Zelená se Irsko

Irsko se snaží ze všech sil skoncovat s léty hubených krav. A záchranný plán Mezinárodního měnového fondu, který do země před několika týdny nalil 1,17 miliardy dolarů, není jediným důvodem zlepšení stavu financí a nálady hrdých Irů. Svým dílem přispěly vláda i obyvatelstvo, když se rozhodly pro zcela novátorskou růstovou strategii založenou na obnovitelných zdrojích energie.

Podle týdeníku The Economist by se dnes nejzelenější zemi Evropy – která přitom ještě před čtyřmi roky zelenala ze strmého propadu ekonomiky – mělo podařit snížit deficit pod hranici 2 % HDP díky růstu, který by mohl dosáhnout „zázračných“ 2 %.

Vláda ve snaze postavit hospodářství na nohy a uspořit energii rozhodla zdanit spotřebu pevných paliv v domácnostech, kancelářích, automobilech a továrnách. Čím více oxidu uhličitého vypouštíte, tím více platíte. A pokud netřídíte domovní odpad, platíte ještě víc (už tři roky se v Irsku odpad systematicky kontroluje a váží).

Zdražení pohonných hmot

Kvůli této strategii došlo k automatickému zdražení benzínu, zemního plynu a kerosinu o 5 až 10 %. To staví Iry před volbu, zda budou pokračovat ve znečišťování životního prostředí a rozházejí tak své peníze na daně, anebo se rozhodnou obrátit trend a začnou se chovat ekologicky. Irové zvolili druhou možnost a dnes je díky tomu jejich země nejen na cestě z krize, ale vykazuje i rekordní míru spotřeby čisté energie. Od roku 2008 se míra znečištění snížila o 15 %, z toho o 6,7 % jen v roce 2011, kdy irská ekonomika začala vykazovat první známky oživení.

Ještě před několika lety přitom Irsko patřilo z hlediska emisí skleníkových plynů na jednoho obyvatele mezi nejhorší žáky Unie. Množství emisí na hlavu dosahovalo úrovně zemí, které si s životním prostředím hlavu moc nelámou jako Spojené státy. „Nejsme tak svatí jako Skandinávci,“ svěřil se listu New York Times Eamon Ryan, ministr energetiky v letech 2007 až 2011. „Ve skutečnosti spalujeme pevná paliva i nadále, jdeme ve stopách Američanů, a kupujeme si stále větší auta a domy. Nicméně pomalu ale jistě se nám daří naše životní návyky přehodnocovat.“

Politické strany Smaragdového ostrova nad zvýšením uhlíkové daně nehnuly ani brvou. Díky dani se irské vládě podařilo vybrat za tři roky téměř o miliardu eur navíc, z toho jen v roce 2012 to bylo 400 milionů. A obyvatelé zareagovali investicemi do obnovitelných zdrojů energie a recyklováním.

Dnes platí každý obyvatel Irska, který si pořídí nový automobil, daně na základě emisí vozu. Skupina Renault-Nissan podepsala před několika týdny s Dublinem a společností ESB (největším poskytovatelem elektrické energie v Irsku) dohodu o zrychlení zavádění elektromobilů na trh.

Respekt vůči životnímu prostředí, jinak postih

Jestliže se tomuto ekologickému obratu dostalo celkem příznivého přijetí, je to i díky účinné informační kampani s názvem Tackle litter before it tackles you[„Pusťte se do odpadků, než se pustí do vás], která měla především podobu humorných televizních spotů, v nichž popelnice srazila každého občana, který nerespektoval životní prostředí.

Podle loňských údajů zveřejněných na evropském summitu o odpadech z elektrických a elektronických zařízení (DEEE) se Irsko umístilo z hlediska sběru na prvním místě s devíti kilogramy na jednoho obyvatele. Následovalo jej Německo s 8,2 kilogramem na obyvatele a Velkou Británií s 7,5 kg. Se 4,7 kilogramy na obyvatele se nad Bruselem stanovený čtyřkilogramový mezník ještě dostala Itálie.
Plán na hospodářské oživení Irska na rok 2013 počítá se zavedením nových daní a rozpočtových škrtů. Podle některých expertů je tato strategie dobrá pro životní prostředí, ale sráží do kolen nejslabší sociální vrstvy. Právě proto se vláda rozhodla zdanit i spotřebu tabáku, který je považován za luxus pro boháče. Jedno je jisté: z vyjetých kolejí se nelze dostat bez odporu některých vrstev populace či obětí. Irská vláda protentokrát usoudila, že by bylo dobré, aby tyto oběti nebyly na úkor planety.

Pohled z Irska

Ropa ohrožuje zelené Irsko

Poté, co Irsko objevilo obrovská ložiska ropy v Irském moři, je ohrožena jeho dobrá ekologická pověst, kterou si získalo v posledních letech. Ropné ložisko Barryroe, které leží poblíž irského města Cork, by samo o sobě mohlo obsahovat 1,6 miliardy barelů ropy, vytvořit tak tisíce pracovních míst a přinést irské vládě vysoké daňové příjmy.

Západoirská města Cork či Galway by se mohla stát „miniaturními zelenými verzemi Dallasu v době ropné horečky“, píše reportérka listu Irish Independent Kim Bielenbergová. Reportérka pak dále poznamenává, že

kritici irského ropného průzkumu si až donedávna stěžovali, že jeho výsledkem je mnoho spekulací, avšak konkrétní nálezy jsou minimální. Zdravý skepticismus však nyní nahrazuje optimistická víra, že boom energetického průmyslu by mohl napomoct irskému hospodářskému oživení.

Někteří z kritiků tvrdí, že vládní pětadvacetiprocentní daň z nalezené ropy je příliš nízká a vláda tak ztrácí velmi potřebné příjmy. Jiní se obávají ekologické devastace krajiny. Podle Bielenbergové však

s příhlédnutím k tomu, že by se zvýšil příjem do státní pokladny, snížila by se závislost na dovozu ropy a vytvořili by se nová prácovní místa, bude těžké výhodám nového energetického sektoru odolávat.