Zpráva Jeroen Dijsselbloem

„Pan Euro“ terčem kritiky

Na hlavu Nizozemce Jeroena Dijsselnloema, který se stal nedávno předsedou euroskupiny, se snáší čím dál více kritiky. Po několika politických přešlápnutích je mu nyní vyčítáno, že se příliš řídí radami svého týmu úředníků nizozemského ministerstva financí.

Zveřejněno dne 28 května 2013 v 13:36

V půl osmé ráno dne 13. května média oznámila, že schůzka sedmnácti ministrů financí euroskupiny právě skončila. „Euroskupina má konečně schopného manažera,“ reagoval na zprávu diplomat jedné z členských zemí. To, že během důležitých mítinků drží otěže pevně v rukou, je ale jedním z mála komplimentů, kterých se nizozemskému ministrovi Jeroenovi Dijsselbloemovi od ledna, kdy se ujal funkce předsedy euroskupiny, dostalo.

Ze strany vysoce postavených evropských i národních představitelů a dalších zúčastněných stran na jeho adresu naopak zaznívá dlouhý seznam stížností. Mnohým z nich vadí především to, že kontrolu nad euroskupinou postupně přebírají úředníci nizozemského ministerstva financí. Její konečná stanoviska jsou proto mnohem více ovlivněna nizozemskými zájmy, než bývalo dřív zvykem

Poučování ostatních

Jedním z uváděných příkladů je kontroverzní dohoda o záchranném plánu pro evropské banky. Dijsselbloem si přeje, aby v případě finančních problémů bank nejvíce zaplatily nikoliv vlády, ale banky samotné a v případě nutnosti i majitelé bankovních účtů. Ačkoliv s ním mnohé země nesouhlasí, předseda se svým názorem nijak netají a podle mínění Haagu svým kontroverzním postojem pouze napomáhá k vytvoření debaty, která se v Evropě musí nastolit.

Dijsselbloem, na rozdíl od svého předchůdce Jeana-Clauda Junckera, euroskupině přidělil velký počet vládních úředníků, kteří navenek potvrzují stereotypní obrázek Nizozemců jako lidí, „kteří moc mluví a rádi ostatním říkají, jak se mají věci dělat“. Mezi takové osoby patří údajně hlavní tajemník nizozemského ministerstva financí Hans Vijlbrief. Přestože ho mnozí označují za kompetentního, podle jednoho z diplomatů „často vytváří dojem, že Nizozemsko je jedinou zemí, která platí účty za Řecko, Portugalsko, Irsko i Kypr.“ Ani další z Nizozemců, ředitel pro zahraniční finanční vztahy Focco Vijselaar, není v Bruselu příliš populární, jelikož „neustále ostatním říká, co mají dělat“.

Newsletter v češtině

Schauble nechtěl prezidenta na plný úvazek

O Dijsselbloemovo jmenování se zasloužilo především Německo. Když Juncker minulý rok oznámil, že odchází, německý ministr financí Wolfgang Schauble se nejprve chtěl stát jeho nástupcem. Téměř nikomu se však nelíbil nápad, že by eurozóně vládlo již beztak dominantní Německo. Když Dijsselbloem v listopadu nahradil svého předchůdce Jana Keese de Jagera a Nizozemsko zaujalo umírněnější postoj, Schauble na něj začal nahlížet jako na loajální alternativu. Mnozí nicméně proti jeho volbě protestovali. Vyvstala také otázka, zda vůbec jde o „pozici, kterou je možné vykonávat takříkajíc na vedlejší úvazek”, zvláště pro ministra, který byl sotva jmenován do funkce. Schauble si ale předsedu na plný úvazek nepřál a argumentoval tím, že než se nadějeme, vytvoříme další evropskou instituci. Chtěl proto, aby předsednictvím bylo pověřeno „jedno z hlavních evropských měst,“ protože místní budou mít lepší přehled o tom, co se v reálném světě děje.

Podle mnoha svědectví však Schauble svůj názor změnil a dobře informovaný zdroj tvrdí, že i kancléřka Angela Merkelová nyní přijala názor, že euroskupina by měla mít trvalého předsedu. Existuje proto celá řada důvodů.

