Jersey: Světlo namířené na ostrov pokladů

Věž Seymour na ostrově Jersey.
Věž Seymour na ostrově Jersey.
21 květen 2013 – El País (Madrid)

EU bere boj proti daňovým rájům vážně a chystá se na to téma jednat během příštího summitu. Měla by si však nejprve zamést před vlastním prahem, domnívá se španělský list El País, který poukazuje na neprůhlednou daňovou politiku nezávislého ostrova Jersey. excerpts.

Správní úřady ostrova Jersey, tohoto takřka nezávislého území, jsou součástí sporu, který nemá nic společného s minulostí. Vědí, že jejich ekonomika – založená na velmi nízkých nebo neexistujících daních – vzbuzuje čím dál větší nedůvěru u vlád a především u občanů ostatních zemí, po nichž jsou den ode dne vyžadovány čím dál větší oběti, zatímco jiní se vyhýbají placení daní díky existenci území, jako je toto.

„Nejsme kasino, ale centrum, které přijímá vklady a převádí je jinam. Přesně to Evropa potřebuje. Jsme součástí řešení, nikoliv příčinou problému,“ ujišťuje ministr financí Philip Ozouf. „Tato vláda dodržuje a nadále bude dodržovat mezinárodní normy,“ nechal se tento týden slyšet předseda vlády Ian Gorst.

S argumenty vlády Jersey a finančního lobby nesouhlasí aktivisté z organizace Tax Justice Network. Ostrov s méně než 100 tisíci obyvateli hromadící bankovní vklady převyšující 140 miliard eur řadí na sedmé místo na seznamu největších daňových rájů na světě. „Přestože Jersey oficiálně nedodržuje bankovní tajemství jako Švýcarsko nebo Bahamy, utajování probíhá jinými způsoby: prostřednictvím fondů, offshore podniků a od roku 2009 i nadací,“ říká nezisková organizace, která volá po transparentnosti v mezinárodních financích.

Všechny daňové ráje tvrdí to samé

„Nejsme na seznamu daňových rájů OECD,“ opakují úřady Jersey. „Na seznamu figurují jen dva ostrovy v Tichém oceánu, Nauru a Niue. Kdyby platilo toto kritérium, na světě by žádné daňové ráje neexistovaly,“ odporuje Mike Lewis, poradce organizace Action Aid. „Všechny daňové ráje tvrdí to samé. Ohánějí se seznamy OECD a na jejich základě se snaží prokázat, že mají čistý štít,“ dodává spisovatel a novinář Nicholas Shaxson.

Ale Jersey nehromadí problémy jen kvůli tlaku nevládních organizací nebo mobilizaci občanů. Zdá se, že i vlády jsou rozhodnuty zastavit tok peněz, který se vymyká jejich kontrole.

„Vzkaz je jednoduchý. Ukryjete-li peníze, půjdeme po vás,“ prohlásil minulý týden britský ministr financí George Osborne poté, co Londýn odhalil 100 velkých zpronevěřitelů na základě společného vyšetřování Velké Británie, USA a Austrálie v Singapuru, na Britských Panenských ostrovech, Kajmanských ostrovech a Cookových ostrovech. Právě to přimělo Jersey k tomu, že přistoupilo na automatickou výměnu bankovních informací s Londýnem a Washingtonem. Organizace jako Tax Justice požadují, aby se tento nástroj rozšířil na všechny členské státy EU, protože jedině pak začne být brán vážně. Jersey říká, že tento krok učiní, pakliže se pětadvacítka zaváže udělat to samé.

Zástupce finančního sektoru Geoff Cook má k nové regulační vlně výtky. „Chceme být dobrými sousedy a spolupracovat s ostatními vládami. Ale rozšíří-li se představa, že evropské banky budou poskytovat informace svých klientů, hrozí, že klienti raději převedou své peníze jinam. Výměna informací je dobré řešení, týká-li se všech,“ tvrdí Brit, který coby zmocněný poradce finanční skupiny Jersey Finance zastupuje zájmy sektoru, který pohlcuje 40 procent ekonomiky.

Zaokrouhlená čísla

Ministr Ozouf je k novináři, který přicestoval do jeho země, maximálně vstřícný. Ale při jedné otázce mu zamrzne úsměv na rtech. Samotná britská vláda odhaduje, že dohoda o automatické výměně informací se třemi korunními závislými územími by do státní kasy přinesla asi 1 miliardu liber (1,185 miliard eur). Nepřiznává tím Londýn, že jste de facto daňový ráj? „To nejsou naše čísla a neuznáváme je. Ale i kdybychom je uznali, jde o částku, kterou by přinesly společně Jersey, Guernsey a Man v průběhu příštích pěti let,“ namítá ministr.

Navzdory této nové roli staršího sourozence, který nutí ty mladší dodržovat normy, až doteď umožňoval neurčitý postoj Velké Británie působit v rozsáhlých a starých koloniích, zámořských územích a korunních dependencích. Londýn kontroluje každý pátý daňový ráj na světě, a podle mnohých kritiků mohl udělat daleko víc.

Nicholas Shaxson ve svém bestselleru Treasure Islands (Ostrovy pokladů), jenž se stal biblí hnutí proti daňovým rájům, definuje Jersey jako kombinaci „futuristických offshore financí a středověkého politického systému.“

Daňový systém Jersey není o nic méně jedinečný než jeho politická struktura. Zákonodárci nemají rádi komplikace a naopak milují zaokrouhlená čísla: 0procentní daň pro nepeněžní podniky, 10procentní pro peněžní a 20procentní rovná daň z příjmu, nezávisle na výšce příjmu.

Organizace jako Tax Justice vytáhly do boje. Vytyčily si trojí cíl: zjistit, které podniky, fondy a nadace hromadí peníze v daňových rájích, prosadit dohody o výměně informací mezi všemi vládami a zapojit rozvojové země, tak aby měly z těchto změn nějaký prospěch.

Některé kroky už byly učiněny. USA, Velká Británie a Austrálie se dohodly na tom, že prošetří kapitály podniků v daňových rájích půlky světa. Evropští lídři se budou snažit na summitu vytvořit společný rámec pro boj proti daňovým únikům. Budou-li političtí velikáni jednat rozhodně, trpaslíci jako Jersey budou nuceni reagovat. Nikdo však nemůže zaručit, že to nebude další promarněná příležitost.

Překlad: Tereza Benhartová

Factual or translation error? Tell us.