Vyberte si jazyk
I podle francouzského standardu „obecních” policejních praktik jde o otřesné záběry. Videozáznam natočen amatérskou kamerou ukazuje pořádkovou policii v neblaze proslulém předměstí Paříže zvaném Seine-Saint-Denis, jakrozhání demonstraci vysídlených matek, včetně několika těhotných žen. S mírou úcty a taktu obyčejně projevovanými pouze vůči opilcům, policisté do protestujících žen strkají, brutálně s nimi zacházejí a nakonec je vlečou po zemi spolu s jejich plačícími dětmi a batolaty.
Záznam byl natočen v ranních hodinách 21. července v obzvláště citlivé oblasti La Courneuve, na okraji bytového domu Balzac. Rozpadající se patnácti-podlažní budova má být demolována: tucty squatterů tak přijdou o střechu nad hlavou. Mnohé z nich jsou mladé ženy původem z Pobřeží slonoviny. To většinou ony byly nafilmovány během policejního zásahu proti jejich “sedícímu” protestu. Nejméně jedna žena zde omdlévá, zatímco malý chlapeček, který je spolu se svou matkou vlečen po zemi, dostává hysterický záchvat. Na hrudích ozbrojených policistů s holými lebkami a v neprůstřelných vestách jsou jasně vidět odznaky CRS – nechvalně známé Republikánské bezpečnostní roty (Compagnie Républicaine de Sécurité), která si udělala jméno při brutálním potlačení nepřátel státu během studentských a odborových protestů v květnu 1968. Doprovázena soundtrackem sestávajícím z křiků, pláče a skandování „Nechte nás být!“, videonahrávka z La Courneuve tak již vedla k požadavkům, aby policejní brutalita byla podrobena vyšetřování a všichni zúčastnění potrestáni.
Špínu je třeba spláchnout hadicí
Přesto, že se nyní pozornost soustřeďuje na legendární francouzské pořádkové složky, není sporu o tom, že muž, jehož Francie nejvíce podezřívá z rozpoutávání rasové nesnášenlivosti a zastrašování je sám president Nicolas Sarkozy. Politik, který, jak si jistě vzpomeneme, jednou popsal problémové osadníky předměstí jako je La Courneuve jako „špínu“, která by měla být „spláchnuta hadicí.“ Během svého funkčního období jako ministr vnitra si Sarkozy liboval ve své přezdívce „Le Top Cop“ (Superpolda) a při pouhém, jakkoliv triviálním náznaku výtržností vysílal na místo masy ozbrojených policistů.
Od jeho zvolení prezidentem v roce 2007 je tak Sarkozyho vláda podle očekávání charakterizována rozsáhlými společenskými nepokoji, včetně takových protestů, jako jsme minulý měsíc viděli vypuknout v Grenoblu. Během pouličních bojů byly zapalovány obchody i auta a mezi policií a mladými došlo ke střelbě. Během samostatných nepokojů v St-Aignan ve středu Francie maskovaný gang pronikl do policejní stanice po tom, co byl během automobilové honičkyzastřelen jeden Rom.
Neúspěšná integrace hrozba pro stát
Sarkozy okamžitě obvinil z nepokojů imigranty a ohlásil rozsáhlý plán na jejich neutralizaci. To by znamenalo „vyhlášení války kriminalitě” a použití státních obušků k potlačení toho, co Sarkozy nazval vážnými „bezpečnostními problémy”, které „cizorodé” nežádoucí osoby představují. V souladu se svým vždy radikálně pravicovým smýšlením tak Sarkozy prohlásil, že by odňal francouzské občanství kterémukoliv přistěhovalci ve střetu se zákonem, stejně jako i pomýleným francouzským občanům cizího původu. Platby sociálních dávek nedokumentovaným imigrantům budou podrobeny přezkoumání a minimální tresty pro delikventy budou zvýšeny. Sarkozyho policie mimochodem též již začala provádět razie na romské tábory, jelikož president se zavázal vypudit kočující Romy způsobem, který je možno již teď přirovnat k etnickým čistkám.
„Trpíme v důsledku padesáti let nedostatečně regulované imigrace, která vedla k neúspěchu integrace,” dodal ještě ochotně Sarkozy, v případě, že by někomu nebylo jasné co či koho vidí jako největší hrozbu národní stabilitě. Jak velká je tato hrozba v případě těhotných žen a jejich dětí, Sarkozy už neřekl, avšak jeho mlčení o videozáznamu z La Courneuve je vice než hlasité. Zatímco se snaží distancovat se od mnoha problémů, ve kterých se jeho vládní kabinet topí, dalo se doufat, že ze srdceryvných výkřiků mladých matek a jejich malých dětí by pochopil, že útočit na slabé cíle, jako jsou bezbranní přistěhovalci, nic nevyřeší.
Názor
Ozvěny z Vichy
Na německý listSüddeutsche Zeitung (SZ) už toho začíná být trochu moc: „Jakésankce se dočká polygamní Francouz cizího původu, jehož delikventní syn porušuje podmínky svého podmíněného trestu a chodí za školu?” ptá se mnichovský deník. „Podle prezidenta Sarkozyho a jeho vlády zní správná odpověď takto: Otci přestanou vyplácet rodinné přídavky, půjde za mříže až na dva roky a ztratí francouzské občanství.”
“To, co zní trochu jako cvičení pro studenty práv, vychází přímo z fantazie vládnoucí pravice,” píše s překvapením SZ, která chce brát vážně francouzskou debatu o bezpečnosti. Tu nevyvolaly žádné radikální dlouhé nože ale prezident sám, jeho ministr vnitra Brice Hortefeux a vedení jeho vlastní strany UMP, která tak chce zakrýt aféru nelegálního financování strany dědičkou L'Oréalu.
„Ve všech případech jde o víc než jen vyplňování okurkové sezóny,” píše deník, který též připomíná, že všechny tyto návrhy se vztahují ke dvěma reálným návrhům zákona o vnitrostátní bezpečnosti a o imigraci, které bude Parlament oba v září projednávat. Francie, v jejíž historii bylo občanům odnímáno státní příslušenství naposledy za Vichistického režimu, se tak snaží institucionalizovat “Francouze druhé kategorie” a ignorovat zásadu, podle které “i špatný občan zůstává občanem.”
