Terminál společnosti DP World v tarragonském přístavu ve Španělsku, srpen 2010

Vývoz není všelék na dluhovou krizi

Eurozóna teď sází na export. Po celé Evropě tlačí na snížení mezd a snaží se získat zahraniční zákazníky, aby byla schopna unést náklady spojené s krizí. Problém je jediný – o to samé usilují i státy v Americe a Asii.

Zveřejněno dne 30 října 2012 v 12:49
Terminál společnosti DP World v tarragonském přístavu ve Španělsku, srpen 2010

Z Briana Hayese vyzařovala tichá hrdost. Irský ministr financí nedávno v Berlíně prohlásil, že Irsko by mohlo sloužit jako příklad pro další státy v krizi. Irsko skutečně každý už několik měsíců chválí ze všech stran, a to navzdory vysokým schodkům a dluhům, stoupající nezaměstnanosti a klesajícím platům. Jeho síla je jinde – má přebytky ve vývozu. Irsko vyváží do celého světa a zotavuje se na náklady zahraničí. Tímto směrem se postupně vydávají i další státy eurozóny, na což Amerika a Asie pohlížejí s nelibostí.

Přesně to je totiž jádrem protikrizové strategie. Zatímco záchranný fond, nákupy dluhopisů a úsporná opatření mají pouze uklidnit investory na finančních trzích, cesta ke stabilitě vede přes hospodářský růst vedený exportem. Eurozóna mění svůj obchodní model a jako vzor jí neslouží ani tak Irsko jako spíše vývozní obr Německo.

Srazit mzdy

Ty státy eurozóny, které si chtějí zlepšit postavení na světovém trhu, sázejí hlavně na výši platů. S nimi totiž mohou klesat výrobní náklady. A jde to, vysvětluje Christoph Weil, ekonom Commerzbank. Recese a vysoká nezaměstnanost oslabily vyjednávací moc odborů, to zaprvé. A pak země na okraji Evropy snížilo platy ve státní správě. A za třetí ke snižování platů přispívají také reformy pracovního trhu, rušení svátků bez práce, krácení minimálních platů a jiné změny.

Výsledkem je to, že „okraje eurozóny dělají velké pokroky v konkurenceschopnosti,“ pochvalují si ekonomové Crédit-Suisse. Kvůli těmto pokrokům jsou lidé chudší a snižují svou kupní sílu.

Newsletter v češtině

Méně nákupů z dovozu

V jižních zemích měnové unie se reálná domácí poptávka snížila zhruba o 15 procent. Tím klesá i dovoz. Kvůli krizi nakoupilo Řecko v prvních sedmi měsících tohoto roku v zahraničí o 13 procent méně, Itálie a Portugalsko o šest procent méně a Španělsko o tři procenta méně. Protože současně sílí vývoz, schodky v pokladně pomalu mizí v zahraničním obchodu a Španělsko a Itálie už jsou mezitím zase v plusu. „Eurozóna je čím dál podobnější Německu,“ konstatuje Crédit Suisse.

Zbavit se touto cestou dluhů v rámci eurozóny ale asi bude pro Řecko, Španělsko a Portugalsko těžké – Německo má až příliš velký náskok. Vývozní země jako je Německo či Nizozemí reagovaly na klesající výrobní náklady svých jižních sousedů snížením cen. Proto hledají eurostáty štěstí v daleké cizině a zaměřují se na trhy na Dálném východě a v Americe.

Kdo ještě nakupuje?

Asie a Amerika vnímají tento krok jako vyhlášení boje, neboť i tam je tato strategie oblíbená. Například americký prezident Barack Obama oznámil, že USA by chtěly dále růst právě díky světovému trhu. To ale s evropským obchodem právě teď nefunguje, v srpnu americký vývoz na starý kontinent stagnoval. Podobně je na tom Čína. Starosti si dělá i Japonsko, kde vývoz do Evropy klesl letos o šest procent, dovoz naopak o 18 procent narostl.

Masivním vývozem se tedy Evropa snaží snížit ostatním státům jejich díl zisku. „Rostoucí přebytky běžného účtu eurozóny znamenají otřes pro světové hospodářství,“ komentuje situaci Crédit Suisse.

Tím stoupá nebezpečí obchodních rozepří. „Mnoho průmyslových zemí trpí slabým růstem a vysokými dluhy,“ říká Patrick Artus z francouzské banky Natixis. „To podporuje nekooperativní politiku.“ Velké obchodní bloky se snaží přenést náklady spojené s krizí na ostatní.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma