„Evropa chce důchod v 70 letech,“ hlásána úvodní straněDiario de Noticias. Evropská komise představila 7. července zelenou knihu, v níž upřesňuje svá doporučení členským státům ohledně financování důchodového systému. „Evropská exekutiva doporučuje ‚zvýšit věk, v němž občané přestávají pracovat a začínají pobírat penzi,‘ aby tak nedošlo ke zhroucení stávajícího systému,“ píše Le Figaro. Evropský komisař pro zaměstnanost Laszlo Andor, jehož slova pařížský deník cituje, vysvětluje, že jeho úřad „vyzývá státy k podpoře delšího produktivního života. Musejí hodně dopředu připravit opatření na přizpůsobení důchodových systémů demografii.“

Za padesát let budou na každou osobu starší 65 let připadat pouze dva lidé v produktivním věku, připomíná JuanchoDumall, spoluředitel El Periódico de Catalunya. V tomto směru „se k hospodářské krizi přidala krize strukturální.“ V reakci na to „by sociální demokracie měla vytvořit více stimulující itinerář,“ protože to, že „lidé odcházejí do důchodu později a mladí přitom mají problém proniknout na pracovní trh, nedává ekonomicky moc smysl.“

Dumall s odkazem na situaci ve Španělsku, kde se počet diplomovaných lidí bez zaměstnání za dva roky zdvojnásobil, připomíná, že „právo na důstojný důchod je jedním z pilířů sociálního státu, který jsme tak obtížně vybudovali. Bylo by bolestivé, kdybychom zašli až k proletarizaci a ztrátě sociálních nároků.“

Evropská komise při předkládání doporučení „našlapuje velice opatrně,“ poznamenává Le Figaro. Důchody totiž „tvoří součást národních pravomocí, do kterých by se Evropská komise neměla míchat, i když jsou ve hře také otázky vnitřního trhu a pracovní nediskriminace.“ Brusel ale, zdá se, našel prostředek, jak se zapojit do diskuze na dané téma, když do dokumentu vložil následující otázku: „Je třeba do důchodového systému zapojit mechanismy automatického přizpůsobování v závislosti na demografickém vývoji, aby se tak vyvážil čas strávený v práci a čas strávený v důchodu? Jakou roli by v tomto směru mohla sehrát Evropská unie?“

„Zvýšení důchodového věku a snížení penzí jsou patrně ta nejnepopulárnější opatření, která si může moderní evropská vláda ke stabilizaci veřejných financí zvolit,“ reagujeTony Barber v bloguuveřejněném na portálu Financial Times. „To také vysvětluje, proč se političtí představitelé Evropské unie čím dál více zajímají o ‚depolitizaci‘ důchodové otázky a proč chtějí do důchodových systémů zavádět automatické úpravy, které by nebyly závislé na nekonečných politických šarvátkách.“ Jak přitom ale novinář upozorňuje, „alternativa k řešením nalezeným na základě politické diskuze a občas i konfliktu neexistuje. Budou to řešení možná dočasná, která budou vyžadovat úsilí. Ale to je cena za možnost žít v otevřené společnosti. Nemůžete všechno depolitizovat.“