Vyvinul se z toho nový druh zábavy. Zbláznili jsme se do demokratické Evropy.

Vyrostli jsme prodchnuti duchem otců zakladatelů: když se buduje Evropa, nikdo nemá na osvícenou elitu. Však si toho také nedávno všimnul italský ministerský předseda Mario Monti. Kdyby Jean Monnet a Konrad Adenauer pět let po válce s Evropany konzultovali spojení uhelného a ocelářského průmyslu, pak by zakladatelé EU daleko nedošli. Dát dřívější obchodníky se zbraněmi pod společný dohled, to chtělo notnou dávku revoluční odvahy, ale i diskrétnosti.

Referenda, která skončila odmítnutím, ukazují, že tudy už cesta nevede. Je třeba vytvořit novou demokracii.

A je tu petice

Dopátrali jsme se nástrojů, které dává Lisabonská smlouva občanům. Od prvního dubna mají Evropané novou zbraň. Stačí, aby se sešlo sedm lidí ze sedmi zemí a do roka shromáždili milion podpisů se stanoveným minimem pro každou zemi: 74 250 v Německu, 55 000 ve Francii nebo 4 500 na Maltě. Organizátory petice nakonec přijme Evropská komise. V nejhorším případě je zdvořile vyslechne, v tom lepším připraví návrh zákona, která zohlední jejich požadavky.

Musí se dát pozor na to, aby iniciativa nebyla moc rychlá. Například organizace Greenpeace nashromáždila 1,2 milionu podpisů v petici za zákaz geneticky modifikovaných organismů v Evropě. Petici předložila Komisi na konci roku 2010, protože Lisabonská smlouva už platila. Komise ji však zamítla, protože chyběla prováděcí vyhláška o peticích. Greenpeace tak aspoň evropskou exekutivu přiměla, aby konečně zveřejnila vyhlášku, podle níž jako první den k registraci občanské iniciativy stanovila 1. duben 2012.

Lobbistická válka

V Evropě založené na právech má svoboda své hranice. Brusel přijímá pouze petice, které spadají do kompetencí EU. Odmítnuto už tak bylo několik sympatických návrhů.

Usilují odpůrci koridy o zákaz býčích zápasů? Odpověď zní: nejde o pravomoc EU, ochrana životních podmínek zvířat je garantována ve společné zemědělské politice, nikoliv v rámci kruté podívané.

Chcete zavést po celé EU minimální plat? Bohužel. Unie není oprávněna přijímat v sociální oblasti závaznou legislativu, to náleží jen státům.

Požadují ekologové uzavření jaderných elektráren? Je nám líto, odpovídá Komise, jaderná energie je ošetřena zvláštní smlouvou Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom), která s občanskou iniciativou nepočítá. Iniciátor petice, RakušanKlaus Kastenhofer, se nenechal odradit a předložil jiný návrh spočívající na odlišném právním základě: ochraně spotřebitelů a životního prostředí. Nyní čeká na odpověď Bruselu.

Evropská debata

Hrozí tu riziko, že petice a jejich protinávrhy rozpoutají lobbistické boje. Zjistíme tak, že se ekologové staví proti jádru, federalisté se zasazují o evropské volební právo a katolíci bojují proti výzkumu embryonálních buněk, uvedeme-li jen pár aktuálních iniciativ.

No a co má být? Díky nim lze vytvořit evropský debatní prostor a znovu klást otázky, které si bruselští úředníci zmožení kompromisy nekladou.

Evropa funguje jako ozubené kolo: jakmile se jednou nějaký zákon schválí, už jej nikdo nezruší. Podobně je tomu se směrnicí o ochraně volně žijících ptáků, která byla přijata v roce 1979 a kterou by lovci rádi odstřelili. Z výraznějších iniciativ je tu požadavek na pozastavení klimaticko-energetického balíčku z roku 2009, který údajně penalizuje Starý kontinent, do doby, než se začnou angažovat i Čína, Indie a USA. Proč ne?

Nástroj v podobě petice vypadá slibněji než konzultace s vnitrostátními parlamenty, kterou rovněž zavedla Lisabonská smlouva. I když je pravda, že Evropa nedávno zažila premiéru: Komise si za návrh vysloužila „žlutou kartu“ od dvanácti národních parlamentů. Navrhovala pravidla pro právo na stávku zaměstnanců vyslaných do jiné země EU (jinými slovy pro polské instalatéry), což musela následně stáhnout. Návrh byl předem odsouzen k zániku: byl příliš sociální pro liberály a příliš liberální pro socialisty. Tato epizoda potvrzuje především to, že sociální Evropa je v kleštích.