Autobusové nádraží v Šumenu. Toto město v severozápadním Bulharsku je častou zastávkou řady podvodníků, kteří zneužívají dobré vůle a naivity svých krajanů v Nizozemí.

Imigranti chyceni do tureckých sítí

Zneužívají bulharští přistěhovalci západní sociální systémy? V Nizozemsku tato otázka rozdmýchává debatu o tom, jak se chovat k cizincům. Často jsou však údajní podvodníci sami obětmi organizovaného zločinu.

Zveřejněno dne 17 května 2013 v 12:32
Autobusové nádraží v Šumenu. Toto město v severozápadním Bulharsku je častou zastávkou řady podvodníků, kteří zneužívají dobré vůle a naivity svých krajanů v Nizozemí.

Mitko Dimitrov si poprvé zažádal o pas, když mu bylo padesát. Je to nevelký muž s křivými zuby a nesmělým výrazem. Jeho dům v Ivanském, vesnici v severovýchodním Bulharsku, je zchátralý, ale prostorný. Police zejí prázdnotou, až na harmoniku. Tou se loni pokoušel vydělat si trochu peněz na ulicích nizozemského města Groningen.

Když jednou na ulici vyhrával, přistoupilo k němu několik Turků, kteří mu nabídli, že mu pomohou zaregistrovat se u městského úřadu. „Jeden z Turků to podal tak, že jsem vůbec nevěděl, co po mě chtějí.“ Stejný muž mu pak slíbil zbrusu nový mobilní telefon a vyzval ho, aby „spolu založili byznys“. Nechal negramotného Mitka podepsat stoh dokumentů. Mitko naznačí palcem a ukazováčkem patnácticentimetrovou vzdálenost. Takhle vysoká ta hromada byla.

Turci v Nizozemsku, Německu, Belgii a Bulharsku jsou hlavními organizátory podvodných žádostí o sociální dávky. Oběti jejich vykořisťování jsou často negramotní Bulhaři. V Bulharsku žije početná turecky mluvící menšina, která zahrnuje jak etnické Turky, tak Romy, jež se začali nazývat Turky po roce 1989. Společný jazyk a náboženství jim dovoluje snadno navazovat styky s velkými tureckými komunitami v západní Evropě.

Mitkovi dali 200 euro, slíbeného nového telefonu se ale nikdy nedočkal. O několik týdnů později však začal bez přestání vyzvánět ten starý. Na druhé straně byl vždy nějaký Nizozemec, kterému Mitko nerozuměl. Po nějaké době si uvědomil, že to musí být někdo z banky. Usoudil, že jde o nizozemskou banku, která má v logu oranžového lva, protože symbol jednou zahlédl na bankovní kartě.

Newsletter v češtině

Když banka nepřestávala Mitkovi volat, nakonec začal chápat, že má v Nizozemsku zaregistrovanou firmu a nemalé dluhy. Podobnou situaci totiž už zažilo několik jeho známých. Nemá ani ponětí, o jaké sumy jde, jelikož jediný dokument v jeho vlastnictví je potvrzení o registraci firmy u městského úřadu. Před několika dny se konečně rozhodl telefon odpojit a nasednout na minibus zpátky do Bulharska. „Bojím se, že mi nakonec zabaví dům a pošlou mě do vězení za cizí provinění.“

Minibusy z Bulharska

Ivanské je pouze jednou z mnoha bulharských vesnic, ze kterých minibusy pravidelně do Nizozemska odjíždějí. Stačí se během jednoho večera informovat v Šumenu, největším městě regionu, a dozvíme se hned o sedmi místech v okruhu 30 kilometrů. Ve většině z nich se pohybují jeden nebo dva lidé, kteří se starají o kontakty a organizují dopravu.

„Bulharské, romské a turecké menšiny západní sociální systémy již velice dobře znají,“ říká Krastyo Petkov, profesor sociologie na ekonomické univerzitě v Sofii, který se zaměřuje na hospodářskou migraci do EU a v minulosti již provedl několik výzkumů v Belgii.

Petkov vysvětluje, že neformální sítě rodinných pout, v tom nejširším slova smyslu, získávají během let na stabilitě i složitosti. Bulharský prokurátor, který má nizozemský případ na starost, k tomu dodává: „Překvapuje mě, že jsme zatím neobdrželi žádné žaloby z Německa. Finsko asi před rokem deportovalo tři plná letadla lidí. Dali jim dárky a varovali je, aby se nevraceli.“ A s úsměvem dodává: „To proto lidé cestují do nejbohatších evropských zemí. Kdyby se jim chtělo tvrdě pracovat, zamířili by do Španělska nebo Řecka.“

Sociální turistika

Sítě organizovaného zločinu mají tři úrovně. „Poručíci“, kteří se zabývají rekrutováním lidí v Bulharsku, jsou většinou o něco vzdělanější a mluví více jazyky než průměrný občan. Udržují kontakt s osobou, která organizuje bydlení a registrace v cílovém státě. A pak jsou tu „bossové“, kteří nabízejí ochranu. Ví, jak vyřešit problémy s policií a zákonem a mají k tomu ty správné kontakty.

Profesor Petkov ve svých závěrech vychází i z rozhovorů, které prováděl s Romy v Bruselu. „Belgie čelí stejnému problému sociální turistiky jako Nizozemsko,“ říká. Jedním z důvodů je to, že velká část bulharských Romů se během posledních dvaceti let rozhodla konvertovat k islámu a mluví turecky, čímž získávají snadnější přístup do místních tureckých komunit. „Ta jim pomáhájí s bydlením, ale neumožňují jim integrovat se.“

V praxi se první a druhá generace Turků stává bossy a zaměstnavateli bulharských nováčků. Ty samé sítě, které organizují „sociální turistiku“ se obyčejně zabývají i prostitucí a zajišťováním pracovníků pro mizerně placená ilegální místa pomocí subdodavatelů v zemědělství. „Jednoduše je vykořisťují.“

Slíbí chléb, ale nabídnou jen drobky

Gančo a Veneta Todorovovi ze Salmanova, vesnice o devíti stech obyvatelech a se šesti orchestry, se před několika týdny vrátili z nizozemského Zwolle. Veneta tam prodává noviny v kiosku před místním supermarketem Jumbo a Gancho pracuje pro řetězec Aldi. V předzahrádce jejich rodinného domku rostou tulipány a na stole zastíněném vinnou révou nám servírují burské oříšky nizozemské značky Aldi.

Zatímco oni pracují v Nizozemsku, jejich tři děti zůstávají v Bulharsku s prarodiči. Ve Zwolle si od jedné Afričanky najímají pokoj za pět euro na noc. „Můžu se z toho stísněného prostoru zbláznit,“ vzdechne Gancho. Je na něm vidět, že je rád zpátky ve své zahrádce, která zahrnuje i rozsáhlý chov slepic. Fakt, že Bulhaři potřebují k práci v Nizozemsku a Belgii pracovní povolení, je obzvlášť vystavuje rizikům. „Turci vám slíbí chleba, ale dostanete jen drobky. Jsou to lháři, ale když si stěžujete, vyhrožují, že vás udají policii.“

Todorovovi se těší na příští rok, až už nebudou pracovní povolení potřebovat. „Potom budu konečně moct vzít práci, kterou my nabídnou,“ říká Gancho, „například na poště, v zemědělství nebo v drůbežárně. Teď jsme tam v podstatě jen žebráci.“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma