Nabídky na práci na Trhu práce a kariéry v německém Hannoveru, duben 2012

Jen zdánlivě ztracená generace

Pokaždé, když přijde vážnější krize, litujeme mladé lidi, kteří nemají práci, a nazýváme je „ztracenou generací“. Takových generací ale bylo v dějinách několik a pokaždé si dokázaly poradit, píše komentátor polského listu DGP.

Zveřejněno dne 21 ledna 2013 v 12:22
Nabídky na práci na Trhu práce a kariéry v německém Hannoveru, duben 2012

Měli být naší nadějí, ale stali se břemenem. Více než 400 000 mladých Poláků je bez práce. Málokdo o nich mluví jinak než jako o „ztracené generaci“. Pohroma zasáhla celý evropský kontinent, ale nejvážněji postihla jižní státy. Podle údajů Eurostatu z loňského října dosáhla míra nezaměstnanosti u mladých lidí do 25 let v Polsku 27,8 %, zatímco ve Španělsku 55,9 %, v Řecku 57 % a v Itálii 36,5 %. Dokonce i v tak bohaté zemi, jako je Francie, je bez práce každý čtvrtý mladý člověk.

Pokřivené statistiky

Takové statistické údaje jsou velmi působivé, ale mohou být i zavádějící. Berou totiž v úvahu pouze to, zda člověk pracuje či nepracuje. Studenti, stážisté či mladí lidé, kteří cestují nebo nepracují z vlastní vůle, do nich nejsou zahrnuty. Ke zjišťování míry nezaměstnanosti mladých je proto lepší použít koncept NEET zavedený Mezinárodní organizací práce.

Když spočítáme ty, kdo nepracují, nestudují a neúčastní se odborné přípravy (No Employment, Education, Training - NEET), zjistíme, že představují 15,5 % Poláků ve věku 15-29 let. Samozřejmě je to stále hodně (nárůst o 22 % od začátku krize), ale skutečně „bez perspektivy“ už tak není každý druhý, ale jen každý šestý mladý člověk. Jak hovořit o ztracené generaci, když životní dráha pěti mladých lidí ze šesti sleduje jistou logiku? Ve zbytku Evropy je to podobné. V Řecku jsou Neets zastoupeni 23 %, ve Španělsku 21 %. A v zemích jako Nizozemsko či Rakousko jich je pouze 5-8 %.

Mladí bez práce, ale nikoliv bez budoucnosti

Takový podíl mladých mezi nezaměstnanými může být paradoxně zdrojem naděje. Příznačný je v tomto směru příklad Španělska. Prudký nárůst nezaměstnanosti není ani tak důsledkem recese jako především reformy trhu práce pod taktovkou premiéra Mariana Rajoye.

Newsletter v češtině

„Díky zavedeným opatřením mohou zaměstnavatelé snadněji propouštět. Jakmile je ale situace příznivější, nebudou se bát pracovníky znovu nabírat,“ domnívá se Jorge Nunez z bruselského politického think-tanku CEPS (Centre for European Policy Studies). Před Rajoyovými reformami musely španělské firmy jednat o změnách v pracovních smlouvách s odvětvovými odbory, a nikoliv na podnikové úrovni.
Navzdory striktní regulaci, pozůstatku z doby Franca, začaly španělské podniky spolu s nově nabytou prosperitou systematicky postupovat riziko spojené s náborem nových zaměstnanců. Po vstupu země do EU v roce 1986 klesla míra nezaměstnanosti mladých lidí za tři roky o polovinu, na 18 %. Dokážou dnešní mladí Španělé vyplout na hladinu stejně tak rychle?

Zsolt Darvas z bruselského institutu Bruegel tvrdí: „Jedna věc je jistá, jde o nejvzdělanější generaci v dějinách této země. Díky Rajoyovým reformám získala španělská ekonomika rychle na konkurenceschopnosti. Ještě před pěti lety vykazoval zahraniční obchod deficit 11 % HDP, nyní vykazuje 2% přebytek obchodní bilance.“
Blahodárný šok

Vlna ztracených generací

Polsko je v podobné situaci. Naše země už zaznamenala dvě vlny „ztracených generací“ v letech 1992-1993 a 2002-2003. V současnosti zažívá třetí. I když vyjdeme z pesimistických statistik (Hlavního statistického úřadu) GUS, musíme konstatovat, že bez práce je dnes dvakrát méně mladých Poláků mladších 25 let než v roce 1995. Další výhodou současné „ztracené generace“ je vyšší vzdělání. Polsko má dnes ve srovnání s rokem 1990 pětkrát více studentů a 2,5krát více ekonomicky aktivních vysokoškoláků.

Období krize vždy Polsku sloužila k hluboké hospodářské restrukturalizaci. Produktivita práce u nás vzrostla od roku 2008 o 20 %. Rozvoj průmyslových odvětví a inovativních služeb, jako je špičková elektronika, molekulární výzkum nebo výroba vysoce kvalitních automobilových dílů, přitahuje velké podniky, které přesouvají výrobu z jihoevropských států do východní Evropy, konkrétně do Polska.

Dalo by se říct, že vyšší míra nezaměstnanosti je v určitém směru cenou za zlepšení polské konkurenceschopnosti, která zemi v dalších letech zaručí trvalou převahu nad konkurenty. Produktivita práce v Polsku je zatím podle údajů Eurostatu dvakrát nižší než v Německu a loni dosáhla jen 57 % evropského průměru.

Německý model

Německo je jasným příkladem efektivního dopadu reforem trhu práce na zlepšení pracovní perspektivy mladých lidí. Nezaměstnanost dosahuje nejnižších hodnot od znovusjednocení země. To se týče nejen mladých lidí (12 %), ale německé populace vůbec (5,4 %). Německo pomalu směřuje k plné zaměstnanosti. Přitom ještě před deseti lety, před Schröderovými reformami, bylo z hlediska trhu práce považováno za „nemocného muže Evropy“.

„Ze všeho nejdřív bychom se měli nechat inspirovat německým systémem profesního vzdělávání. To, jaké budou mít mladí lidé pracovní perspektivy, částečně závisí na nich samotných a na jejich schopnosti přizpůsobit se realitě pracovního trhu,“ vysvětluje Katinka Baryschová z londýnského Centra pro evropskou reformu.

Mnohé signály utvrzují mladé Poláky a Evropany v naději, že nejhorší je za nimi. Rok 2012 sice skončil ve znamení hospodářského marasmu, ale tomu nejhoršímu – rozložení eurozóny a rozpadu EU – se Unii podařilo zabránit. I když se to dnes zdá těžko uvěřitelné, budou za dva tři roky mladí, ekonomicky aktivní a vysoce kompetentní lidé diktovat pracovní podmínky svým zaměstnavatelům, a nikoliv naopak.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma