Vyberte si jazyk
Evropská unie, která čelí nepolevujícímu migračnímu tlaku a veřejnému mínění, jež pronásleduje syndrom invaze, by se jistě obešla bez iniciativ tří svých členů. Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko, které Brusel pověřil zajištěním východních hranic EU, svým rozhodnutím otevřít brány evropské pevnosti svému úkolu poněkud nedostály. Pět milionů Moldavanů, Makedonců, Srbů, Ukrajinců a Turků tak má nebo bude mít možnost získat řádný evropský pas. Historie a její nespravedlnost jim umožnily vydat se zkratkou. Nečekaný dárek, od něhož si maďarští, rumunští a bulharští představitelé tajně slibují politické dividendy. A to navzdory skřípění zubů, které se ozývá z hlavních měst staré Evropy.
Maďarské občanství Srbům
Zákon, který přijal 26. května maďarský parlament na návrh pravicového premiéra Viktora Orbána a s podporou krajní pravice, vyznívá jako odplata. Nebo jako provokace. Maďarsko se ve skutečnosti nikdy nevzpamatovalo z traumatu Trianonské smlouvy ze 4. června 1920, která zemi připravila o dvě třetiny území a polovinu obyvatelstva. Zákon o dvojím občanství, který se týká 3,5 milionů lidí, vstoupí v platnost v lednu příštího roku. Klíče k Eldorádu nabídne zhruba 300 000 Srbů maďarského původu obývajícím autonomní provincii Vojvodina a 150 000 Ukrajinců náležejícím k maďarské menšině. Zákon rovněž zaseje nesváry mezi Maďarsko a další dva členské státy EU: v Rumunsku žije 1,4 milionů Maďarů a na Slovensku 520 000 (což je 10 % obyvatelstva). Slovensko zákon ani v nejmenším neocenilo. Bratislavský parlament odpověděl přijetím zákona, který stanoví, že každý, kdo se rozhodne pro maďarské občanství, přijde o občanství slovenské.
Rumunské občanství Moldavanům
Rumunská vláda je opatrnější a nechce přilévat olej do ohně. Předně proto, že část maďarské menšiny v Sedmihradsku občas nahlas sní o autonomii pro „zemi Sikulů“. A pak také proto, že by od Rumunska nebylo hezké kritizovat Maďarsko, když samo udělalo totéž. V dubnu 2009 se totiž Traian Basescu rozhodl udělit rumunské občanství Moldavanům, kteří o něj stojí a kteří mohou dokázat svůj původ. „Pokrevní pouto nám ukládá povinnost je podporovat,“ zdůvodnil rumunský prezident své rozhodnutí. Moldavsko má složitou historii. Založil jej Stalin spojením teritoria, které patřilo bývalému Sovětskému svazu, a Besarábie, která byla v letech 1918-1940 a 1941-1944 rumunskou provincií. Dvě třetiny Moldavanů jsou rumunofonní a jedna třetina rusofonní. Moldavsko, které má zhruba čtyři miliony obyvatel, je malá a velice chudá země. Třetina aktivní populace musela odejít za prací mimo vlast, většinou ilegálně.
...i bulharským Turkům
Sezam vedoucí do EU by tak mohl mít nežádoucí účinky. Mohl by totiž vést k dezintegraci tohoto zranitelného státu vydaného na pospas krizi identity, která už dlouhou dobu zasévá pochybnosti o jeho životaschopnosti. Přibližně 120 000 Moldavanů již vlastní rumunský pas, dalších 800 000 jich podalo žádost a vše nasvědčuje tomu, že toto číslo ještě poroste. Bukurešť ostatně otevřela – na náklady EU – dva nové konzuláty v Balti a Cahulu.
Bulharsko podobně jako Maďarsko zjednodušilo proces získání bulharského občanství pro zhruba 2,5 milionů Bulharů žijících v zahraničí, roztroušených po Ukrajině, Moldavsku, Albánii, Řecku a zejména Makedonii a Turecku. Z evropského pasu by se mohlo těšit 1,4 milionů Makedonců (tj. tři čtvrtiny obyvatelstva). Z pohledu některých historiků představuje Makedonie jeden ze stupínků bulharského národa. Makedonština tak není údajně ničím jiným než bulharským dialektem. Sofie si dělá rovněž starosti o Pomaky, Bulhary islamizované v období turecké nadvlády. Tato minorita, která měla podle odhadů před pádem komunismu 900 000 příslušníků, se stala obětí násilné asimilační politiky, jež vyvrcholila na konci osmdesátých let. Přibližně 350 000 Pomaků, kteří uprchli do Turecka, by tak, co se týká získání evropského pasu, na eventuální přístup Turecka k EU neměli čekat.
Latinská Amerika
Továrna na Španěly
Stát se Španělem je snadné: Španělsko v roce 2010 schválilo už zhruba 120 000 žádostí o občanství. 95 % z nich podali jižní Američané, jmenovitě Kubánci a Argentinci. Situace je důsledkem zavedení „zákona o historické paměti“ z konce roku 2007, který umožňuje potomkům Španělů, kteří zemi opustili během občanské války nebo frankistického režimu, zažádat o občanství. Vzhledem k úspěšnosti zákona vláda zákonnou lhůtu na podání žádosti o tento drahocenný sezam o rok prodloužila. Konzuláty je tak přijímají do prosince 2011. Do té doby by mohl počet nových Španělů vzrůst na 500 000,píše list Le Figaro.
