Vyberte si jazyk
Který obnovitelný zdroj energie je pro Evropskou unii nejdůležitější? Slunce? (Evropa má tři čtvrtiny celosvětové kapacity pro výrobu sluneční fotovoltaické energie.) Nebo vítr? (Německo v posledních deseti letech svou kapacitu na výrobu větrné energie ztrojnásobilo.) Ani jedno ani druhé. Daleko největším, takzvaně obnovitelným zdrojem energie v Evropě je dřevo.
Ať už ve formě dříví, pelet nebo pilin, má dřevo (módně nazývané biomasa) zhruba poloviční podíl na evropské spotřebě energie z obnovitelných zdrojů. V zemích, jako je Polsko nebo Finsko, pokrývá více než 80 procent poptávky energie z obnovitelných zdrojů. Dokonce i v Německu, domově tzv. Energiewende (transformace energetiky), které investovalo spoustu peněz do větrné a sluneční energie, stojí za 38 procenty spotřeby nefosilního paliva dřevo. Po tolika letech, kdy se evropské vlády holedbaly nízkouhlíkovou energetickou revolucí, založenou na špičkových technologiích, si tak nejlépe stojí oblíbené palivo preindustriální společnosti.
Tvrzení, že dřevo je nízkouhlíkové, zní divně. Ale původní argument pro zařazení dřeva na unijní seznam zásob obnovitelných zdrojů energie byl přijatelný. Pochází-li dřevo používané v elektrárnách z náležitě obhospodařovaných lesů, pak může uhlík valící se z komína ofsetovat uhlík, který zachycují a zadržují nově vysazené stromy. Dřevo může být uhlíkově neutrální. Jestli skutečně bude, je jiná věc. Nicméně v okamžiku, kdy se začalo nazývat ho obnovitelným zdrojem energie, jeho spotřeba prudce stoupla.
V energetickém odvětví má dřevo nejrůznější výhody. Zakládání větrných polí je drahé, zato elektrárny mohou být bez velkých investic upraveny ke spalování směsi obsahující 90 procent uhlí a 10 procent dřeva (takzvané spoluspalování). Na rozdíl od solárních nebo větrných farem jsou elektrárny už napojené na síť. Výroba energie ze dřeva navíc není přerušovaná jako výroba energie ze slunce nebo větru: nevyžaduje záložní zdroje energie v noci nebo za bezvětří. A jelikož dřevo lze spalovat v uhelných elektrárnách, které by jinak mohly být v souladu s novými ekologickými normami zavřeny, je velmi populární i u energetických společností.
Peníze rostou na stromech
Výsledkem byl vznik spojenectví na podporu veřejného financování biomasy. Spojili se zelení, podle kterých bylo dřevo uhlíkově neutrální, výrobci, kteří ve spoluspalování viděli levný způsob, jak zachránit své uhelné elektrárny, a vlády, pro které bylo dřevo jedinou cestou, jak dosáhnout cílů obnovitelné energie. EU chce do roku 2020 získávat 20 procent energie z obnovitelných zdrojů. Nedosažitelný cíl, pokud by spoléhala jen na sluneční a větrnou energii.
Běh za tímto cílem vytváří nový druh energetického podnikání. V minulosti byla výroba energie ze dřeva drobný recyklační projekt: v blízkosti skandinávskách továren na celulózu a papír se nacházely elektrárny, které spalovaly větve a piliny. Později přišlo spoluspalování, nepatrná změna. Ale v roce 2011 přestavěl německý energetický gigant RWE Tilbury B ve východní Anglii na elektrárnu výhradně na dřevěné pelety (běžná forma dřeva pro průmyslové spalování). To se okamžitě chytilo.
Podle kanadské společnosti International Wood Markets Group spotřebovala Evropa v roce 2012 13 milionů tun dřevěných pelet. Při současném trendu vzroste evropská poptávka v roce 2020 na 25-30 milionů tun.
Evropa nemůže zvýšenou poptávku uspokojit. Značná část dřeva tedy bude pocházet z dovozu. Import dřevěných pelet do EU vzrostl jen v roce 2010 o 50 procent a Evropská rada pro pelety odhaduje, že celosvětový obchod s nimi (ovlivněn jak evropskou, tak čínskou poptávkou) by se mohl do roku 2020 zvýšit pěti až šestinásobně, z 10-12 milionů tun na 60 milionů tun ročně. Hodně jich bude pocházet z nového podnikání v oblasti vývozu dřeva, vzkvétajícím v západní Kanadě a na americkém jihu.
Ceny rychle rostou. Dřevo není komodita a neexistuje jednotná cena. Index cen dřevěných pelet, zveřejněný v publikaci Argus Biomass Market, nicméně vzrostl ze 116 eur za tunu v srpnu 2010 na 129 eur za tunu koncem roku 2012.
Je tedy efektivní? Ne.
Dřevo produkuje uhlík hned dvakrát: jednou v elektrárně, podruhé v dodavatelském řetězci. Proces výroby pelet ze dřeva zahrnuje drcení, výrobu masy a stlačování. To všechno plus přeprava spotřebovává energii a produkuje uhlík: 200 kg CO2 na množství dřeva potřebné k výrobě 1 MWh elektřiny.
Tím se snižuje množství uhlíku, který se přechodem na dřevo ušetřil, a zvyšuje se cena úspory. Při dotaci 45 liber za 1 MWh stojí ušetřit jednu tunu CO2 přechodem z plynu na dřevo 225 liber, říká pan Vetter. A to pouze za předpokladu, že zbytek procesu (v elektrárně) je uhlíkově neutrální. Což nejspíš není.
Palivo a vaše peníze
V průběhu posledních několika let dospěli vědci k závěru, že původní tvrzení, že „uhlík v obhospodařovaných lesech ofsetuje uhlík v elektrárnách“, bylo příliš zjednodušené. Uhlíková neutralita ve skutečnosti závisí na lesním typu, rychlosti růstu stromů, na tom, jestli se používají štěpiny nebo celé stromy a podobně. Jak v roce 2011 upozornila Evropská agentura pro životní prostředí, předpoklad, „že palivo z biomasy bude ze své podstaty uhlíkově neutrální…, není správný, ...protože opomíjí skutečnost, že využívání půdy k produkci energetických rostlin obvykle znamená, že tato půda neprodukuje rostliny pro jiné účely, které by jinak zachycovaly uhlík.
Tim Searchinger z Princetonské univerzity se domnívá, že budou-li se k výrobě energie využívat celé stromy, zvýší se ve srovnání s uhlím (tím nejšpinavějším palivem) emise uhlíku během 20 let o 79 procent a během 40 let o 49 procent. Ke snížení produkce uhlíku nedojde dřív než za 100 let, až vyrostou nově vysazené stromy. Ale jak zdůrazňuje Tom Brooks z Evropské nadace pro klima, „naším cílem není redukce uhlíku za sto let, ale nyní.“
Stručně řečeno, EU vytvořila dotaci, která stojí balík, emise uhlíku nejspíš nesnižuje, nepodporuje nové energetické technologie - a dál poroste.