Dijsselbloem se hlavně řídí názorem svého týmu

Dijsselbloem nejdříve v únoru odmítl vyloučit, že majitelé bankovních kont budou muset přispět na ztráty kyperských bank. Výsledkem byl masový odliv kapitálu z Kypru. Poté v březnu během celonočního vyjednávání řada účastníků pohrozila, že budou rozhodnutí vetovat, takže zabránit jim v tom se stalo cílem samo o sobě. Výsledkem bylo kontroverzní rozhodnutí: majitelé vkladních kont s úsporami do 100 000 eur, kteří měli být chráněni evropským systémem pojištění vkladů, přišli o peníze. Mnozí věří, že za Junckerovy vlády by k něčemu takového nebylo došlo. Dijsselbloem, který se řídí především radami svého haagského týmu, však nebyl schopen jednat.

Dalším problémem, kterému Dijsselbloem musí čelit, je očividná nostalgie po jeho předchůdci, která v Bruselu panuje. Juncker, který byl prvním, kdo roli předsedy euroskupiny od roku 2005 zastával, je velmi netypickým evropským federalistou. Má totiž přirozenou autoritu a zdá se, že už se zapomnělo na jeho poněkud zmatené vzezření a problémy s alkoholem.

Berlín iritují Dijsselbloemovy výroky

Berlín rovněž popudila Dijsselbloemova prohlášení, když během březnového rozhovoru s deníkem Financial Times řekl, že majitelé kont by v budoucnu měli více přispívat na záchranu bank. Evropské země o tomto problému stále jednají. Ne všechny jsou totiž této myšlence nakloněni a neexistuje shoda o tom, kdy lze takové opatření uplatnit, či zda by jako první měli přinést oběti akcionáři, majitelé dluhopisů, nebo majitelé kont.

Akcie evropských bank následkem Dijsselbloemových prohlášení klesly. Podle jednoho ze zaměstnanců Evropské unie to předsedu euroskupiny protentokrát nebude stát hlavu. „Pokud však bude některé z evropských bank snížen rating, Dijsselbloem bude muset odejít.“

Dva hlavní úvazky

Otázkou je, zda jmenováním jiného ministra na post předsedy bychom se těmto problémům vyhli. Proto se dnes větší podpoře těší myšlenka najít kandidáta, který by byl funkci zcela k dispozici, neměl závazky na domácí politické scéně a mohl sloužit společným zájmům. „Tím nejlepším řešením,“ říká Peter Ludlow, renomovaný historik Evropské rady, „by pro euroskupinu bylo jmenovat trvalého, zkušeného a neutrálního předsedu. Mít někoho, kdo funkci zastává na částečný úvazek spolu s dalším postem jednoduše nefunguje.“

Všichni uznávají, že udržet si kontrolu nad euroskupinou není zrovna jednoduché. Skládá se totiž nejen ze sedmnácti ministrů, ale i ze tří členů trojky: ECB, Evropské komise a MMF. Jednání jsou někdy tak složitá, že členové se nejprve rozdělí do frakcí, které se spolu snaží dohodnout, a teprve potom se pokoušení o svém stanovisku přesvědčit ostatní. Někdy s částečným návrhem rozhodnutí přijdou takzvané „země s ratingem AAA“. Jindy je to „Frankfurtský klub“, který zahrnuje několik velkých evropských zemí spolu s ECB a MMF. Pevné organizační struktury neexistují a velcí členové ty malé podle všeho často převálcují.

Pozůstatek minulého století

„Euroskupina je pozůstatkem minulého století. Symbolizuje všechno, co v architektuře Evropy nefunguje,“ tvrdí Huntram Wolff z think-tanku Bruegel. Pokud by se ale vlády rozhodly odebrat členům euroskupiny právo veta, vyžadovalo by to přijmout dodatek ke Smlouvě o Evropské Unii a to by mohlo trvat roky. Alternativou je vytvořit zvláštní smlouvu pro eurozónu, která by zahrnovala pouze její členy, ale ani to nepředstavuje krátkodobé řešení. Do té doby nám bude muset euroskupina stačit. To znamená, že vše záleží na síle a taktu jejího předsedy. A to je možná na jednoho ministra příliš velký požadavek.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma