Vyberte si jazyk
Není už náhodou vidět světlo na konci tunelu? Zajisté, finanční trhy s napětím očekávají zveřejnění „stress testů“ či „zátěžových testů“, které umožní vyhodnotit skutečný zdravotní stav bank v Evropské unii. Pokud ze skříně vypadne jen málo kostlivců a průběh testů bude přesvědčivý, investoři nemají důvod k další panice.
Ostatně už několik posledních dní to vypadá, že trhy vypnuly „panický mód“, ve kterém se nacházely posledních šest měsíců a který je vedl k útoku proti státnímu dluhu jižních členů eurozóny. Rychlý vzestup eura vymazal dva měsíce oslabování vůči zeleným dolarovým bankovkám. Euro, které se minulý pátek nakrátko vrátilo nad 1,3 dolaru (od té doby se pohybuje mezi 1,28 a 1,29, což je daleko od 1,19 dolarů za euro, kde bylo začátkem června), je toho důkazem. Ani poté co agentura Moody's snížila 14. července rating Irsku i Portugalsku, nebyl roznícen požár.
Změna psychologie investorů
V pondělí se list New York Times v dlouhém článku podivoval nad „touto rychlou změnou psychologie investorů.“ Ti totiž už z eurozóny neutíkají, přesně naopak. Řecko se vrátilo na trhy, když si 13. července vypůjčilo 1,65 miliard za sice vysoký úrok (4,65% na šest měsíců), ale je to vlastně jen o něco více než před dvěma měsíci, tedy ještě před ohlášením řeckého úsporného plánu.
Španělsku, zemi načas ohrožené nákazou, se rovněž v červenci třikrát podařilo bez problémů vydat emisi státních obligací. Stejného úspěchu dosáhlo i Portugalsko a Itálie. Evropská centrální banka (ECB) tak značně omezila své nákupy státních dluhů, když předtím odsála více než 60 miliard státních obligací. I to je znamením, že se situace normalizuje.
K uklidnění trhů významně přispělo i definitivní zavedení Fondu finanční stability poté, co mu poslední zelenou dalo Slovensko, které otálelo až do 15. července. Lucemburský premiér a šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker v reakci na to pro deník Libération uvedl: „od této chvíle máme v šuplíku k dispozici mučicí nástroje potřebné k tomu, abychom mohli intervenovat v případě, že by trhy opět zaútočily na některou zemi eurozóny.“ Tento fond tak má k dispozici rezervu, ze které může půjčit 440 miliard euro, k čemuž lze připočítat 60 miliard, které garantuje Komise. To má odstrašující efekt.
Návrat k stabilitě
Investory rovněž uklidnily úsporné plány, které státy přijaly s cílem ozdravit churavé veřejné finance. Ten Řecký je nejtvrdší ale již přináší výsledky: MMF a Komise nedávno poukázaly na „znatelný pokrok“, kterého Atény dosáhly. Řecku se totiž v prvním pololetí roku 2010 podařilo snížit deficit ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 o téměř 50 %. Středeční oficiální přistoupení Francie na německé požadavky ohledně drastického posílení Paktu rozpočtové stability jen přispěje k pocitu, že „kultura stability“ po německu se vrací ve vší své slávě.
Poslední prvek, který eurozóně umožnil dostat se opět do milosti: investoři se v současné době velice obávají zpomalení amerického růstu, což vyvolává obavy z opětovného pádu do recese. Nemluvě o tom, že řada amerických států, jako Illinois, Kalifornie, Ohio, Michigan, Florida či New Jersey se nachází na pokraji bankrotu … Trhy si uvědomují, že rozpočtová situace Spojených států (ale rovněž Velké Británie) je mnohem horší než situace Řecka či Španělska. Jejich veřejný dluh by mohl podle Banky pro mezinárodní platby do třiceti let dosáhnout neudržitelné úrovně a to i v případě zavedení úsporných opatření (300 až 500 % HDP v závislosti na druhu scénáře ve Velké Británii a 200 až 430 % ve Spojených státech…).
Navzdory tomu jsou trhy v klidu, jak to ostatně dokazuje výše úrokových sazeb CDS v řadě zemí eurozóny. Věřitelé se chtějí pojistit před úpadkem státu, tzn., že trhy stále sázejí na platební neschopnost Řecka, ale i Irska, Španělska či Portugalska… „Krize státního dluhu zcela neskončí dříve než za tři roky,“ což je délka fungování Fondu finanční stability, domnívá se Laurence Booneová, hlavní ekonomka banky Barcley's Capital France. Mezitím budou trhy pod lupou zkoumat návrhy rozpočtů na rok 2011 členských států, které budou známy na podzim. „Bude zapotřebí šetřit, ale také se vyvarovat návratu recese,“ varuje.
Pohled z Madridu a Atén
Budoucnost bank pod lupou
Budoucnost bank závisí na výsledcích bankovních zatěžových zkoušek. Ty se nejvíce očekávají ve dvou zemích: v Řecku, které se snaží dostat z rizika možného bankrotu a ve Španělsku, jehož bankovní sektor byl zasažen ekonomickou krizí. Před zveřejněním výsledků list El País očekává, že několik španělských bank selže, ale že "většina významných institucí [včetně Banco Santander a BBVA] získají dobrou známku."
"Španělský bankovní sektor byl odhalen" více než celé evropské bankovní odvětví, míní list Público. Celých 95 % bankovních institucí muselo test podstoupit, o proti 50% průměru v jiných evropských zemích. Mezinárodní trhy v posledních měsících španělský bankovní systém podle listu Público přímo "bičovaly". Zatímco vláda a Španělská banka chtěly ukázat, že jejich stav se těší dobrému zdraví.
Podle listu Kathimerini projde testy v Řecku šest bank, které představují 85 % bankovního sektoru. To by "určitě mělo přispět k pozitivnímu hodnocení ekonomiky". Řecké bankovní instituce jsou přesto vystaveny většímu riziku než jejich evropské protějšky, míní řecký deník, protože mají mnoho státních dluhopisů, a stát je v současné době v krizi.
Tato situace přispěje k tomu, že banky se solidním základem zkoupí ty slabší, které se dostaly do požítí.
