Zdá se, že se nacházíme na konci únavné, ale výjimečně důležité ságy, kterou je zdlouhavá cesta k irské ratifikaci Lisabonské smlouvy. Co z nás musí ještě naši evropští partneři udělat? Někteří se na nás musejí dívat jako na rozmazlené dítě, o kterém si mysleli, že vyrostlo ve vyzrálého, chytrého a úspěšné dospělého, zatímco se chováme jako spratci.

Právě jsme dostali „rozhodnutí“ Evropské rady, která jednoduše stanovuje to, co všichni už vědí – zejména, že Lisabon nemá co do činění s potraty, nemá žádné důsledky pro náš systém zdanění, a na našem pohledu na obranu (a neutralitu Irska – pozn. editora) nic nemění. V rámci celé problematiky bezpečnosti, nemusíme kvůli Lisabonu dělat nic jinak než doposud. Nemusíme se účastnit ničeho, co sami nechceme. Evropská armáda není a nebude, stejně tak nebudou ani odvody do této neexistující Evropské armády.

Ale samozřejmě nic z toho nebude pro kované odpůrce, kteří ihned po zahájení pátečního summitu vydávali zamítavá prohlášení znamenající ani „ň“. EU a členské státy „se médiím i veřejnosti vysmívaly,“ napsal National Platform, portál, který propaguje myšlenky jediného muže, pochybného Anthony Coughlana. Právní garance jsou pak podle Patricie McKennyové, která nedávno neuspěla ve volbách do Evropského parlamentu, „kreativní manipulací stvořenou k oklamání veřejnosti.

Strany odmítající Lisabon představují nesourodé skupiny, jejichž členství se velmi často překrývá, což vede k tomu, že jejich hlas je slyšet více než by si vzhledem k reálnému počtu členské základny zasloužili. Komentáře bývalé členky Zelených, McKennyové, zveřejnila Pana – Aliance pro mír a neutralitu (the Peace and Neutrality Alliance). Organizace Pana, která se sama pokládá za strážce pravé irské neutrality, uvádí na svých webových stránkách seznam 26 přidružených organizací. Ty zahrnují například Keltskou ligu; Irský výbor na podporu El Salvadoru, jehož webové stránky byly naposledy aktualizované v říjnu 2002. A co třeba Irsko-alžírská skupina solidarity, jejíž portál mezi své podporovatele řadí i dva členy irského parlamentu, kteří jsou již po smrti? Pak je tu také Skupina na podporu Kuby; Občané na obranu neutrality; Komunistická strana Irska; Irská misionářská unie; Ženy v médiích a zábavním průmyslu; Sinn Féin a Strana zelených.

Pointa je následující. Jedinci zapojení do skupin jako Pana jsou nepochybně vysoce motivováni, ale reprezentují opravdu většinu Irů a představuje jejich protievropské smýšlení nejlepší zájmy Irů? To vše ukáže čas, ale já si to nemyslím. Tento týden ministerstvo zahraničí spustí webový portál www.eumatters.ie, který je součástí snah irské vlády oddělit fakta o EU od eurofikcí. Asi je také na čase.