Vyberte si jazyk
„Pokud se Turecko stane členem EU, nezasedne v druhé řadě, a to je jeden z důvodů, proč náš vstup tolik zneklidňuje země, jako je Německo či Francie,“ prohlásil s hrdostí turecký vicepremiér a státní ministr Ali Babacan mimo zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
Jeho přání vidět Turecko ve vedoucí roli se opírá o pevné základy: země s hospodářským růstem, který by měl letos dosáhnout 7 %, s rostoucím vlivem v oblasti energií, kde hraje úlohu energetické křižovatky, a s prakticky nevyčerpatelným potenciálem lidských zdrojů nedávno přejelo do evropského rychlého pruhu.
Turecko je v současné době sedmnáctou největší ekonomikou na světě. Podle expertů by mělo do dvaceti let vstoupit mezi hospodářský top 10 a překonat tak země, jako je Španělsko nebo Itálie. Za tutéž dobu by mělo podle předpovědí IIASA a Akademie věd dosáhnout v počtu obyvatel 85,5 milionů, a překonat tak v tomto ukazateli největší evropskou zemi – Německo.
Pokud by i přes nesouhlas zemí, jako je Rakousko, Německo nebo Francie, Turecko nakonec vstoupilo do EU, významně by proměnilo politickou orientaci evropských institucí. Již dnes by bylo v Evropském parlamentu druhým politicky nejvlivnějším státem a v Radě EU by se vyrovnalo největším zemím.
I když se jeho mocenská struktura musí v příštích letech postupně přizpůsobit legislativě Lisabonské smlouvy, mnoho se tím pro něj nemění. Vliv Turecka by se měl vzhledem k silnému populačnímu růstu dokonce posílit, protože počet křesel v Parlamentu či nové složení většin v Radě závisí především na počtu obyvatel.
Konec nadvlády německo-francouzského tandemu
Jakožto silná země bude Turecko moci nejenom snadněji prosazovat svá rozhodnutí, ale rovněž blokovat opatření, která mu nebudou po chuti. Lisabonská smlouva stanoví, že od roku 2014 mohou země, které společně zastupují víc než 35 % obyvatelstva EU, vytvořit blokační menšinu.To znamená, že Ankara bude například spolu s Londýnem, Madridem a Varšavou moci bránit veškerým opatřením navrženým Paříží a Berlínem. Nadvláda německo-francouzského tandemu tak bude prolomena.
Co se vstupem Turecka do EU změní z hlediska politického? Podle evropských diplomatů se vnější a bezpečnostní politika ještě více nasměruje na USA. V obchodní politice se Ankara zřejmě přikloní k volnému obchodu víc než ostatní země v dřívějších dobách. Turecko s největší pravděpodobností více zapracuje na prohloubení spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti, ale bude pokulhávat v občanských právech, například v ochraně elektronických dat.
Babacan v New Yorku naznačil, že Evropská unie by díky Turecku získala větší vliv na mezinárodní scéně. „Význam evropské ekonomiky ve světě poklesl a neustále slábne. Svou moc a svůj vliv si EU bude s to uchovat jen díky rozšiřování.“ K tomuto názoru se připojil i Gerhard Schröder v článku pro Welt-Online. „Bez Turecka Unie zabředne do podprůměrnosti,“ řekl bývalý sociálně-demokratický kancléř a připomněl vysokou míru růstu v Turecku. Jenom letos vzroste turecká ekonomika oproti francouzské čtyřnásobně a oproti německé dvojnásobně. Schröder odhaduje, že Turecko bude za dvacet let čtvrtou nebo pátou evropskou ekonomikou. Bude tedy nutné s ním počítat.
