Vyberte si jazyk
Pireus. Kapitán ze své elegantní kanceláře s výhledem na egejský přístav s úsměvem pozoruje, jak tyčící se jeřáby vytahují z obrovské lodi jeden kontejner za druhým a pokládají je na přepravní roboty, která náklad dopraví na menší plavidla směřující do různých koutů Středozemního moře.
Objem nákladní dopravy je nyní už třikrát vyšší, než byl před dvěma lety, tedy předtím, než globální dopravní gigant Cosco (China Ocean Shipping Company), který vlastní čínská vláda, jmenoval kapitána Fu Čenga Ši do funkce.
Díky obchodu, který zchudlé řecké vládě do pokladny přihodil 500 milionů eur, získala společnost Cosco pronájem poloviny přístavu Pireus, a zanedlouho přeměnila skomírající řecký státní podnik v centrum obchodního života.
Na čínské straně je živo
Řecko se i nadále stará o druhou polovinu přístavu. Mezi důvody, proč zdejší obchod za Číňany daleko zaostává, jsou složité pracovní zákony a relativně vysoké mzdy – pro těch pár šťastných, kteří ještě zaměstnání mají. Tyto důvody dusí hospodářský růst celé země. „U nás všichni vědí, že musí tvrdě pracovat,“ říká kapitán Fu, pod jehož dozorem přivábil přístav nové klienty, čilý dopravní ruch a větší lodě.
Podle kapitána se má Řecko od firem, jako je ta „jeho”, co učit. „Číňané chtějí vydělávat peníze prací,“ říká. Podle jeho názoru se od koncedruhé světové války příliš mnoho Evropanů zaměřilo spíše na pohodlnou a bezstarostnou existenci. „Chtěli mít pěkný život, více dovolené a méně práce,“ říká. „A peníze utráceli dříve, než je měli. Teď mají spoustu dluhů.“
Podobně se vyjadřují i zástupci trojice zahraničních věřitelů Řecka – Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise. Po premiérovi Antonisovi Samarasovi chtějí mimo jiné, aby zrušil plošné ochranné mechanismy pro zaměstnance a odborové svazy a aby Řecko spravoval spíše jako výrobní firmu.
Přínos do státní pokladny
Mimo oněch 500 milionů eur, díky kterým Číňané získali polovinu přístavu, vybere řecká vláda z přílivu nového podnikání další daně. Kromě hrstky čínských manažerů navíc Cosco nabídlo práci asi tisícovce řeckých zaměstnanců, ve srovnání s pouhými osmi sty, kteří pracují pro části doků pod řeckou správou. V čínské části se objem nákladní dopravy v posledním roce více než zdvojnásobil na 1,05 milionu kontejnerů ročně. Zisk je sice stále nízký – v minulém roce činil bezmála pět milionů eur z tržeb ve výši 72,5 milionu eur – ale to proto, že čínská společnost mnoho peněz investuje zpět do přístavu. Na modernizaci doku, který by si měl v příštím roce poradit s 3,7 milionu kontejnerů, utratila přes 299 milionů eur. Pireus by se tak měl stát jedním z deseti největších světových přístavů. V současné době se navíc pokládají základy pro druhé přístavní molo.
Řecká strana přístavu, která ještě před příchodem Číňanů zažila několik ochromujících stávek, byla kvůli nové konkurenci přinucena k modernizaci. Nákladní doprava nicméně stále představuje pouhou třetinu obchodní činnosti, zbytek tvoří výnosnější osobní doprava.
Skandální platy
Kontejnerový terminál byl po mnoho let velmi ziskovou operací. Podle Harilaose N. Psaraftise, který vyučuje na Vysoké škole pro námořní architekturu a inženýrství v Aténách, však nefungoval kvůli „neflexibilním pracovním vztahům“ efektivně. Mzdy některých dělníků dosahovaly s přesčasy až 140 tisíc eur ročně hrubého (asi 292 tisíc korun měsíčně), zatímco Cosco platí většině dělníků pod 18 tisíc eur (37 500 Kč měsíčně). Na řecké straně přístavu vyžadovaly odbory, aby jeřáb obsluhovalo nejméně devět lidí - Cosco používá pouze čtyřčlenný tým. „Bylo to prostě šílené,“ vzpomíná Psaraftis, který byl výkonným ředitelem přístavu v letech 1996 až 2002. „Říkal jsem jim: pokud tak budete pokračovat dál, zprivatizují vás. Ale oni mě neposlouchali.“
Na druhé straně plotu, který od sebe odděluje čínskou a řeckou část operací, říká kapitán Fu, že kdyby se řecká vláda rozhodla prodat i zbytek přístavu, rád by, aby ho Cosco získalo celý. Taková expanze by upevnila čínskou nadvládu nad jednou ze strategicky nejdůležitějších bran do jižní Evropy a na Balkán. Mohla by však narazit na silný odpor ze strany řeckých odborových svazů a úředníků Dozorčího úřadu nad přístavem Piraeus, který kritizuje přístup Cosca k zaměstnancům. „Vypadá to tam jako v nějaké cizí zemi,“ říká Tanasis Koinis, náměstek ředitele Dozorčího úřadu, při pohledu na jeřáby čnící nad čínskými doky z okna své zchátralé kanceláře.
Podmínky z rozvojového světa?
Koinis a řada dalších Řeků obviňují Cosco, že využívá pracovních agentur, které dočasně najímají lidi nekvalifikované, odborově neorganizované a po práci dychtící, které vykořisťují za nízké mzdy. Babis Giakoymelos, člen představenstva Odborového svazu přístavních dělníků, tvrdí, že Cosco navíc šetří tím, že obchází různé bezpečnostní předpisy. „Zavádějí tak do Evropy pracovní podmínky třetího světa,“ upozorňuje.
Nedávná milionová renovace naleštěného sídla vedení společnosti, které sousedí s prostornými kancelářemi kapitána Fu, svědčí o velkém úsilí čínsko-řecké korporátní diplomacie. Zdi tu zdobí obrázky sošek řeckých bohů spolu s malbami čínských draků a na zvětšené fotografii v prostorném konferenčním sále stojí generální tajemník Ču Ťin-čao vedle několika řeckých lídrů.
„Na začátku se Řekové báli, že Číňané sem přijedou a obsadí to tady,“ říká kapitán. „Namísto toho jsme místním ukázali, že jim chceme pomoci jejich hospodářství rozvíjet. Nechceme jim vzít práci a dát ji Číňanům.“ V době, kdy se Řecko snaží zcela přetransformovat své hospodářství, Cosco podle něj představuje příležitost pro řecké pracovníky i zemi samotnou. „Cosco je pro ně budoucnost,“ říká pan Fu. „My jsme tu natrvalo.“
