Celá řada zemí EU se k otázce náboženství nestaví zcela neutrálně. Anglická královna je hlavou anglikánské církve, na nizozemských eurech je vyražena věta „Bůh nás ochraňuj“ a Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že nic nebrání tomu, aby budovy státních italských škol zdobily krucifixy. Avšak navzdory této velké toleranci k propojení mezi státem a církví se evropští diplomaté již brzy budou muset řídit pravidly, které budou požadovat, aby v zahraničí šířili myšlenku náboženské neutrality státní moci a svobody náboženského vyznání. Podle řady účastníků debaty o náboženské svobodě, která v Evropském parlamentu proběhla 25. dubna, je postoj EU v tomto ohledu velmi rozporuplný.

Definice evropské identity

„Než se touto cestou vydáme, musíme nejdříve umět definovat evropskou identitu,“ prohlásil k poslancům Lorenzo Zucca, právní znalec z londýnské King’s College, který byl k debatě přizván. „Každý ví, že mluvit o náboženství na evropské úrovni je krajně problematické.“ Jako případ můžeme zmínit odpor, který vyvolala snaha maďarské vlády rekatolizovat veřejné instituce ,,nebo rozsáhlá debata ohledně zmínky o křesťansko-židovské tradici, která nakonec byla vyňata](http://www.lexpress.fr/actualite/monde/europe/les-racines-chretiennes-dans-la-constitution-europeenne_489343.html[a]) z evropské ústavy.

Odborník na lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Robert-Jan Uhl se domnívá, že EU by si v této otázce měla zachovat velmi pragmatický postoj. „Důležitá jsou základní práva, zajistit, aby lidé mohli dovážet a šířit náboženskou literaturu nebo aby se vězni mohli stravovat podle svých náboženských pravidel.“ Zmiňuje příklad uvězněných polských budhistů, kteří nejprve nemohli ve vězení dostávat vegetariánskou stravu. „Jejich případ se dostal před Evropský soud pro lidská práva, který rozhodl, že taková jídla musí být vězňům dodávána.“

Právo nevěřit

Uhl upozorňuje na jiný problém: velká řada zemí je ochotna chránit menšinová náboženství pouze v případě, že se věřící začnou oficiálně registrovat. „To je absurdní. Je nutné, aby se lidé mohli modli s kým chtějí, aniž by se napřed museli někam přihlašovat. V takových problémech by EU mohla zasáhnout.“

Dva nizozemští europoslanci proto již nějakou dobu usilovně lobují za směrnice, které by ministři EU měli schválit letos v červnu. Peter van Dalen z Křesťanské unie a Dennis de Jong se socialistické strany přišli s novou myšlenkou, kterou se v současné době zabývá Evropská služba pro vnější činnost.

„Důležité je také chránit právo náboženství změnit nebo nevěřit vůbec. V některých zemích jsou takoví lidé diskriminováni, ale svoboda náboženství a náboženské víry zahrnuje i právo nebýt věřící.

EU se musí zamyslet sama nad sebou

Jeden ze zaměstnanců unijní diplomacie, Jean-Bernard Bolvin, uznává, že i Evropě dochází k situacím, které se s náboženskou svobodou neshodují. Evropská komise nemá v této oblasti takřka žádné kompetence, na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva se čeká dlouho a nejsou vždy uplatňována. „Nicméně bychom mohli věnovat větší pozornost definici naší zahraniční politiky. Opravdu nechceme někomu vnucovat názor, že jediným dobrým řešením je sekulární stát. Pokud jsou však některé kategorie obyvatel diskriminovány, pokud se lidé kvůli náboženství věší, naši zástupci by proti tomu měli umět najít relevantní právní argumenty.“ Podle Bolvina bude tato debata mít dopad i na Unii samotnou. „Členské státy to donutí, aby se nad sebou samy zamyslely.“