„Támhle, vidíte? Tam chtějí udělat díru.“ Lazaros Toskas ukazuje prstem na vrchol hory. Uprostřed smíšeného lesa s duby, buky a borovicemi vznikne povrchový důl těžební společnosti Hellas Gold, která se chystá vytáhnout poklad ukrytý v útrobách hory Kakavos v lokalitě Skouries. Bohatství tohoto koutu poloostrova Chalkidiki na severu Řecka je známé po tisíciletí. Nalézá se tam měď, stříbro, olovo, zinek a především zlato, jehož hodnota se za posledních deset let zčtyřnásobila. Ale tam, kde jedni vidí obchod a pracovní příležitosti v zemi sužované nezaměstnaností, spatřují druzí hrozbu zničení ekosystému ve prospěch developmentalismu, podporovaného ekonomickou krizí, v kterou nevěří.

Toskas je čtyřiapadesátiletý civilní inženýr. Žije ve vesnici Megali Panagia, sousedící s provozem v lokalitě Skouries. Je jedním z vůdců hnutí namířeného proti projektu, které v posledních měsících zorganizovalo několik protestních akcí. Ukazuje započaté odvodňovací práce. „Musejí vyprázdnit horu, aby mohli postavit podzemní chodby.“ Pod povrchovým dolem, který bude sahat do hloubky 250 metrů, se otevřou tunely, které povedou až do hloubky 700 metrů. Obyvatelé mají obavu o oblastní zdroje vody. „Půda obsahuje hodně minerálů a mezi nimi i vysoké procento arzénu. Nevíme, co se může stát,“ říká Toskas.

Při rozhovorech s odpůrci projektu je arzén skloňován často. Podle nich není postup, který chce podnik pro těžbu zlata použít, v oblasti s vysokou koncentrací arzénu proveditelný. Viceprezident společnosti Eldorado Gold (kanadského velikána důlního průmyslu a 95 procentního vlastníka společnosti Hellas Gold) Eduardo Moura odpovídá prostřednictvím e-mailu, že podnik při práci striktně dodržuje evropskou i řeckou regulaci ochrany životního prostředí a že „vypracování studie dopadů na životní prostředí pro těžbu na Chalkidiki, její revize a schválení řeckým státem trvalo pět let“. Co se týče procesu těžby, společnost údajně provedla „zkoušky dokazující, že může zdárně probíhat“.

„Nejsem pro ani proti. Ale byl bych rád, aby byly nabídnuty alternativy,“ říká majitel šperkařství ve městě Ierissos, turistickém centru Chalkidiki, které se stalo hlavním stanem protestního hnutí namířeného proti těžbě. Šperkař shrnuje obavy obyvatel, včetně těch, kteří se stejně jako on mobilizace neúčastní. „Voda, kterou pijeme, pochází z hory. Co budeme dělat, jestli dojde k její kontaminaci?“ říká. Na druhém místě stojí turismus. „Myslíte, že by někdo přijel, kdyby věděl, že několik kilometrů odsud je důl?“ Ujišťuje nás, že chápe obavy nezaměstnaných. Otázka zaměstnanosti je ostatně hlavní dělicí čárou mezi přívrženci projektu a jeho odpůrci. Podnik v současnosti zaměstnává už 1 100 pracovníků. „Naše činnost vytvoří přes 5 000 přímých i nepřímých pracovních míst,“ vysvětluje Moura.

Mnozí jsou nicméně přesvědčeni, že výhody nevyvažují rizika, a nevěří oficiálním informacím. Poukazují na to, jak stát nevýhodně prodal práva na těžební projekty v regionu na severu Řecka, skýtajícím kovy v ceně 20 miliard eur. V prosinci 2003 převzala řecká vláda nad dolem kontrolu na základě mimosoudní dohody s bývalým majitelem TVX Hellas, který ukončil těžební projekt po protestech místních obyvatel. Stát důl koupil za 11 milionů eur a ten samý den ho za stejnou částku prodal společnosti Hellas Gold, založené o tři dny dříve, a postoupil jí všechna práva na těžbu. Nedlouho potom koupila 95 procent akcií podniku kanadská společnost European Goldfields (EG). Při auditu byla tehdy tržní cena společnosti odhadnuta na 400 milionů eur. V roce 2012 byla EG koupena společností Eldorado.

Společnost projekt brání a tvrdí, že „má všechna potřebná povolení týkající se životního prostředí“. Ale skupiny odpůrců těžby se obrátily na řeckou státní radu se studií dopadů na životní prostředí. Zatím se čeká na konečné rozhodnutí.

„Mezi lety 1947 a 1949 se tu odehrály důležité bitvy občanské války,“ vypráví nezaměstnaný Yorgos Tarazas, který stál v první linii protestů namířených proti projektu. Některé z nich vyústily v násilné střety s policií. Loni v létě po jedné z rozhodujících bitev v blízkosti dolu sestoupila pořádková policie do centra Ierissos a použila proti demonstrantům slzný plyn. „Někteří z nás do té doby znali pořádkovou policii jen z televize,“ říká Tarazas.