Nové napětí na Dněstru

Moldavsko od května zavede nové přechody na hranicích, které ho dělí od separatistického Podněstří. Jde o nové vstřícné gestu vůči EU. Napětí panující kolem Dněstru tím ale nezmírní.

V květnu se v Oděse, ve složení pět plus jedna (tedy Rusko, Ukrajina, OBSE, EU, USA, Moldavsko a Podněstří), bude konat další kolo vyjednávání o Podněstří. Ukrajina, která v současné době OBSE předsedá, do něho vkládá velké naděje. Současný předseda OBSE a ukrajinský ministr zahraničí Léonid Kojara se již nechal slyšet, že Kyjev hodlá jednání nejen urychlit, ale dokonce je ještě letos přivést ke zdárnému konci.

Konflikt se však mezitím neustále zhoršuje. Moldavsko se snaží upevnit své hranice podél Dněstru, které mají podle Kišiněvu chránit bezpečnost východních trhů Evropské unie. Populace na pravém i levém břehu z toho vyvodily závěr: Moldavsko se chce Podněstří zbavit ve prospěch Ruska nebo Ukrajiny (to bude záležet na budoucí dohodě), a obrací se směrem k EU a Rumunsku.

Provokace Moldavska

Na hranici mezi Moldavskem a Podněstřím bude od 1. května fungovat šest nových celních kontrol. Celníci zde budou skenovat pasy občanů ze separatistické republiky, kteří nemají moldavskou národnost, a udržovat o nich záznamy. Ministryně zahraničí Podněstří Nina Chtanskiová prohlásila, že se tak již děje, přičemž „volný pohyb občanů je omezován i jiným způsobem“. Připomněla, že na území Podněstří žije pře 180 tisíc ruských občanů a téměř 100 tisíc Ukrajinců, a že „z pohledu Moldavska mohou být všichni z nich považováni za cizince“.

V Tiraspolu, hlavním městě Podněstří, považují rozhodnutí Kišiněva za druh provokace. Moldavsko tato opatření totiž navíc zavádí během „ročního období, kdy pohyb osob mezi oběma břehy obvykle značně sílí kvůli jarním prázdninám a státním svátkům“.

Moldavsko své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že se tak snaží dosáhnout liberalizace vízového režimu s EU. Musí tak být schopno zaručit bezpečnost na západní i východní hranici, domnívá se moldavský zástupce Evropské unie Dirk Choubel. Tiraspol však varuje, že tato „Kišiněvem jednostranně přijatá opatření by mohla vést k dalšímu vystupňování napětí na Dněstru“.

Kříž nad evropskou snahou

Podněstří je připraveno přijmout odpovídající protiopatření. V tom případě bychom nad evropskou snahou usmířit obě strany sporu mohli udělat kříž. Je totiž jasné, že jejich společná domácnost nefunguje. A co je horší, v Kišiněvu i v Tiraspolu se v poslední době mluví o možnosti, že v bezpečnostní zóně na Dněstru vypukne nový místní konflikt. Právě zde se ale nacházejí vojáci ruských pořádkových sil. Ti se stávají rukojmími v situaci, kterou političtí vůdci neumí či nechtějí řešit.

Mírové sbory v Podněstří se řídí moldavsko-ruskou smlouvou z roku 1992, která je dnes z velké části zastaralá, jak sami vojáci potvrzují. O jejím obnovení se ale nemluví ani v Kišiněvu, ani v Moskvě. V této situaci musí Kyjev i Brusel přijít s něčím lepším, než se snažit předstírat, že jednání postupují vpřed. To totiž znesvářené strany neuspokojí.

Opačný pohled

Chceme jen vyhovět evropským normám

Dočasná vláda (která Moldavsko řídí od pádu premiéra Vlada Filata 5. března) dementovala v Kišiněvu spekulace, že se hodlá Podněstří vzdát, a připomněla, že moldavské hranice jsou mezinárodně uznány.

„Nic zvláštního se neděje,“ řekl podle rumunské veřejnoprávní rozhlasové stanice Radio România Actualităţi novinářům vicepremiér Eugen Carpov. „Jedná se o dialog, který Moldavsko vede s Evropskou unií za účelem liberalizace vízového styku. Musíme jednoduše vyhovět normám, a to znamená mimo jiné i kontrolovat migrační toky cizích státních příslušníků, kteří Moldavsko navštěvují.“