Stín rypadla v povrchovém dole na těžbu ropných břidlic v Narvě (Estonsko).

Břidlice je v kurzu

Estonsko má v rukou trumf, který mu může zajistit nezávislost na dodávkách zemního plynu z Ruska: ropné břidlice. I přes s nimi spojené znečišťování životního prostředí je země už téměř sto let těží a rozvíjí jejich využití.

Zveřejněno dne 26 dubna 2013 v 11:01
Stín rypadla v povrchovém dole na těžbu ropných břidlic v Narvě (Estonsko).

Estonsko má k dispozici vzácné minerály, které mu mohou ostatní dva pobaltské státy závidět. Jde o ropné břidlice. Není tomu přitom tak dávno, co se počítalo s tím, že tato estonská ropa to už má spočítané. Hrozilo, že od roku 2015 totiž nebudou nejstarší elektrárny splňovat nejpřísnější normy Evropské unie v oblasti ochrany životního prostředí. Výstavba nových elektráren a získání všech emisních povolenek se zdála jako příliš nákladná záležitost. Situace se radikálně změnila zhruba před pěti lety. Kvůli podstatnému zvýšení světových cen ropy a zemního plynu se těžba břidlic ukázala jako poměrně levné řešení. Estonci zrekonstruovali nejstarší výrobní jednotky a zdokonalili technologie zpracování břidlic, čímž zvýšili množství získaného plynu a mazutu.

Vzhledem k pozastavení výstavby nové jaderné elektrárny v Litvě [společný projekt Litvy a Estonska], si Estonsko bude moct v následujícím desetiletí dělat nárok na titul největšího pobaltského výrobce elektřiny. A břidličný průmysl navzdory veškeré kritice ohledně znečišťování životního prostředí s omezením aktivity nepočítá.

V Estonsku se nachází zhruba 17 % evropských zásob ropných břidlic v Evropě, a země je ze všech států světa využívá vůbec nejvíce [na Estonsko připadá zhruba 80 % těžby ropných břidlic]. Při zachování stávajícího tempa těžby by Estonsko mělo mít zásoby na dalších 50 let.

Expanze do světa

Estonci břidlice těží už téměř sto let. S těžbou se začalo v roce 1917 a o osm let později sloužily jako palivo v prvních estonských elektrárnách. Chemik Paul Nikolai Kogerman, který podstatnou měrou přispěl k rozběhnutí těžby a zpracování ropných břidlic, byl v roce 2000 zařazen mezi nejvýznamnější estonské osobnosti 20. století. Během druhé světové války se o možnost získávání mazutu z břidlic zajímali němečtí okupanti. Lépe totiž odolává zimě a je těžší než voda, což se hodilo především pro využití v ponorkách. Ruští vědci se dokonce určitou dobu domnívali, že pomocí estonských břidlic lze obohacovat uran.

Newsletter v češtině

Dnes se celá třetina z 12 terawatthodin v Estonsku ročně vyrobené elektrické energie vyváží do zahraničí. Kromě toho těžební společnost každý rok vyveze 1,2 milionu barelů mazutu a 40 milionů metrů krychlových plynu.

Estonci se rovněž dělí o své zkušenosti s dalšími zeměmi. Před třemi lety uzavřeli s Jordánskem smlouvu o zavedení technologií pro zpracování břidlic a výstavbě elektráren, které by měly být uvedeny do provozu v roce 2016. Loni získali jednu firmu na zpracování břidlic a výrobu mazutu v americkém Utahu.

Dvakrát více emisí CO2

Spalování břidlic však vypouští mnohem víc oxidu uhličitého než ostatní nerosty. Estonsko tedy potřebuje i více emisních povolenek. Evropští úředníci neustále poukazují na to, že je v zájmu země, aby své zdroje výroby elektřiny diverzifikovala. Výtky ze strany EU mají své opodstatnění. Při výrobě jedné kilowatthodiny vyprodukují Estonci dvakrát více oxidu uhličitého než je evropský průměr. Ti však na tyto výtky nereagují.

Oxid uhličitý není jediným druhotným efektem spalování ropných břidlic. Dalším jsou strusky. Je to něco jako popel, který vzniká spalováním břidlic. Z tuny břidlic zůstane 450 kilogramů strusky. Estonsko ročně vytěží zhruba 17 milionů tun břidlic a naprostou většinu spálí v elektrárnách. Zbyde tedy zhruba 7 milionů tun strusky.

V narevském regionu to nelze přehlédnout. Strusky tam tvoří celé umělé kopce. Některé jsou osázené vegetací. Na jedné je větrný park se 17 turbínami. Estonci žertují, že za několik let budou moct otevřít opravdový lyžařský areál. Ostatně první sjezdovka je od letošního roku v provozu.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma