Vyberte si jazyk
Hrstka nadnárodních společností v Polsku utratila přibližně sedm milionů eur z [Evropského sociálního fondu (ESF)] (http://ec.europa.eu/esf/home.jsp) na vzdělávací kurzy pro své zaměstnance. Tyto fondy byly původně určeny pro malé a střední firmy, ne pro zaměstnance, které mají své pracovní místo jisté, a zcela určitě ne pro manažery. Měly pomáhat hlavně nekvalifikovaným a dlouhodobě nezaměstnaným, kteří se snaží vstoupit na pracovní trh.
Nizozemský deník [Trouw, který se zneužívání fondů EU věnoval] (http://www.trouw.nl/tr/nl/4496/Buitenland/article/detail/3372343/2013/01/05/Multinationals-halen-miljoenen-uit-EU-fonds.dhtml) v sobotním vydání, upozornil na podobné praktiky v celé řadě dobře známých společností, jakými jsou ING, Unilever či Philips.
Míra zneužívání těchto prostředků je někdy šokující. Článek cituje Grzegorze Gorzelaka z varšavského Centra pro evropská regionální a místní studia, podle kterého „se každý snaží získat kus pro sebe. Pořádáme zcela zbytečná školení. Peníze jsou utráceny za alba, vizitky, obaly na cédéčka, hrnky, hračky, sladkosti nebo USB klíče.“
1,6 milionů eur na výstavbu továrny na cigarety
Zprávy o zneužívání peněz z evropských fondů nejsou ničím novým. Před dvěma lety zveřejnil deník Financial Times ve spolupráci s britským Úřadem pro investigativní žurnalistiku detailní výsledky reportáže, která ukázala, že prostředky z evropských fondů určené na rozvoj chudých evropských regionů „leží běžně pohřbeny pod vrstvou byrokracie“.
A ikdyž jsou zpronevěra a zneužití odhaleny, trest následuje jen zřídka. Britská reportáž tehdy zmiňovala řadu nadnárodních koncernů jako IBM, Fiat a H&M. Společnosti British American Tobacco se z těchto zdrojů podařilo získat 1,6 milionů eur na stavbu továrny na cigarety. A podle italské policie končí 1,2 miliardy eur z evropských fondů každým rokem v rukou místní mafie.
Jak vysvětluje Bart Staes, europoslanec za stranu zelených a člen Komise pro rozpočtovou kontrolu, „zpronevěra se netýká pouze peněz ze tří hlavních strukturálních fondů EU, které jsou určeny na rozvoj regionů, zaměstnanosti a sociální soudržnosti. Také dotace do zemědělství jsou často používány na jiné účely.“
Evropský účetní dvůr loni zjistil, že rozsáhlé plochy „trvalých pastvin” v Itálii a Španělsku, které EU dotovala, byly ve skutečnosti zalesněnými oblastmi, nebo se zde nacházely „jiné územní prvky, na které se dotace nevztahují“. Nizozemská letecká společnost KLM projevila ještě více tvořivosti, když se jí podařilo získat dotaci na „vývoz zemědělských produktů“ 600 000 eur, z které platila palubní stravování.
Viníci unikají trestu kvůli právním obtížím
Jak europoslanec Staes dále vysvětluje, „problémem není vždycky zpronevěra. Použít peníze z Evropského fondu pro rozvoj regionů na přestavbu ulic v okolí Antverp byl například dobrý nápad.“
Komise pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu pracuje již sedm let na zvýšení transparentnosti a kontroly nad evropskými fondy. Problémem je ale to, že samotné evropské instituce nejsou schopné zajistit kontrolu nad správným užíváním mnoha miliard, které mají díky těmto fondům k dispozici. Pouze za období 2007-2013 rozdělí tři strukturální fondy prostředky ve výši 347 miliard euro, což představuje třetinu celkového rozpočtu EU. A přidáme-li k tomu zemědělské dotace, přiblíží se tato částka celým třem čtvrtinám rozpočtu.
