firmy jako porýnští Scheibler či saští Geyer a Herbst zbohatli právě zde. Dějiny se opakují.

Lze po katastrofách moderních válek a pádu komunistického režimu hovořit o nové německé vlně imigrace do Polska? Zatím nejde o kdovíjaký exodus, ale Polsko se stalo zemí, kde se Němci nyní nejraději usazují.

Ještě v roce 2006 bylo Polsko na žebříčku oblíbenosti německých emigrantů na pátém místě. Ale dnes už tam žije více Němců než ve Španělsku či Francii. Podle Spolkového statistického úřadu si Polsko za své bydliště zvolilo 9 434 Němců. Ze třetího místa tak sesadilo Rakousko a umístilo se hned za Švýcarskem a Spojenými státy.

Němci na cestě

Ještě před několika lety se stěhovalo v opačném směru. Až do pádu komunistického režimu a polské transformace bylo západní Německo vysněným cílem polských emigrantů. Ti se zde často, a třeba i s fotografiemi svých vzdálených příbuzných v uniformách Wehrmachtu, snažili získat německý pas nebo alespoň povolení k pobytu.

Dnes je mezi Poláky o práci v Německu relativně slabý zájem navzdory bezplatným jazykovým kurzům, školením i výjimečným bonusům, které tamní firmy nabízejí.

Role se obrátily a Polsko se stalo pro tisíce západních sousedů atraktivním místem pro život a kariéru. Usadilo se zde již téměř 6 000 německých firem, většinou malých a středních. Hodnota německých investic se odhaduje na 22 miliard eur, což minulý rok představovalo 21 % všech zahraničních investic v Polsku.

Když chtěl Němec ještě před několika lety odjet za prací do Polska, ptali se ho doma, jestli se nezbláznil. Dnes se už nikdo nediví. Němečtí nezaměstnaní, zvláště ti z pohraničí bývalé NDR, vidí v Polsku možnost získat trvalé zaměstnání. A absolventi škol tu vidí příležitost profesního postupu a splnění svých ambicí.

Podle bývalého starosty Štětína a tamního honorárního konzula Spolkové republiky Německo Bartłomieje Sochańského pracuje ve štětínské oblasti asi 2 500 Němců – instalatérů a topenářů, tesařů, zedníků, pokrývačů atd. Přicházejí hlavně z Braniborska a Meklenburska-Předního Pomořanska, kde je vysoká nezaměstnanost. Mnozí, kteří se za hranicemi usadili, se už nehodlají do Německa vrátit.

Němce do Polska však táhnou i rodinné kořeny a určitá nostalgie. Gotthard Sinapi si vybral vesnici Lekowo poblíž Świdwína. Osmapadesátiletý restaurátor památek je jedním ze spoluvlastníků místního zámku ze 17. století, přesněji toho, co z něj zbylo. Rekonstrukce zámku, která trvá již několik let, financují členové jeho rodiny rozesetí po celém světě. Ještě zbývá plno práce, ale pro milovníky agroturistiky je už připraveno několik hostinských pokojů. Opraven je i i lovecký pokoj a koncertní sál, který se třikrát ročně otevírá veřejnosti.

Koně čekají

Nejznámějším z „polských“ Němců je nepochybně herec Steffen Möller, který se proslavil díky televiznímu seriálu „M jak miłosc“ (L jako láska). Tento polský „vyslanec“ v Německu ve své one-man-show radí svým krajanům, jak se s Poláky lépe sžít. Jeho kniha Viva Polonia aneb německým gastarbeiterem v Polsku se stala bestsellerem.

„Předem vás varuji: dnes večer se budete muset zbavit svých oblíbených stereotypů – vždyť náš východní soused je naším třetím nejoblíbenějším exilem!“ Möllerova poslední kniha, Polská expedice, se několik týdnů držela na špici nejprodávanějších knih v Německu. Knih o emigraci a polských zákonech a daních pro podnikatele i zaměstnance přibývá.

„Tohle je strašná díra a na to jsem moc mladá, potřebuju hudbu a tanec a trochu elegance, tak se vzchop a vydejme se na cestu, tam budu volná, tam budu konečně žít, tam ochutnám lásku, Theo, pojeďme do Lodže.“ V podání řecké zpěvačky Vicky Leandrosové se písnička nedávno v Německu stala znovu hitem. Jako dávno předtím, v dobách dělení Polska, kdy jí zpívali rakouští vojáci. Naleznou němečtí emigranti svoji „zemi zaslíbenou“? Ať už ano, či ne, jak je to v písni: „koně čekají“.