Řeči peněz údajně rozumí každý, v Bruselu to však často není tak jednoduché. Miliarda eur [anglicky „billion“] je v portugalštině obvykle překládána jako „mil milhoes de euros“, tedy tisíc milionů. Ve španělštině znamená „bilión“ milión milionů, takže miliarda je „tisíc milionů eur“. Jenže do chorvatštiny se „billion“ překládá jako „milijarde“ a do nizozemštiny jako „miljard“. Když Francouz řekne „un billion“, mluví naopak o čísle, které Britové nazývají „trillion“. A německá „Billiarde“ je francouzský „quadrillion“. No jistě.

Práce překladatelů v sídle EU je komplikovaná a velice nákladná. Evropská komise má tři oficiální „pracovní“ jazyky: němčinu, francouzštinu a angličtinu. Vzhledem k rozšířování Unie však její obyvatelé dnes mluví celkem již 23 jazyky a počet překladatelů vzrostl z 200-300 na 2 000 -3 000. Podle odhadů EU vyprodukuje 1,76 milionů stran překladů za rok, což ji stojí 300 milionů eur. A až se 1. července stane jejím novým členem Chorvatsko, přibude další jazyk navíc.

V současné době úsporných opatření se národní vlády snaží rozpočet EU co možná nejvíce omezit. Možná i z toho důvodu se dostalo nadšené odezvy proslovu německého prezidenta Joachima Gaucka. Ve své únorové řeči o budoucnosti evropské integrace totiž Gauck navrhl, aby se angličtina stala jediným oficiálním jazykem EU. „Je skutečností, že pro dnešní mládež je angličtina linguou francou. Já se ale domnívám, že co se týče jazykové integrace, neměli bychom věcem jednoduše nechávat volných průběh.“ Pro federalisty i stoupence rozpočtových škrtů byla jeho slova rajskou hudbou. Kdyby se v bruselských kuloárech mluvilo výhradně anglicky, fungování EU by se zjednodušilo a zefektivnilo.

Anglosaské ideje

Je však jeho nápad realistický? Do určité míry by pouze potvrdil již existující trend. Od „velkého třesku“ v roce 2004, kdy se Evropa rozšířila o několik zemí střední a východní Evropy, se francouzština během schůzí a zasedání používá čím dál méně a němčina je dnes „oficiálním jazykem“ pouze na papíře. Dokumenty Evropského parlamentu jsou překládány pouze do jazyků, kterých se jejich obsah přímo týká: například neexistuje žádný český překlad společné politiky rybolovu.

Ale i v případě, že by severní a východní členské státy angličtinu jako oficiální jazyk přivítaly, jih by byl silně proti. Podle řady francouzských diplomatů by angličtina vnesla do srdce politického procesu Unie „anglosaské“ politické a ekonomické ideje. Reportér francouzského deníku Libération se loni v prosinci rozhodl bojkotovat tiskovou konferenci o irském předsednictví EU v Dublinu, jelikož byla pouze v angličtině. Pokud nejsou peníze pro překladatele, argumentoval pak na svém blogu, měla raději proběhnout v gaelštině.

Existují tu i právní překážky: „Udělat z angličtiny oficiální jazyk EU by bylo hluboce protidemokratické,“ domnívá se Diego Marani, spisovatel a zaměstnanec Generálního ředitelství pro tlumočení Evropské komise. Takovéto rozhodnutí by k integraci Evropy nepřispělo, ale naopak by posílilo její elitářské tendence. Celkové náklady na jazykové služby se podle Maraniho rovnají přibližně ceně dvou káv na osobu ročně – za trochu více demokracie to není špatné.

Jazykový jazz

Ale co alternativní řešení? Návrh, že by se oficiálním pracovním jazykem mohla stát latina, je bohužel jen aprílový šprým, podle jednoho z tlumočníků by však spravedlivější linguou francou mohlo být esperanto. Jiný navrhuje pravidlo, aby žádný z diplomatů nesměl při schůzích hovořit svým mateřským jazykem, což by hrací pole poněkud vyrovnalo. V Maraniho kanceláři experimentují zaměstnanci s tzv. „europantem“, které Marani popisuje jako „jazykový jazz“, freestylovou kombinaci jazyků sestávájící se ze společného evropského korpusu, bez gramatických pravidel a s neomezeným slovníkem.

Samozřejmě jde o žert, má však i hlubší smysl. Ustavení oficiálního společného evropského jazyka je možná politicky nemyslitelné, to však neznamená, že by se takový jazyk nemohl v delším časovém horizontu sám vytvořit. Minulý rok vypsal jeden dlouhodobý zaměstnanec Evropského auditního dvora své překladatelské frustrace do třiatřicetistránkového seznamu anglických frází, které jsou v publikacích EU často nesprávně užívány [často jde o galicismy, např. „project“ místo „draft“ [návrh], „agent“ místo „employee“ [zaměstnanec] – pozn. překl.]. Eurospeak sice uším anglického rodilého mluvčího moc pěkně nezní, dost možná ale představuje rodící se linguu francu. Takže diskárdněte váš textbuch, externalizujte svůj sprachangst a just improvizujte.