Dva muži před novým vysokorychlostním vlakem Fyra během inaugurační jízdy na Hlavním nádraží v Amsterdamu, 2012.

Vysokorychlostní fiasko Beneluxu

Je několik týdnů po zahájení musel být provoz vysokorychlostních vlaků Fyra na trati Amsterdam-Brusel ukončen. Důvodem je množství technických problémů ohrožujících bezpečnost provozu. Tento neúspěch nabízí i otázku, jakým způsobem se rozhoduje o mezinárodních dodavatelských smlouvách.

Zveřejněno dne 22 ledna 2013 v 17:11
Dva muži před novým vysokorychlostním vlakem Fyra během inaugurační jízdy na Hlavním nádraží v Amsterdamu, 2012.

Šéf belgických železnic NMBS Marc Descheemaecker svým prohlášením, že „už toho má dost a je z toho všeho unaven“ v podstatě shrnul názor mnoha cestujících vysokorychlostního vlaku Fyra.

Ředitel NMBS dal průchod zlosti 21. ledna v televizním programu De zevende dag na stanici VRT. Vlak Fyra, který měl zajišťovat vysokorychlostní spojení mezi Amsterdamem a Bruselem, skončil fiaskem. Od samého počátku vlak provázely problémy s dodržováním jízdního řádu [viz níže] a od víkendu nejezdí vůbec. Odstávka by mohla trvat několik měsíců.

Příčin problémů je celá řada. Od labutě na kolejích až po poruchy infrastruktury v Rotterdamu. Mezi další často uváděné důvody patří výpady telematiky, které vlaky zpožďovaly nebo je dokonce nechávaly různě dlouho stát mezi stanicemi. Problémy s vozový parkem, vkterý tvoří nové vlaky typu V250, zřejmě začínají vzbuzovat vážné obavy.

Vlaky si evidentně nedokáží poradit s ledem. Na trati byly totiž nalezeny kusy karoserie a ochranná mříž z vlaku Fyra. Není tedy žádným překvapením, že bezpečnostní oddělení belgických železnic rozhodlo o [18. ledna] o zákazu jejich provozu.

Newsletter v češtině

Obviňující prsty ukazují na výrobce, italskou společnost AnsaldoBreda, která rychle přispěchala s omluvou. Ale je otázkou proč NS-Hispeed a NMBS vybraly právě tohoto dodavatele a nikoliv některého z renomovanějších výrobců kolejových vozidel jezdících v Evropě jako Siemens, Alstom či Bombardier. Že by klasický příklad škudlení haléřů a plýtvání korun?

Nizozemská státní tajemnice pro infrastrukturu Wilma Mansveldová (labouristická strana) se – podle dopisu dolní komoře nizozemského parlamentu z 22. ledna – zavázala poskytnout alternativní vlakové spojení. Také se zdá, že jí došla trpělivost, kterou dříve s problémy Fyry měla. Využije své pravomoci k tomu, aby přinutila přepravce dostát svým závazkům vyplývajícím z licence na provoz, anebo je donutí uzavřít nové smlouvy.

To je skutečně to nejmenší, co může udělat. Smlouvy by samozřejmě měly být opatřeny dodatkem, že dopravci NS a NMBS musí provést hloubkové šetření po příčinách tohoto debaklu.

To také znamená obnovit belgicko-nizozemské konzultace o vysokorychlostním železničním spojení, které se zrovna ani v nejlepších dobách zrovna nevyznačují flexibilitou, a společně rozhodnout o budoucnosti Fyry.

Cestující na železnici mohou jen doufat, že výsledkem bude jízdní řád, na který se budou moct spolehnout. Konec konců spolehlivost má přednost před falešnými sliby o vysokých rychlostech.

Analýza

Očekávaná chyba

Deník Le Monde psal o „prokletí vlaku Benelux“, který zastavil provoz vysokorychlostní linky Fyra jen několik dnů po jeho zahájení, už v prosinci. Nástupce lokálky, která 55 let spojovala Brusel a Amsterdam, přičemž 210kilometrovou vzdálenost urazila za tři hodiny, „provozují společnosti NS Highspeed - konsorcium nizozemských železnic (NS) a KLM – a belgické železnice (SNCB)“, upřesňuje deník. List dále vyjmenovává problémy, které vlak pronásledují od prvního dne: zpoždění, rušení spojů, škody… Dost na to, aby mohl být projekt považován za „průmyslovou katastrofu“, která

belgickým a nizozemských cestujícím vadí ještě víc než zrušení vlaku Benelux. Kromě toho tato minirevoluce, k níž se samozřejmě nemohli nijak vyjádřit, vedla ke skokovému zvýšení cen.

List La Libre Belgique se snaží poskytnout analýzu „důvodů tohoto fiaska“, které je „monumentálním mezinárodním propadákem”.

Projekt Fyra se datuje do roku 1996. V té době chtěly belgické železnice konkurovat vlakům Thalys na lince Brusel-Amsterdam. Myšlenka spočívala ve vytvoření nízkonákladového vysokorychlostního vlaku s menším komfortem (především bez baru) a podstatně nižším jízdným. Tento trend se však ujímá i jinde v Evropě: „vysokorychlostní low-cost“ chce i francouzská SNCF. […] Fyra chtěla být dostupná a proto byla nabídnutá cena vlaků jedním z hlavních faktorů pro zahájení projektu. V roce 2003 byla ze sedmi uchazečů pro vývoj Fyry vybrána italská společnost AnsaldoBreda. […] Tato firma však postrádala zkušenosti s vývojem vysokorychlostních vlaků a s provozem mimo domovskou Itálii.

Deník dodává, že za fiaskem nejsou jen technické důvody:

Podle některých názorů naskočil belgický přepravce do projektu kvůli tlakům ze strany nizozemského partnera a politiků z obou břehů řeky Moerdijk. „Byla tam spousta politických tlaků,“ vysvětluje Ronny Balcaen, poslanec za belgickou stranu Ecolo. „Postavili jsme novou vysokorychlostní trať a bylo třeba, aby na ní jezdily vlaky.“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma