Letos to bude pro imigranty podivné léto. Pokud můžeme věřit statistikám Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), záběrů přistěhovalců napěchovaných na palubách provizorních lodí pokoušející se přistát na evropských březích ubude: během let 2009-2010 se počet přijíždějících lodí snížil, v závislosti na jejich cíli, o 50 až 95 %. Ještě před třemi lety byla Malta každoročně konfrontována, z důvodů své velikosti a hustoty populace, s přílivem 1500 až 3000 migrantů. Po 50% poklesu mezi lety 2008 a 2009 však podle maltských autorit od letošního března u jejích břehů neztroskotala jediná loď. V dubnu tak nakonec ostrovní stát oznámil, že končí operace prováděné společně s Evropskou agenturou pro řízení vnějších hranic členských států (Frontex).

K pozoruhodnému poklesu došlo též v Itálii, zvláště na ostrově Lampedusa. Podle římské centrály UNHCR jde o 94% pokles mezi rokem 2009 a prvními šesti měsíci roku 2010. Jako i v jiných oblastech, tento pokles započal zhruba v roce 2006. V tomto roce se na italských březích vylodilo 22 000 migrantů ze Severní Afriky. V roce 2007 jich bylo už jen 19 900 a v roce 2009 pouze 8 700. K důležitému poklesu došlo i ve Španělsku. Podle madridské kanceláře UNHCR jde o 50% pokles mezi rokem 2008 a 2009. V roce 2006 se podařilo u španělských břehů přistát 39 000 přistěhovalců, zejména na Kanárských a Baleárských ostrovech. V roce 2007 už jich bylo jen 18 000 a v roce 2008 pouze 13 400.

Námořní hlídky nikdy nespí

Podle ředitele Ústředního velení hraniční policie Frederica Perrina mají tyto údaje dopad i na Francii. Podle Perrina klesá v Calais a na trati Vintimille-Paříž, kterou používají přistěhovalci přecházející do Francie z Itálie, „migrační tlak". Počet zatčených též od začátku tohoto roku poklesl o 20 %. Jednou z příčin je existence samotného Frontexu. Počet a efektivita námořních hlídek se v posledních letech neustále zvyšuje, zejména díky existenci oboustranných dohod se státy, které jsou tzv. „zdroji" migrantů. K situaci přispívá i hospodářská krize.

Jedním z klíčových aktérů zůstává i nadále Libye. Ač se dříve stala jednou z hlavních tranzitních zemí, zejména pro přistěhovalce mířící do Itálie, od jara roku 2009 a též po vstupu v platnost diplomatické dohody s vládou Silvia Berlusconiho posílila svou hraniční kontrolu. V rámci této dohody podepsala Itálie Libyi šek na 5 miliard euro a uznala tak svůj podíl na škodách, které Libye utrpěla během doby kolonialismu. Za účelem zlepšení kontroly své jižní hranice poté Libyjci podepsali 300milionový kontrakt s italskou společností vyrábějící bezpečnostní vybavení – zejména infračervené kamery. Zapojili se též do jednání s Evropskou unií. Dne 9. června byl podepsán „doporučující program" o kontrole nelegálního přistěhovalectví s cenovkou 60 milionů euro.

Nová brána Turecko

Tyto rozsáhlé změny mění migrační mapu Středozemní oblasti. Migrační toky se posouvají k východu a novou hlavní branou do Evropy je nyní Turecko. Podle kanceláře UNHCR v Istanbulu turecké úřady v roce 2009 zadržely kolem 70 000 nelegálních přistěhovalců: toto vysoké číslo však představuje jen část reality. Těžko říct, zda se jedná o pouhý „odklad" migrace. Přistěhovalci, kteří do Turecka přicházejí obyčejně nepocházejí ze západní Afriky, ale nejčastěji z Afghánistánu, Somálska či Eritreje. Podle nevládních organizací jich mnoho v Maghrebu uvízne v očekávání lepších dnů. Díky tomu, že sami nepotřebují vízum k návštěvě Thajska, Maročané pak částečně problém obcházejí využíváním letů z Maroka přes Bangkok do Istanbulu.

Z Turecka konečně vedou do EU v každém případě dvě nové trasy: „severní" prochází přes Bulharsko a Rumunsko a stáčí se směrem do severní Evropy, „jižní" vede Řeckem do Itálie, Francie a Španělska. Řecko se s touto novou situací vyrovnává jen ztěžka. Podle aténské kanceláře UNHRC bylo v roce 2009 za ilegální vstup a pobyt na řeckém teritoriu zatčeno téměř 150 000 přistěhovalců, tedy 75 % z celkového počtu v Evropě, oproti 50 % v roce 2008. S postupným upřednostňováním pozemní stezky před námořní tato čísla od počátku tohoto roku dále narůstají. Jednou z nejvážnějších starostí nevládních organizací a UNHCR zůstává na této nové mapě i nadále osud žadatelů o azyl. Řecko je zemí, která v rámci Evropy uděluje nejméně uprchlických statutů. Co se Turecka týče, to tento status žadatelům nepocházejícím z EU neuděluje vůbec.