Nicolas Sarkozy a Angela Merkelová 14. června 2010 v Berlíně.

Rozvod by zaplatila Evropa

Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy si k hádce nemohli vybrat méně vhodný čas, píše Die Zeit. Pokud se dva hlavní evropští aktéři nedokáží shodnout, Evropa by mohla ztratit vliv na světové dění.

Zveřejněno dne 21 června 2010 v 14:05
Nicolas Sarkozy a Angela Merkelová 14. června 2010 v Berlíně.

Situace se stává čím dál nebezpečnější. Zatímco Evropa prochází jednou z nejvážnějších krizí ve své historii, Angele Merkelové a Nicolasu Sarkozymu se stále nedaří najít společnou řeč. Těžko říct, co bylo na jejich promarněné schůzce před dvěma týdny, či na tom, co předváděli během tiskové konference 14. června v Berlíně, nejhorší. Jisté je, že hořkost stále vzrůstá na obou stranách.

Něco se změnilo a to i přesto, že historičtí znalci francouzsko-německého vztahu opakují, že Paříž a Berlín se spolu odedávna hašteřily, jen aby se nakonec ještě lépe udobřily. Ve skutečnosti bylo během prvních poválečných desetiletí vždy možné se přes neshody točící se kolem měny, ehospodářství a Evropy, přenést. Studená válka vyžadovala, aby se obě země spolu shodly. V 90. letech byla tato nutnost nahrazena nejistotami týkajícími se nového světového pořádku a Německo a Francie si hleděly do očí se slovy „neopouštěj mě!"

Pak přišla krize, která ukázala slabosti politických systémů, na kterých francouzský prezident a německá kancléřka vybudovali své naděje do budoucna. Sarkozyho reformní mašina se zastavila a partneři Merkelové se uvnitř vládní koalice navzájem požírají. Od té doby to jde od devíti k pěti. Zatímco se nikdo k ničemu nemá, propast mezi oběma zeměmi se prohlubuje.

V Berlíně vládne pocit, že jde o konspiraci, ve které ředitelé Centrální evropské banky (ECB), Mezinárodního měnového fondu (IMF) i Světové obchodní organizace (WTO) - všichni tři původem Francouzi – stojí na straně Nicolase Sarkozyho. Společně se zde nadává na „Club Med", tvořený Řeckem, Španělskem, Itálií a Francií, které si navzájem odpouštějí své finanční hříchy. Nejoblíbenějším cílem však zůstává obyvatel Elysejského paláce, který se od nás tak jednoznačně liší. Vztahy mezi oběma zeměmi se tím dále ochlazují. Ztrácíme tak nejenom to, čeho jsme už jednou dosáhli - symbolické základy, které položil Charles de Gaulle a Konrad Adenauer a které dále upevnili Giscard d'Estaing a Helmut Schmidt a též François Mitterand a Helmut Kohl - ale vytrácí se i naše budoucnost.

Newsletter v češtině

V první řadě budoucnost evropské díla: tedy bezpečnostní, energetické a klimatické politiky, kterou se již podařilo zbudovat. Začalo se též mluvit o konci eura. Nemylme se: tyto myšlenky by si mohly rychle získat většinu veřejného mínění, především ve Francii. Konečně, se současným tempem budou světu zakrátko vládnout jen dvě velké mocnosti: Spojené státy a Čína. Evropa bude moci zabalit svůj sociální model, svoji soft power a vše, co může světu nabídnout. Možná se i rozdělí na dvě části: tady sever, tam jih.

Na kontinentu by tak Německo mohlo zůstat těžkou váhou, ve světovém měřítku by si však o několik míst pohoršilo. Též Francie, která by přišla o Evropu, by se nutně musela otevřít globalizaci a rychle by jí pak hrozilo stát se pouhým „trpaslíkem".

Opravdu obě země zapomněly, čím jsou? Dohromady produkují téměř polovinu bohatství Evropské unie, představují třetinu její populace a 31 % hlasů v Evropské radě. Od předsedů jejich vlád nesmíme čekat nic jiného, než to, že vezmou vnitřní situaci znovu do rukou a povolají Evropu k pořádku: „dost bylo hašteření a společných tiskových provolání k předsedovi Komise, předsedovi Evropské rady a šéfům států G20! Vraťme se znovu a vážně k politice," chceme od nich slyšet.

Paříž a Berlín by mohly například začít tím, že se dohodnou, že po třiceti letech nedbalosti dá Francie do pořádku své finance a že Německo se přeorientuje na domácí poptávku, i když to bude obě země něco stát. Pak by se naopak mohly zavázat k tomu, že se už nikdy nebudou pokoušet jít do toho jeden bez druhého, a to v žádném směru.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma