David Cameron stojí na ministrovi zahraničních věcí Williamu Hagueovi a šéfovi liberálních demokratů Nicku Cleggovi

Kde vězí proevropští Britové?

Velké Británii hrozí, že ji protievropští politici a mediální magnáti vystrkají z EU. Proevropsky smýšlející Britové se proto musí zbavit strachu a otevřít objektivní debatu o britském členství v EU, soudí komentátor listu Guardian.

Zveřejněno dne 14 ledna 2013 v 12:51
David Cameron stojí na ministrovi zahraničních věcí Williamu Hagueovi a šéfovi liberálních demokratů Nicku Cleggovi

Jednou z rolí politiků je vytvářet a udávat směr národní debatě o aktuálních otázkách. Tou je pro Británii nepochybně i budoucnost Evropské unie a naše místo v ní. Naše politické špičky – a dost možná i média – však v tomto případě z velké části selhávají.

Kvůli směsici historických, zeměpisných, kulturních a jazykových důvodů, které zahrnují i přežívající zbytky postkoloniálních iluzí o nadřazenosti Británie a podřadnosti kontinentu, je pocit sounáležitosti mnoha Britů s Evropou velmi vlažný a zdráhavý. To je také částečně důvod, proč řada politiků napříč politickým spektrem raději papuškují názory několika málo pravicových listů, jejichž vlastníci z velké části v Británii ani neplatí daně a na Evropu nahlížejí jako na symbol všemožných regulací, které ohrožují jejich vlastnické zájmy. Velká část veřejnosti je instinktivně opatrnější a pragmatičtější – ne proto, že by tolik důvěřovala tisku, ale protože se podle politiků neřídí.

Banální protievropský populismus

Ve výsledku pak na pravici a částečně i na levici sílí často banální protievropský populismus, který dnes v britské veřejné debatě přerůstá v něco jako euroskeptickou hegemonii. V Konzervativní straně se tato skepse vůči Evropě dnes mění v naprosté a lehkovážné pohrdání, které zesiluje hlasy volající po odchodu z EU a zrychluje růst preferencí strany UKIP [Strana za nezávislost Spojeného království]. Rozvážnější politiky ve všech stranách tento vývoj znervózňuje. Vzhledem k tomu, že stávající problémy EU působí poměrně přesvědčivě, je konečným výsledkem pozoruhodné kolektivní selhání občanské společnosti, především v Anglii a v menší míře ve Skotsku. vykazuje totiž neschopnost uvažovat o našem vztahu s Evropou s alespoň minimální mírou realismu či objektivity.

Ohlášená řeč Davida Camerona o postavení Británie v EU měla být varováním, které rozvážnější a proevropštější politiky probudí. A možná tomu tak někdy i bude. To by samozřejmě věci prospělo, zatím to tak ale nevypadá. Pravda, [šéf labouristů] Ed Miliband loni přednesl významný proslov ke Svazu britského průmyslu (CBI) a Nick Clegg spolu s téměř všemi liberálními demokraty naše evropské závazky také dál obhajuje. Labouristé se však před evropskou otázkou mají na pozoru a liberálním demokratům je dnes - ze zcela jiných důvodů - ochoten naslouchat jen málokdo, což nechává příliš velký prostor zvětšující se skupině stále troufalejších konzervativních euroskeptiků. To se musí změnit – a rychle. Neprůbojnost proevropsky založených Britů nesmí vést k tomu, že Cameron za nás bude mluvit, aniž by mu někdo odporoval.

Newsletter v češtině

Příliš dlouhé mlčení

Absence hlubší politické debaty o výhodách a nevýhodách britských závazků v EU nakonec vede k tomu, že do hry vstupují další zájmy. Do debaty tak zasáhli aktéři domácí i zahraniční. Irský premiér prohlásil, že odchod z EU by byl pro Británii katastrofou. Finský ministr zahraničí vyjádřil - stejně jako před ním jeho polský a nizozemský kolega - politování nad směřováním „necivilizované“ britské debaty o EU. Obamova vláda varovala, že Británie se stahuje sama do sebe a Washington si přeje, aby v Unii setrvala. Vysoce postavený člen středověpravicové CDU Angely Merkelové prohlásil, že Británie by se neměla pokoušet vydírat zbytek EU tím, že bude blokovat změny ve smlouvách, které si žádá řešení krize v eurozóně. Nejvlivnější ze však však zřejmě byla skupina lídrů britského byznysu, kteří Camerona varovali, aby si s členstvím Británie v EU nezahrával.

To je všechno dobré a užitečné. Zahraniční pozorovatelé a obchodní kruhy však poskytují argumenty, se kterými by měli přicházet britští politici a komentátoři politického dění včetně těch serióznějších z konzervativních kruhů.

Naší zemi hrozí, že se nechá konzervativci a eurofobním tiskem dotlačit k tomu, aby na své místo v Evropě rezignovala. Její přívrženci by se proto měli přestat bát. Jejich hlasy nebylo slyšet příliš dlouho. Nyní je čas se ozvat.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma