Hrozivá čísla o nezaměstnanosti ve Španělsku jsou jasným důkazem hloubky krize a jejích důsledků. Opatření zaváděná Bruselem i španělskou vládou nepřinášejí navzdory všem obětem, které si žádají, kýžené výsledky. Situace ve Španělsku se naopak zhoršuje. Průzkum zaměstnanosti přinesl včera historicky nejhorší údaje: více než 6 milionů lidí je bez práce. Z toho téměř 2 miliony jsou nezaměstnaní už více než 2 roky, jejich podpora v nezaměstnanosti tak činí nanejvýš 400 eur. Neradostná situace.

Do dnešního dne vycházely směrnice, kterými se ve svém boji s krizí Evropská unie řídí, ze základní úvahy o správě veřejných financí, totiž snahy udržet finanční rovnováhu, tak aby trhy mohly fungovat bez zásahů. A to není všechno. Prezident Evropské centrální banky (ECB) požaduje přesvědčivost v otázce nedodržení deficitu, ale ani slovem nezmiňuje to, co by mělo být cílem hospodářství a hospodářské politiky – blahobyt občanů, jehož prvním a nezbytným projevem je zaměstnanost. Zvlášť když je nezaměstnanost dlouhodobá, jako je tomu v případě Španělska, a stává se synonymem sociálního vyloučení. Z velkých mezinárodních institucí je to jen MMF, který ústy své ředitelky poukazuje na dramatickou nezaměstnanost ve Španělsku a navrhuje změnu, když už ne samotných opatření, tak alespoň tempa jejich zavádění.

Propouštění nepřestává

Reakce vlády na včera zveřejněná čísla jasně svědčí o absenci uceleného přístupu. Nejprve se odvolávala na to, že problém zdědila, a poté srovnávala ztrátu pracovních míst v prvním čtvrtletí tohoto roku se ztrátou v předchozím čtvrtletí, aniž by brala v úvahu, že Velikonoce letos připadly na březen. Zdůrazňovat, že mezi lednem a březnem 2013 ubylo méně pracovních míst než ve stejném období v roce 2012 znamená implicitně hájit reformu trhu práce, kterou před rokem sama spustila.

Ale data jsou neúprosná: propouští se dále. Průzkum potvrdil obavy, že po zániku krátkodobých zaměstnání následuje zánik stálých pracovních míst, což nový zákon zjednodušuje. Oficiální diskurz už neříká, že až dojde k zotavení, reforma odstartuje tvorbu nových pracovních míst, ale omezuje se na to, že na konci tunelu čekají lepší vyhlídky. Potvrzuje tak, že nová legislativa nepřinesla očekávané výsledky.

Reformy by mohly být zbytečné

Průzkum týkající se pracovních sil z prvního čtvrtletí je hlavní argument, který by vláda měla použít jako odůvodnění obratu v hospodářské politice. Prodlužování krize dělá z milionů lidí dlouhodobě nezaměstnané, kteří se nemohou sami vrátit na pracovní trh. Z tohoto důvodu by mohly být všechny strukturální hospodářské reformy nebo změny důchodového systému nakonec zbytečné. Země to nevydrží. I tak ortodoxní a rozvážný člověk, jako je katalánský ministr hospodářství Andreu Mas-Colell, požadoval včera „obrat“, ba dokonce změnu v evropské politice. Podle něj je Evropská unie příliš posedlá politikou úsporných opatření. Nepřináší výsledky, o které by se mohla opřít: evropský HDP klesá, nezaměstnanost roste a v případě Španělska vede do slepé uličky, ze které bude obtížné najít cestu zpátky.

Na základě zkušeností z uplynulých let lze očekávat, že Brusel bude dál trvat na oficiální doktríně (ačkoliv prodlouží lhůty na splnění cílů deficitů) a že skutečnou změnu zavede jen tehdy, pokud nezaměstnanost a chudoba jižních států ovlivní severní ekonomiky EU, jak už naznačují některé indicie. Je však velmi pravděpodobné, že až k tomu dojde, pro Španělsko už bude pozdě.