Rozšiřování pokračuje bez zápalu

Zpráva Evropské komise z 9. listopadu trochu připomíná celoroční vysvědčení zemí kandidujících na vstup do EU. Tisk ji ale považuje za znak všeobecné vyčerpanosti.

Zveřejněno dne 10 listopadu 2010 v 16:04

„*Velkolepé období rozšiřování Evropské unie skutečně skončilo*,konstatují Les Echos. „Tato změna nálady se projevila v tónu i ve slovech, kterými eurokomisař Štefan Füle prezentoval [9. listopadu v Bruselu] výroční zprávu o kandidatuře devíti balkánských států, Turecka a Islandu.

Jak vysvětluje francouzský hospodářský deník, Komise „devíti zemím, které klepou na její brány, příliš mnoho nových etap nenabídla, snad až na udělení statusu kandidátské země bývalé jugoslávské republice Černá Hora, nikoliv však už Albánii, která byla vyzvána k vybudování ‚stabilních institucí zaručujících demokracii a právní stát‘“.

Přijetí Chorvatska je na dohled,“ píše s uspokojením záhřebský Vjesnik. Deník blízký vládě cituje Štefana Füleho, když upřesňuje, že „*posledních sto metrů maratonu je vždycky nejtěžších*,“ zejména pak kapitola „Soudnictví a boj proti korupci,“ jedna z osmi zatím neuzavřených kapitol z celkových 33 kapitol smlouvy o přístupu k EU.

Brusel, jak upřesňuje Novi List, „od Chorvatska očekává zejména větší úsilí v boji proti korupci na nejvyšší úrovni. Na mysli má zejména aféry týkající se vládnoucí Chorvatské demokratické strany (HDZ), která je zapletena do kauzy zpronevěřování finančních prostředků od soukromých podniků, které jí měly sloužit k naplnění stranické pokladny. Z probíhajícího vyšetřování už vyšlo najevo, že do aféry byl zapojen jeden ministr, dále správce pokladny HZD a rovněž bývalý premiér Ivo Sanader, který podal v roce 2009 bez zjevných důvodů demisi.

Newsletter v češtině

Nově příchozím balkánským státům otevírá EU své brány „opatrně a váhavě,“ soudí Rzeczpospolita. Turecko, které zůstává „pro EU obrovským problémem,“ má vyhlídky ještě temnější. Turecký tisk se ale k tématu takřka nevyjadřuje. Je to proto, že je 10. listopad dnem výročí smrti Atatürka (10. listopad 1938) a že se turecký tisk široce věnuje jeho připomínce? Nebo je to projev rozčarovanosti turecké veřejnosti vůči EU?

Hürriyet nicméně poukazuje na to, že Komise Ankaře vytkla nedostatečnou diskuzi o revizi ústavy, kterou schválilo referendum 12. září. Deník rovněž uvádí, že Brusel kritizuje desetiprocentní volební práh nutný k tomu, aby strana mohla zasednout v národním shromáždění, protože žádná ze zemí EU tak přísný systém nemá. Tato poznámka se ve zprávách z roku 2008 a 2009 neobjevuje a její opětovné vložení je zřejmým projevem vůle odstranit překážku k řešení kurdské otázky, domnívá se Hürriyet .

Dialog mezi Bruselem a Ankarou se podle listu La Stampanavenek opírá o právní a politické otázky: kurdskou otázku, spor s Aténami, lidská práva, náboženskou diskriminaci, postavení žen. Ve skutečnosti o nich ale Francie a Německo nechtějí slyšet. A pokud se nesnaží tyto dvě země, nemůže toho nikdo pro nasměrování turecké agendy zpět do dobrých kolejí mnoho udělat.

Obecněji vzato „je EU rozšiřováním znavena,poznamenává Gazeta Wyborcza, která vidí příčiny této únavy v hospodářské krizi a výrazné rumunské a bulharské imigraci, která následovala po vstupu těchto dvou zemí do EU v roce 2007. „Francouzi, Němci a Rakušané se k rychlému přijímání nových zemí stavějí zdrženlivě. A naopak některé balkánské vlády vzhledem k chybějící perspektivě vstupu do EU v následujících deseti letech ztrácejí motivaci bojovat proti korupci nebo dohlížet na dodržování svobody slova,“ zdůrazňuje varšavský deník.

V tomto kontextu „se z prezentace zprávy o rozšiřování a přístupových jednáních stal od roku 2007 rituál plný klišé, postrádající smysl,domnívá se Der Standard. „V té době jsme stvrdili rozšíření na východ přijetím Rumunska a Bulharska. A pak přišla velká únava.

Jak připomíná rakouský deník, „Evropská komise zbylým kandidátům, tj. Chorvatsku a Turecku a později také Islandu a Černé Hoře, [pokaždé] schválila drobné pokroky a poukázala na množství doposud nevyřešených politických a hospodářských problémů. A pokračovalo to následovně: každá taková zpráva vyvolala bouřlivou a polemickou debatu veřejnosti na téma Turecko.

Mezi všemi pro a proti „zůstává jen malý prostor pro nuanci,“ lituje Der Standard. „Škoda. Polemická debata kolem Ankary zakrývá skutečnost, že k největším pokrokům došlo na Balkáně, v regionu usilujícím o přístup, který je Unii nejblíže [...] To je důležité, zejména pak pro Rakousko. Měli bychom se méně přít o Turecko a více diskutovat o přípravách na okamžik, kdy se všechny malé balkánské státy stanou součástí EU, což bude pravděpodobně ještě před Tureckem.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma