Zpráva Nepokoje ve Švédsku (2/2)

Rovnostářství už není, jak bývalo

Švédsko už není světovým šampionem rovnostářství, vyplývá ze studie OECD. Bohatí bohatnou a chudých je čím dál víc, i když nejsou tak chudí jako dřív. Švédský list Göteborgs-Posten hodnotí tento vývoj jako pozitivní.

Zveřejněno dne 24 května 2013 v 12:46

Zpráva [zveřejněná 14. května] zapůsobila jako bomba: [ve Švédsku] se prohlubuje nerovnost, a to rychle. O tom, že se za poslední desetiletí počet chudých zdvojnásobil, už se toho hodně napsalo. Informaci přinesla zpráva OECD o rozdílech v příjmech ve 34 členských státech organizace. Dokument ale nekonstatuje zhoršenou životní úroveň občanů.

Právě naopak. Z dlouhodobého hlediska se životní úroveň všech skupin obyvatelstva zvýšila. Některé ale požívaly větších výhod než jiné, což vedlo k nárůstu nerovnosti, zejména mezi pracujícími a těmi, kdo žádnou profesní činnost nevykonávají. Švédsko se tak v žebříčku nejrovnostářštějších zemí propadlo z první příčky na čtrnáctou. Není ale důvod se znepokojovat.

Cílem reforem veřejných financí z poslední doby bylo právě odměnit práci. Rozdíl v disponibilním příjmu pracovníků s nejnižšími platy a lidí, kteří žádnou pracovní činnost nevykazovali, byl mizivý, a to představovalo problém.

Chudí mezi bohatými

Newsletter v češtině

Taková situace nebyla spravedlivá. Bylo třeba zavést opatření podněcující lidi k tomu, aby opustili náruč státu a postarali se sami o sebe. I když do rozhodování vstupuje celá řada proměnných, nesmí být finanční aspekt podceňován. Čím víc budeme lidi podněcovat k práci, tím lépe. Koneckonců všichni žijeme právě z příspěvků ekonomicky aktivní populace. Proto jsou změny uvedené ve zprávě OECD v zásadě pozitivním znamením.

Přirozeně by se dalo namítat, že je nepřijatelné, aby počet chudých rostl. Je to vskutku nepřijatelné, pokud označujeme za chudé občany, kteří nemají co jíst a chybí jim střecha nad hlavou. Nebo pokud se životní úroveň těchto lidí výrazně liší od životní úrovně průměrného Švéda. OECD ale neměřila tuto absolutní chudobu, nýbrž chudobu relativní. Při měření relativní chudoby nebereme v potaz kvalitu života lidí, ale pouze rozdíly v příjmech. Ve světě miliardářů by se tak milionáři řadili mezi chudé.

Vysoká životní úroveň

Dalším módním konceptem je „materiální deprivace“. Podle definice je chudý například ten, kdo nevlastní pračku ani auto a nemá peníze na zahraniční dovolenou. Je nasnadě, že na takové koncepci chudoby je něco směšného.

Nezapomínejme, že Švédsko stále ještě zůstává silně rovnostářskou zemí. Mimo stojí jen velmi úzká skupina velmi bohatých lidí. Dolní mez životní úrovně se jinak nachází poměrně vysoko. A o to tu jde. Jinými slovy není důležité, aby se všem Švédům vedlo natolik dobře. Důležité je, aby se nikdo neměl špatně.

Úhel pohledu

Nerovnosti a nepokoje spolu souvisejí

Podle listu Aftonbladet není pochyb o tom, že existuje spojitost mezi nepokoji, které od víkendu zmítají čtvrtí Husby a dalšími chudými předměstími Stockholmu, a probíhajícím prohlubováním nerovnosti za konzervativní vlády Fredricka Reinfeldta:

Husby je symbolem proměny Švédska, kterou má na svědomí koaliční politika. Narůstající nerovnost a nespravedlnost vytvářejí konflikty. To by nemělo nikoho překvapit. Reinfeldtova empatie je jen komunikační operací a nijak se neprojevuje ve [vládní] politice. Premiér jde do příštích voleb [v září 2014] s programem snižování daní a nepočítá s žádnou politikou snižování rozdílů. Husby je jen důsledkem rozpadající se společnosti, v níž vládnou ozbrojené gangy a upadá důvěra v instituce.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma