Může se země postavit na nohy díky výstavbě kasin? Ano, odpověděli by vedoucí představitelé Severního Kypru. Severokyperskou tureckou republiku, která vznikla po separaci turecké a řecké ostrovní komunity v roce 1974 [rok, kdy Turecko zabralo polovinu ostrova] a která v roce 1983 vyhlásila nezávislost, uznává jako samostatný stát pouze Turecko. Severní Kypr je podřízen přísnému mezinárodnímu embargu: politickému, hospodářskému, turistickému a kulturnímu.
Turecko – „mateřská země,“ jak ho nazývají turečtí Kypřané – představuje jediné spojení se světem. Právě sem přilétají a odsud odlétají jediné lety. Odtud pocházejí banky a oběživo používané na ostrově – turecká libra. A také potraviny, které se objevují na pultech místních obchodů. Severní Kypr do Turecka „vyváží“ zejména citrusové plody a velice kvalitní rakiji. Ovšem hlavní příliv peněz z Turecka končí na herních stolech.
Skutečné terno
Tady se krize neprojevuje. Země těží z toho, že turecká ekonomika navzdory světové hospodářské krizi roste. Severokyperská centrální banka zaznamenala přebytek 4,5 miliard dolarů při 200 000 obyvatelích „státu“. Značná část těchto peněz putuje do pokladny díky zdanění kasin. Kasina, která jsou v Turecku zakázaná, představují v Severním Kypru skutečné terno. Jsou připravena uspokojit touhy Turků, kteří chtějí zkusit štěstí. Ale nejenom je. Hrát sem jezdí i turisté z Izraele či ze západní Evropy (převážně Angličané), kteří odmítají respektovat embargo. U příležitosti výročí vyhlášení samostatné republiky otevřel 20. července své brány nový pětihvězdičkový hotel s kasinem v Kyrenii (turecky Girne), pitoreskním přístavním městě na severním pobřeží ostrova.
Mluvíme-li o izolaci ostrova, pak je třeba jisté opatrnosti. Je pravda, že tu má základnu 30 000-40 000 tureckých vojáků a že lze na mnoha místech zahlédnout vojenské prostory obehnané ostnatým drátem. Mnozí turečtí Kypřané mají ovšem nárok na pas Kyperské republiky, mohou cestovat jako kterýkoliv jiný evropský občan a volně přecházet demarkační čáru rozdělující ostrov. Hodně Turků pracuje v řecké části ostrova, kde jsou platy zhruba o 50 % vyšší než v severním regionu (zde činí průměrný měsíční plat přibližně 600 euro).
Vztahy mezi tureckými Kypřany a „mateřskou zemí“ ale nejsou vždy jen přívětivé. Turecká vláda snížila dotace, které ostrovu přiděluje. A pak tu panuje velká obava z toho, že by Turecko mohlo Severní Kypr vyměnit za přístup do Evropské unie, po němž tolik baží.