Ze sirotčince Al Karameh v Gaze zbylo jen pár trosek. Zařízení pro padesát palestinských dětí bylo zničeno v lednu 2009 izraelským letectvem během operace „Lité olovo“. Stálo 1 198 718 euro, z čehož polovinu platila Španělská agentura pro mezinárodní spolupráci (AECID) a Nadace Olofa Palmeho. Sirotčinec je jen jedním ze 78 projektů, které Evropa na palestinském území financovala a které byly v posledních deseti letech zničeny během útoků izraelské armády. Podle zprávy Evropské komise se jedná o projekty za více než 79,5 milionů euro (podle nejnižších odhadů). Španělsko financovalo nejméně osm z nich za více než 33 milionů euro.

Partnerství, které sype

Zatímco izraelská armáda systematicky ničila evropské projekty, uzavřel Izrael s EU pro něj velice výhodnou dohodu. „Tato dohoda o přidružení poskytuje Izraeli v jeho vztazích s Evropskou unií mnoho výhod, a to jak v rovině politické, tak ekonomické,“ sdělil s uspokojením izraelský ministr zahraničních věcí. Evropa představuje přední vývozní trh pro izraelské zemědělské výrobky. Od roku 1981 už Unie Izraeli poskytla prostřednictvím Evropské investiční banky 637 milionů euro. Loni mu návdavkem ke 120 milionům, které mu přidělila už v roce 2007, přidala dalších 25 milionů euro na výstavbu odsolovacího závodu v Chadeře, ležící severně od Tel Avivu. Na druhé straně vede izraelská vláda od začátku druhé intifády v roce 2000 kampaň za ničení palestinských táborů. Kolektivní trest, který na Palestinu seslala izraelská armáda, zasáhl letiště, silnice, mosty, elektrárny, čističky odpadních vod, nemocnice, skleníky a stodoly.

Kritizovaná pasivita

EU se zatím neodvážila požadovat od Izraele náhradu škod, které jí způsobil na zařízeních vybudovaných v Palestině. „Projekty financované EU náleží podle práva palestinské vládě a nemáme povědomí o tom, že by Palestina požadovala od Izraele odškodnění,“ odpověděla v březnu 2009 na otázky evropských poslanců Benita Ferrerová-Waldnerová, v té době eurokomisařka pro vnější vztahy. „Bylo by správné požadovat od Izraele, aby Evropě nahradil vynaložené výdaje,“ sdělil rakouský europoslanec Johannes Swoboda.

Evropskou unii kritizují za její pasivitu mnohé mezinárodní nevládní organizace. „Problém je ten, že EU už nechce být tou, kdo v mírovém procesu platí, a že roli prostředníka převzaly Spojené státy,“ vysvětluje Brigitte Herremansová, která se v belgické nevládní organizaci Broederlijk Denle zaměřuje na Blízký východ. „A EU nechce na Izrael tlačit a ztratit veškerý svůj vliv.“ Nejdražším projektem bylo letiště Rafáh na jihu pásma Gazy, které zcela srovnaly se zemí nové nálety izraelských bombardérů a buldozery demolující jeho jedinou letištní dráhu. Na místě zbyla jen kostra terminálu a přilehlé budovy. Kontrolní věž zcela zmizela a přistávací dráha se proměnila v lom, odkud si Palestinci odnášejí kousky asfaltu, které jim slouží jako stavební materiál.