Lokomotiva se rozjíždí bez vagónů

Německo se dnes nachází v izolaci: nikoliv politické, nýbrž ekonomické. Žádná jiná evropská průmyslová země se nemůže chlubit tak obdivuhodným hospodářským skokem, jaký dnes zažívá Spolková republika. Mezi Německem a zbytkem eurozóny se bez přestání prohlubuje příkop. Zatímco zástupci německých obchodních firem do budoucna hledí se sebevědomím, jejich kolegové z eurozóny naopak podle čísel publikovaných 23. srpna projevují znaky nervozity.

O krok vpřed

Izolovaná německá ekonomika by mohla kvůli svému výjimečnému postavení nakonec trpět. Německý růst totiž stojí na vývozu a pokud jeho hlavní obchodní partneři nebudou sledovat stejný rytmus, musí nutně zpomalit. Avšak, ať už se němečtí vývozci podívají na jakékoliv své hlavní odbytiště, všude tento výhled vypadá ponuře. Poslední čísla z průzkumu uveřejněného think-tankem Ifo World Economic Climate poukazují na hospodářské zpomalení v Severní Americe i Asii. Jestliže západní Evropa stále ještě vykazuje kladný růst, je to jen díky tomu, že dobré výsledky Německa maskují problémy jeho sousedů.

Rizikové faktory se liší stát od státu. Navzdory historickému plánu na obnovení růstu je oživení ve Spojených státech příliš křehké na to, aby vytvořilo dostatek nových pracovních míst. Hladina nezaměstnanosti tak zůstává kolem 10 %, což má negativní dopad na spotřebu, která je motorem amerického růstu.

Čína, druhá největší světová hospodářská velmoc, má diametrálně odlišný problém. S ohledem na riziko přehřátí trhu s nemovitostmi se čínská vláda rozhodla omezit dostupnost úvěrů. Během prvních pěti měsíců letošního roku byla Čína sedmým největším odbytištěm pro německé výrobky. V čele žebříčku byla Francie následovaná Spojenými státy, Nizozemím a Velkou Británií. Rovněž dalších pět následujících míst představovaly evropské země. Ve všech těchto zemích omezuje perspektivu růstu úroveň zadlužení.

O dva stupně nižší rychlost

V celé Evropě dále v příštích několika měsících skončí plány na podporu hospodářského oživení. Vlády se rozhodly, že je nahradí drastická úsporná opatření podobná těm, která již Řecko přivedla zpátky do recese. Ve Velké Británii ekonomové varují před přísným úsporným programem představeným vládou, který by mohl ekonomice po překvapivě pozitivním půlroce uškodit. V západní Evropě by se tedy němečtí vývozci mohli ocitnout ve velice choulostivé situaci.

Mraky se však kupí i nad východní Evropou. V Polsku, které je desátým největším obchodním partnerem Německa, začíná první propad v průmyslové výrobě a stavebním sektoru. Rainer Singer, specialista na východní Evropu z vídeňské Erste Bank, počítá s tím, že region jako celek poroste jen polovičním tempem.

Vývoz, který je motorem německého růstu, by mohl v příštích kvartálech zařadit až o dva stupně nižší rychlost. „Z důvodů mezinárodní ekonomické situace a zejména kvůli obtížím ve zbytku Evropy, by měl německý růst od podzimu doznat citelného zpomalení,“ varuje Gustav Horn, šéf hospodářského institutu IMK.

Mezitím se v Německu objevují signály oživení trvalejšího charakteru. Ekonomika sleduje obvyklou cestu: po exportu přebírají štafetu v udržování růstu investice a spotřeba. Očekávané zpomalení je jistě znepokojující, důvod k panice to však není.

Debata

Bude německé oživení pro Evropu blahodárné?

Vytáhne německá lokomotiva z krize i ostatní země eurozóny, anebo na její oživení doplatí partneři? Německý tisk není v této otázce zajedno. „To, že je Německo závislé na vývozu, nijak nevypovídá o tom, že by byly jeho výrobky lepší, ale je to výsledek mzdového dumpingu, který, a tím se německá situace liší od situace ve většině ostatních evropských zemí, nedává zaměstnancům možnost mít z růstu prospěch,“ domnívá se Tagesspiegel. „Stabilitu eura podrývá nikoliv síla, ale slabina. Tím, že je německý vývoz přebytkový, jsou ostatní evropské země nuceny hromadit deficit. Aby mohly splácet dluhy, musí Německo víc dovážet.“ Právě naopak, tvrdí Der Spiegel ve své anglické on-line verzi: „německý vývoz zemím eurozóny pomáhá“. „Mercedes je i přes nižší platy stále dražší než Renault a v Číně se prodává stále velice dobře právě proto, že se jedná o německý automobil. To stejné platí pro německé obráběcí stroje a chemické výrobky,“ pokračuje Der Spiegel. Co se týká dovozu, magazín upozorňuje na to, že v rozporu s tím, co se často tvrdí, došlo k jeho růstu: „ve srovnání s loňským rokem zvýšila Francie vývoz do Německa o 6 %, Španělsko o 12 %, a dokonce i Řecko o 9 %“.