Může se to zdát paradoxní, ale z deseti litevských success-story roku 2012 jsme zvolili příběh našich běloruských sousedů, kteří k nám hromadně přijíždějí a štědře otevírají peněženky.

Daina Blazevicienová, vedoucí jednoho z vilniuských obchodů s oděvy značky Apranga, nešetří chválou: „Běloruské zákazníky máme rádi a o víkendech na ně nedočkavě čekáme, protože díky nim dosahujeme potřebného obratu. Jsou štědří, přicházejí s celou rodinou a nakupují sezónní zboží. Nemají materiální problémy a hlavně nehledí na korunu. S těmi, kdo u nás nakupují pravidelně, už se začínáme znát. Dokonce nám i vozí dárky.“

71 % cizinců ze zemí mimo EU, kteří žádají o proplacení DPH, tvoří Bělorusové, říká Denisas Grinevičius, ředitel společnosti Global Blue Lietuva, která má tento servis na starosti. Rusů je jen 23 %.

V metropoli i v lázních

„Bělorusové výrazně napomáhají litevské ekonomice. Většina obchodníků to pociťuje, vysvětluje Grinevičius. Některým z nich zajišťují běloruské výdaje 10-50 % obratu.“ Žádné oficiální statistiky neexistují, ale tyto částky se bezesporu ročně vyšplhají do několika desítek milionů litai [1 milion litai = 7,4 milionu korun].

Bohatých běloruských zákazníků si váží i dopravní společnosti či majitelé kaváren, restaurací, sanatorií a hotelů. Bělorusové plní o víkendech hotely, stravují se v restauracích a utrácejí v obchodech, říká ředitelka litevského sdružení hotelů a restaurací Evalda Šiškauskienová.

Běloruské zákazníky ale zdaleka nevyhlížejí jen obchodníci v hlavním městě. Usilují o ně i lázeňská města. „Všímáme si, že luxusní vozy s běloruskou poznávací značkou neparkují jen na obrovském parkovišti vilniuského obchodního centra Akropolis. Drahé limuzíny a terénní auta jezdí i k nám,“ sděluje Rimantas Palionisová, ředitelka obchodně-informačního centra v Druskininkai [lázeňské město na jihu země].

Vycestovat za hranice pořád není snadné

I když Bělorusů cestuje za nákupy stále víc, jejich průměrná útrata se snižuje. Podle společnosti Global Blue Lietuva se z 772 litai [5 715 korun] v roce 2011 snížila na 647 litai [4 790 korun] v roce 2012. „Důvodem je zvýšení počtu zákazníků,“ komentuje čísla Česlovas Urbonavičius, manažer obchodního centra Akropolis. „Dřív do Litvy jezdili za nákupy jen bohatí Bělorusové nebo ti, kdo zavětřili jako první něco výhodného. Často nakupovali i pro své blízké, přátele a sousedy. Vídali jsme, že na pokladnu vozí třeba dvě tři televize. Dnes k nám za nákupy jezdí jejich blízcí, přátelé či sousedi sami. Stále více zákazníků se rekrutuje z řad střední třídy. A ti, kterým se to vyplatí, jezdí i několikrát do roka.“

Bělorusové si pořizují hlavně oblečení, boty, elektroniku, domácí spotřebiče a šperky. „Stále více také nakupují potraviny,“ všímá si Česlovas Urbonavičius. A tento trend bude ještě silnější. Od 1. ledna totiž mohou získat zpět část DPH i u potravin s výjimkou tabáku a alkoholu.“

Litevští obchodníci netrpělivě čekají na neustále odkládaný podpis dohody mezi Litvou a Běloruskem, který by umožnil obyvatelům příhraničních oblastí (50 kilometrů do vnitrozemí) překračovat hranice bez zvláštních povolení. Bělorusové to totiž s vycestováním do Litvy nemají snadné a do konkurenčního boje o získání nákupních turistů se pustilo i Polsko.