Za jejich správu jsou zodpovědné členské státy, které je mají využívat jako doplněk k vlastním investicím. V tomto ohledu mají značnou míru autonomie. Toho si je Evropská komise dobře vědoma. Podle „Knihy omylů“ Komise přiznává, že existují „podstatné slabiny v oblastech jako rozvoj venkova, sociální koheze či výzkum“.
Jak Staes dodává, „během let se národní a regionální úřady postupně začaly na fondy dívat jako v podstatě na své, nikoliv evropské peníze. Důsledkem toho zde víceméně neexistuje žádný dohled. Evropský účetní dvůr spočítal, že v 70 % případů zneužívání, které jejich audit odhalil, si měly být členské státy dobře vědomy toho, že peníze nejsou užívány zcela správně.“
V roce 2010 přijal Evropský parlament usnesení, které prosazovalo politiku „jmenování a zostuzování viníků“. Předchozí pokusy zavést takové praktiky ztroskotaly na právních zádrhelech. Obvinění jednoduše věc přenesli k Evropskému soudnímu dvoru, který se k otázkám ochrany soukromí staví velice přísně. Na konci loňského roku eurokomisaři pro sociální politiku, regionální politiku a zemědělství slíbili, že na počátku letošního roku spojí síly a zajistí, aby byl prosazován tvrdší přístup.
Čtvrtina Evropanů pod hranicí chudoby
Komise pro rozpočtovou kontrolu mezitím sama navrhla, aby ministři financí členských států nesli za využívání prostředků z fondů zodpovědnost. Pro jejich návrh zatím vyjádřily podporu pouze čtyři ze států: Švédsko, Dánsko, Velká Británie a Nizozemsko. Podle Staese „není náhodou, že jde o skupinu více euroskeptických členů EU“.
Kvůli současné krizi by se navíc ještě více členských států mohlo začít dívat na Evropu jako na dojnou krávu. Podle Staese „může vzniknout větší touha pokousit se získat přístup k Evropským fondům“. Krize zatím vytváří díry v rozpočtech rychleji, než jsou strukturální fondy schopné je záplatovat. Podle výpočtů Eurostatu z minulého měsíce žila v roce 2011 téměř čtvrtina z pětisetmilionové populace EU pod hranicí chudoby. „Více než 27 procentům dětí v EU hrozí chudoba nebo sociální exkluze“ – k tomuto závěru došel Laszlo Andor, maďarský eurokomisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a inkluzi.
Polsko
Fondy zneužívají hlavně nadnárodní firmy
Poté, co polské úřady předložily, jak nakládaly s evropskými dotacemi sociálního fondu (ESF), vyšlo najevo, že dotace určené malým a středním podnikům pro rozvoj zaměstantnosti v chudých regionech využívají nadnárodní společnosti, píše nizozemský list Trouw.
Alespoň polovina z 300 milionů euro, které z ESF zatím do Polska dorazily, byla použita na výplatu stážistů v nadnárodních a kotovaných společnostech. ING, Unilever a Philips, ale i Mercedez Benz, BMW, Renault, Heinz, EDF, Nestlé, Deutsche Bank a Pepsi Cola organizovaly školení pro své manažery. (...) Rozpočet ESF pro období 2007-2013 představuje 75 miliard eur, které jsou určeny na „podporu zaměstnanosti v EU“. Polsko je s 10 miliardami euro největším příjemcem dotací. Většina z nich proudí do místních samospráv, úřadů práce a neziskových organizací, které je používají na školení, boj proti nezaměstnanosti mladých, na podporu návratu nezaměstnaných na trh práce, na boj proti chudobě a k integraci menšin.
Deníkem citovaný Roman Stolarski, ředitel vzdělávacího centra ve Varšavě, vysvětluje:
když byl program v roce 2005 zahájen, peníze z Bruselu představovaly třikrát větší částku, než byl trh se vzdělávacími kurzy v Polsku tehdy schopen obsáhnout. Peníze se musely nějak utratit - a to nejlépe prostřednictvím velkých projektů. Když školíme zaměstnance velké společnosti, získáme velký počet účastníků, zatímco administrativní průtahy jsou stejné jako v malé firmě.
