Vyberte si jazyk
První Evropa, zasažená dluhovou krizí, semkla své řady, aby se uchránila katastrofy. Činí tak s větším či menším úspěchem, ale prozatím alespoň drží pohromadě.
Druhá Evropa stojí na okraji, nervózně sleduje, jak se věci odvíjí v té první. Prozatím se nechce stát součástí Evropy č. 1, protože neví, zda dotyčná přežije, a navíc by vstup něco stál. Ale bojí se, že pokud ta první přežije, rozdíl mezi nimi se příliš prohloubí. A také, že v případě pozdějšího vstupu do první Evropy v ní nebude mít žádné slovo. Prostě schizofrenie.
Třetí Evropa už žádnou Evropou ve skutečnosti není. Žije ve stínu své původní slávy, zašlá patinou impéria, v přesvědčení o své vlastní jedinečnosti a schopnosti přežít bez Evrop č. 1 a č. 2. Ovládá ji národní sobectví. To je také důvod, proč tato třetí Evropa varuje první a druhou, že nezaváhá, když bude muset hájit své zájmy, a bude blokovat jejich kroky. Protože zájmy mají přednost před vším.
Dělení na eurozónu, ostatní a Británii
Státy první Evropy se snaží protlačit integraci a koordinaci svých hospodářských politik a zpevnit kontrolu silnějších států nad slabšími. Evropa č. 2 se snaží kontrolovat dění v Evropě č. 1, protože všichni jedeme stejným vlakem. Evropa č. 3 je šťastná, že došlo k rozdělení, protože si už drahnou dobu chtěla jít po svém.
Není těžké uhádnout, kdo je v tomto příběhu kdo. První Evropou je eurozóna – sedmnáct států, které přijaly společnou měnu v dobrém i ve zlém. Druhou Evropu představují státy mimo eurozónu: Skandinávie a nové členské státy, především Polsko. Většina z nich, s výjimkou Dánska, nemá na výběr a jednou se musí k eurozóně připojit, i když nikdo zatím neví, kdy se tak stane.
Třetí Evropou je Velká Británie. Velká jen svým jménem. Tvrdě na ni dolehla krize, potýká se se skotským separatismem a stále více se v Unii posouvá na okraj. Konzervativní premiér David Cameron tento týden během stranického sjezdu prohlásil, že v případě nutnosti bude vetovat celý unijní rozpočtový rámec na léta 2014-2020.
Zvláštní nový rozpočet
Unijní rozpočet zmiňované tři Evropy spojoval, ale teď je začíná rozdělovat. Berlín navrhuje zvláštní rozpočet pro eurozónu, tj. Evropu č. 1. Německo platí a proto má právo klást požadavky. Z úniků informací do německého tisku vyplývá, že by nový rozpočet mohl mít až 20 miliard eur. Dokonce i polští představitelé připouštějí, že dříve či později k vytvoření takového rozpočtu dojde. Polsko by bylo samozřejmě raději, kdyby k tomu došlo spíše později než dříve a kdyby vytvoření druhého rozpočtu neznamenalo oškubání toho původního. To je bohužel nepravděpodobné. Napomohou tomu Britové, kteří zablokují rozpočet, aby si vyjednali snížení svého příspěvku do společných financí EU.
Jediný společný rozpočet je tedy pro nynější tři Evropy neudržitelný. Polsku zbývá pokusit se o co nejdelší odklad rozdělení rozpočtu. A co nejdříve se stát součástí Evropy č. 1. Tedy za předpokladu, že se bude k čemu připojit.
