Celoevropský zákaz postřiku plodin, které včely přitahují, takzvanými „neonicotinoidy“ podpořilo patnáct ze sedmadvaceti členských států Unie.

Britský deník The Independent, který rozhodnutí podporoval, píše, že Británie hlasovala proti zákazu kvůli údajnému nedostatku vědeckých důkazů. Deník nicméně upozorňuje, že „spojení mezi neonicotinoidy […] a klesajícím počtem včel nalezlo více než třicet jednotlivých vědeckých studií“ a navrhovaný zákaz insekticidů „byl založen na výzkumu provedeném Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Také ten letos v lednu ukázal, že pesticidy ohrožují zdraví včel.“

Deník uznává, že vědci nejsou ve svém názoru na zákaz zajedno. Profesorka Lin Fieldová, ředitelka oddělení pro biochemii a ochranu plodin výzkumného institutu Rothamsted Research, se obává, že rozhodnutí bylo založeno na „politickém lobbingu“ a vlády by kvůli němu mohly přehlížet další faktory. Podle Dr. Lynn Dicksové z Cambridgeské univerzity je zákaz naopak „vítězstvím zásady předběžné opatrnosti, která má být základem regulace životního prostředí“.

Podle listu Daily Telegraph se však někteří odborníci na zemědělství obávají neočekávaných důsledků, které by zákaz mohl mít. Zemědělci by například mohli začít používat starší pesticidy, které jsou škodlivější vůči zemědělským plodinám i jiným biologickým druhům.

Redakční komentář The Times však zákaz hájí a tvrdí, že umožní lépe porozumět důvodům poklesu včelích populací.

Toto moratorium by nám mělo umožnit, abychom se přesvědčili, zda se včelí kolonie bez neonicotinoidů zotavují. Dává nám také možnost detailně prostudovat další možné důvody vysoké včelí úmrtnosti a vytvořit spolehlivou strategii, jak včelí populace obnovit.