Koupit si naftu od běloruských řidičů, kteří stavějí na dálničních odpočívadlech v okolí Vilniusu, je celkem jednoduché. Ovšem moje auto jezdí na benzín. Rozhodnu se tedy, že si najdu prodejce paliva na internetu.

Tři čtvrtiny prodejců tam nabízejí naftu. Není těžké pochopit proč: nafta se přepravuje ve velkém množství v nádržích kamionů, zatímco benzín v kanystrech poschovávaných v autech a minibusech. Když zavolám na několik udaných telefonních čísel, nejprve se dozvím, že benzín není momentálně na skladě.

Nakonec se mi ale podaří dohodnout se s jedním prodejcem a domluvit si s ním schůzku. „Víš, kde mám garáž?“ Otázka napovídá, že kupci tohoto nelegálně dováženého benzínu jsou povětšinou stálými a věrnými zákazníky. Příležitostných klientů, jako jsem já, není mnoho. Prodejci s nimi nechtějí obchodovat z obavy, že by se mohlo jednat o skrytého policistu či daňového kontrolora.

U garáže na mě čeká modrý Volkswagen. Na sedadle vedle řidiče sedí nepřátelsky vyhlížející pes. Je tu proto, aby vyčenichal případnou léčku? „Kolik ho chcete?“ Napoprvé bude stačit 40 litrů. Odkud je ten benzín? Je kvalitní? Není namíchaný sbenzínem 92? Bombarduji mladíka otázkami. „Nikdy si nikdo nestěžoval. Mám stálé prodejce. Je to běloruský benzín 95. Uvidíš sám, že není namíchaný,“ říká klidným tónem.

Co to stojí daňového poplatníka

Myslel jsem si, že za vraty jeho garáže zahlédnu malou nelegální čerpací stanici, kanystry s benzínem vyskládané až po strop. Ale garáž je skoro prázdná. Je tu jen pár kanystrů s benzínem, elektrické čerpadlo a hadice. Prodejce mi vysvětluje, že tu nikdy neskladuje velké množství paliva. Kdyby ho překvapila inspekce, mohl by říct, že kanystry má pro osobní spotřebu.

Kolik mu dlužím? Říká si o 3,40 litas [25 korun] za litr. Na čerpacích stanicích ve Vilniusu lze v těchto dnes koupit litr benzínu 95 za 4,11 litas… 40 litrů by mě tak u pumpy vyšlo o 28,4 litas dráž. Kdybych si jezdil do této garáže každý týden pro plnou nádrž, ušetřil bych měsíčně 114 litas. Na konci roku bych tak měl v peněžence o 1 370 litas víc.

Jakou újmu způsobím státu touto transakcí? Za litr legálně prodaného benzínu si stát bere přibližně 2,2 litas. Pokud si nečerpám plnou nádrž pašovaného benzínu, připravím tím státní pokladnu o 88 litas. Pokud budu na tento benzín jezdit celý rok, přijde stát celkem o 4 500 litas.

A kolik by stála nafta? Litr nelegálně dovážené nafty vyjde na 2,40 litas. Na čerpacích stanicích se prodává za 3,56 litas. Řekněme, že řidič spotřebuje 700 litrů nafty ročně. DPH a akcízy [nepřímá spotřební daň] představují 44 % ceny litru nafty, a státu by tak ušel zisk ve výši 1 100 litas, což odpovídá ročním nákladům na vzdělání jednoho žáka.

Černý trh s cigaretami je ještě významnější než trh s palivem

Černý trh s cigaretami je v Litvě ještě významnější než trh s palivem. Ale prodejci cigaret jsou ještě opatrnější než „pumpaři“, kteří operují v garážích. Nakonec se dozvídám, že cigarety je možné ve Vilniusu koupit v jednom domě ve čtvrti Naujamiescio.

Prodej probíhá přímo z přízemního okna čtyřposchoďového domu v ulici Algirdo. Pokud se k němu přiblíží podezřelé osoby, místní děti na to prodejce okamžitě upozorní. „Musíš zaklepat na okenní tabulku,“ špitne mi jeden zákazník. Beze slova pak strčí 3,30 litas prodejci, který vyhlédl z okna, a dostane za ně krabičku cigaret Saint George. Okno se zas okamžitě zavře.

V obchodě stojí stejná krabička 6,40 litas. Akcízy a DPH představují u nejlevnějších cigaret 85 % ceny. V uvedeném případě přišel litevský stát o 5,44 litas. Podle výsledků průzkumu, který provedl velkoobchod s cigaretami JTI Marketing and Sale, se 62 % kuřáků zásobuje na černém trhu. Stát tak přijde každoročně o 550 milionů litas.