Distributor aténské Eurobanky, červenec 2010

Banky jsou nahé. Co teď?

Výsledky zátěžových testů bank zveřejněné 23. července jsou velice pozitivní. Pro většinu evropských deníků dokonce příliš. Obávají se totiž, že politická snaha uklidnit trhy nakonec povede k pravému opaku.

Zveřejněno dne 26 července 2010 v 15:37
Distributor aténské Eurobanky, červenec 2010

Z 91 testovaných bank prošlo 84. Výsledky zátěžových testů zveřejněné 23. července, jenž společně provedly evropské a národní bankovní úřady,vytváří obraz stabilního evropského bankovního prostředí, které se těší dobrému zdraví.

„Dobrý stav bank všechny překvapil,“ zdůrazňuje zástupce ředitele deníku El Mundo Casimiro García Abadillo, který se podivuje tomu, že testy odhalily potřebu zafinancovat „pouze 3,5 miliardy euro!“ Přesto, navzdory deklarovanému uspokojení Evropské centrální banky, Evropské komise a řady vlád EU, tato operace pozorovatele zřejmě moc neuklidnila.

„Evropské země dostaly pravý opak toho, co žádaly,“ píše De Volkskrant. „Místo toho, aby zátěžové testy vedly k obnovení důvěry a zklidnění, vyvolaly v evropském bankovním sektoru nedůvěru a nový stres. Dokud totiž nebude ohledně kvality testů panovat shoda, tak nebude ani jistota ohledně stability evropských bank. Na druhém břehu oceánu se tomu Američané smějí.“

„Testy bez stresu, aneb jak si bankéři přifukují morálku,“ píše s ironií Gazeta Wyborcza, podle níž nejsou testy ničím jiným než „úspěchem propagandy“. Varšavský deník se domnívá, že požadovaná kritéria (pokles řeckých euroobligací o 20 %, propad burzovních indexů o 20 %) byla nerealistická a že evropští supervizoři podmínky upravili takovým způsobem, „aby se evropským bankám neublížilo.“ Pokud doufali, že na to investoři skočí a začnou nakupovat akcie bank, tak se mýlí: kredibilita bank se nezvýší. „A co je horší,“ varuje deník, „někteří investoři by se mohli domnívat, že když toho evropští představitelé pro uspořádání této show učinili tolik, tak musí být ve skříních evropských bank hodně kostlivců.“

Newsletter v češtině

Kutilové z EU

Wolfgang Münchau se na stránkách listu Financial Times vyjadřuje ještě ostřeji. „Cílem tohoto cynického cvičení bylo předstírat, že EU řeší problém, zatímco se tak nedělo,“ píše sloupkař, jenž supervizorům vytýká to, že z testů vyloučili některé finanční instituce, ale zejména to, že nestanovili přísná kritéria. Münchau, stejně jako řada ostatních komentátorů, si zvlášť všímá toho, že testy nebraly příliš v potaz realistickou hypotézu v podobě platební neschopnosti jednoho státu.

„Testy sledují od vypuknutí ostré fáze finanční krize v září 2008 jasné schéma,“ dodává novinář FT. „Postup EU vůči finančnímu sektoru se podobal kutilství – obecná sanace, několik ne moc seriózních plánů na rekapitalizaci, injekce hotovosti – spíše než vyřešení problému (…) Zatímco v Madridu testy tvoří součást politického závazku na vyřešení problémů bank, tak jinde tomu tak není. Zátěžový test bez strategie na řešení problémů, což je právě to, co mimo Španělsko chybí, je úplně na nic.“ Casimiro García Abadillo v El Mundo poznamenává, že „španělská centrální banka v rámci scénáře pozitivní upřímnosti svlékla celý bankovní sektor do naha, jak to požadovaly vlády různých zemí, zatímco ECB požadovala jen nahoře bez.“

Přijde resuscitace trhů?

Pokud je mezi bankovními autoritami stres, tak je to kvůli tomu, že „evropským pánům šéfkontrolorům politici uložili provést test, jehož výpovědní hodnota je dost omezená a jenž nikdo nechtěl,“ konstatuje list Handelsblatt. Německý hospodářský deník zastává názor, že pouze individuální kontroly zaměřené na konkrétní banky, umožňují vyhodnotit jeho schopnost čelit rizikům. Německé banky jsou ostatně tímto způsobem sledované už dlouho. Z toho pramení i naděje Handelsblattu „že tato záležitost zůstane ojedinělou a neprosadí se jako každoroční rituál.“

A konečně, ačkoliv „zveřejnění zátěžových testů trhům bezpochyby přineslo stejně otázek jako odpovědí,“ list La Tribune jejich význam přesto uznává. Investorům totiž poskytují extrémně detailní informace o 91 evropských bankách, zejména z hlediska jejich vystavení vlivům různých státních dluhů. „Takto investoři budou rozlišovat mezi těmi ústavy, které testy prošly s přehledem a těmi ostatními,“ ujišťuje francouzský hospodářský deník. A od této chvíle, uzavírá Jornal de Negócios, „o tom, zda testy k oživující tendenci, která se v Evropě v poslední době objevuje, přispěly či ne, rozhodnou v následujících dnech trhy.“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma