V příštím roce věnuje Evropská unie 6,4 miliard euro na financování projektů v oblasti výzkumu a inovací. Eurokomisařka pro výzkum, Irka Má****rie Geoghegan****ová****-Quinn****ová to považuje za nezbytnost. Investice do inovací představuje podle jejích slov „jediný inteligentní způsob, jak vyjít z krize“. Finanční prostředky půjdou z evropského programu pro výzkum, který má na období 2007-2013 k dispozici 50 miliard euro. Profesor ekonomie a inovace na Technické univerzitě v Delftu Alfred Kleinknecht hodnotil, jak se s těmito penězi zacházelo v předešlých letech.

Trouw: Evropská unie prezentovala oněch 6,4 miliard euro jako největší investici, kterou kdy EU do výzkumu a inovací vložila. Je to opravdu tak ohromující částka?

Kleinknecht: Zdá se to být opravdu hodně peněz, ale ve skutečnosti to není žádná závratná částka. Je určena všem sedmadvaceti členským státům EU. Jakmile se mezi ně rozdělí, je hned daleko méně působivá.

Domníváte se jakožto evropský komisař, že se jedná o protikrizové opatření?

Ne. V krátkodobém horizontu nebude mít tento rozpočet na hospodářství žádný vliv. Projekty, na něž jsou určeny tyto finance, musejí být nejprve zahájeny. Bude třeba počkat pět až patnáct let, než přinesou nějaké výsledky. Je to dlouhodobá investice.

Vznikne tak větší množství inovativních projektů?

Opatření má své výhody i nevýhody. Peníze například nejsou snadno dostupné. Žádost musí být sestavena podle určitého protokolu a badatelé na ní musejí pracovat několik týdnů. Je to opravdu byrokratický cirkus – jenom na tuto práci je takřka nutné zaměstnat jednoho pracovníka navíc. Vše musí být dobře ošetřeno, aby se zamezilo podvodům. Evropská unie musí volit mezi dvěma zly: rizikem podvodu anebo složitým papírováním. Její volba je pochopitelná, ale já osobně bych se právě kvůli tomu [papírování] do takového projektu nikdy nepustil.

Když ne vy, tak kdo jiný?

V průběhu hodnocení jsme viděli, že se jedná zejména o evropskou elitu v oblasti inovací. Během výběrového řízení je vyřazena více než polovina projektů. Nakonec zbudou podniky jako Philips, které mají na tento druh papírování vyhrazené celé oddělení. Výhodou je, že projekty, které jsou z těchto peněz financovány, mají obvykle vysokou úroveň a jsou velmi ambiciózní. Jsou to projekty, které by bez těchto peněz pravděpodobně nikdy nespatřily světlo světa.

EU dává peníze na odvětví, jako jsou například informační technologie a komunikace. Brusel tak má na tyto oblasti výzkumu vliv. Je to dobře?

Brusel zhruba určuje, ve kterých odvětvích bude většina výzkumů probíhat. Nanotechnologie jsou jedním z témat, které v současnosti vzbuzují velkou pozornost. Vědci tomu své projekty přizpůsobují: najednou je součástí každého z nich nějaká nanosložka. Můžeme se ptát, zda je tento vliv Bruselu vhodný. Jsou tu ale i výhody. Ve Spojených státech vděčí obor ITK za svůj rozvoj veřejným dotacím, které byly na toto odvětví přímo určeny. Bez těchto prostředků by se Microsoft či Intel nikdy nemohly rozvinout do takové šíře.