„Zákaz moče**. Budova [ECB] není tak stabilní, jak vypadá.“

ECB před soudem v Karlsruhe

Spolkový ústavní soud se začal 11. června zabývat tím, zda Evropská centrální banka nepřekročila vytvořením Evropského stabilizačního mechanismu a výkupem dluhopisů zadlužených států své kompetence. Eurozóna tak zase jednou s napětím očekává jeho verdikt.

Zveřejněno dne 12 června 2013 v 15:48
„Zákaz moče**. Budova [ECB] není tak stabilní, jak vypadá.“

ECB vyjednává o nákupu dluhopisů předlužených států eurozóny.. Smí ale centrální banka v zájmu zachování eura neomezeně nakupovat dluhopisy dluhových hříšníků, jak to oznámil její prezident Draghi („whatever it takes“)? Nebo tu už nejde o měnovou politiku, nýbrž o zakázané financování států, jak tvrdí prezident Bundesbanky Jens Weidmann?

Německému ústavnímu soudu přitom rozhodování o ECB vlastně ani nepřísluší. Evropské instituce smí jednat jen tehdy, když je k tomu členské státy zmocní. Ústavní soudci by mohli rozhodnout, že ECB zachází příliš daleko, když v rámci „právního aktu překračujícího její pravomoci“ od jednotlivých států nakupuje dluhopisy, za které ručí hlavně němečtí daňoví poplatníci – a to bez jakéhokoliv parlamentního pověření a aniž by se ECB Bundestagu na cokoliv ptala.

Ústavní soud by případ mohl rovněž postoupit Soudnímu dvoru EU. Pak by byl výsledek asi jasný. Když irský Nejvyšší soud předložil lucemburským soudcům otázku stran Evropského stabilizačního mechanismu, prošel trvalý záchranný fond bez mrknutí oka.
Německý ústavní soud ESM ve zrychleném řízení povolil pod podmínkou účasti Bundestagu, k nákupům dluhopisů se však soudci v Karlsruhe postavili kriticky. Nákup dluhopisů ze strany ECB, „jehož cílem je financování rozpočtů členských států nezávislé na kapitálových trzích, představuje obcházení zákazů měnového financování rozpočtů a jako takové rovněž podléhá zákazu.“

Ohýbání měnové politiky

V Karlsruhe nejde jen o Draghiho dluhopisový program OMT, jehož samotný název „Outright Monetary Transactions“ už naznačuje, že půjde o značné ohýbání měnové politiky. Jde také o financování států za dřívějšího prezidenta ECB Tricheta, kdy ECB nakoupila za více než 230 miliard eur státní dluhopisy Itálie, Španělska, Irska, Portugalska a Řecka.

Newsletter v češtině

Aby ECB soudce naladila smírněji, poukázala ve svém stanovisku na limit pro údajně neomezený nákup státních dluhopisů. Již v tom lze spatřovat malé vítězství Bundesbanky. Stejně tak se ale můžeme ptát, do jaké míry je limit, o němž rada guvernérů nikdy nerozhodla, závazný.

Porovnání hlavních myšlenek vyjádřených ve stanoviscích ECB a Spolkové banky ještě zvýrazňuje konflikt náhledů obou institucí. Součástí mandátu ECB je zajistit nezvratnost eura, tvrdí ECB. S ohledem na suverénní národní státy nelze garantovat současné složení měnové unie – v žádném případě jej nemůže garantovat centrální banka, domnívá se Bundesbanka. V některých členských zemích se nemohou plně rozvinout účinky měnové politiky, říká ECB. Rozdílné tržní úrokové sazby neodporují jednotné měnové politice, kontruje Spolková banka.

ECB v politických službách

Stanovisko ECB dokládá, jak se banka sama na základě svého politického zapojení stala zajatcem záchranné politiky. Úkolem ECB není garantovat zachování měnové unie na věky. V rámci eurozóny nejsou rozdílné úrokové míry pro různé země a různé podniky žádným selháním; naopak vyjadřují, jak účastníci trhu vnímají riziko s ohledem na hodnocení bonity a ekonomickou situaci. Když centrální banka intervenuje ve prospěch jednotlivých zemí, aby určitému státu zajistila nízké úroky, tak se jasně jedná o fiskální politiku včetně přerozdělování.

Argument, že ECB snese jakékoliv ztráty, je podivuhodný. Draghi by ani nestačil sledovat, jak rychle by v případě rozpadu eurozóny vlastní kapitál ECB zmizel. A navíc: Jak může být nákup státních dluhopisů měnovou politikou, když závisí na podmínkách záchranného valu?

Bundesbank na příkladu Řecka ukazuje, jak snadno se z „absence alternativ pro jednání centrální banky“ stane sebenaplňující proroctví. Financování Řecka pokračovalo, i když Atény nedodržovaly podmínky záchranného programu a řecký ministr financí odmítl učinit jakékoliv další závazky.

V mezidobí chyby přiznal i Mezinárodní měnový fond a zdůraznil, že Řecko své dluhy neunese. Také v Irsku a Řecku se centrální banky nechaly využít v zájmu politiky. V Irsku centrální banka financuje pětinu veškerého hospodářského výkonu, na Kypru Eurosystém dokonce 60 procent. Vyšší úroky, které pokrytečtí politici s ohledem na starosti drobných střadatelů tak rádi požadují, vůbec nepřichází v úvahu, protože by se „zachráněné“ země zhroutily.

Protinázor

Německý spor, evropské důsledky

Řízení proti ECB by mělo probíhat před Soudním dvorem Evropské unie v Lucemburku, a nikoliv v Karlsruhe, domnívá se autor úvodníku v listu Tageszeitung:

Představme si, že nějaký Francouz, říkejme mu třeba pan Dupont, vede před francouzským soudem spor o evropskou politiku s jiným Francouzem, panem Piconem, [...] a že na výsledku jejich pře závisí osud celé eurozóny. Co bychom si o tom pomysleli? [...] Asi že je to absurdní divadlo, francouzská fraška. Ale přesně to se [nyní] odehrává před německým ústavním soudem v Karlsruhe. Pan Dupont je ve skutečnosti prezident Bundesbanky [Jens] Weidmann. Pan Picon se jmenuje [Jörg] Asmussen a zastupuje ECB.

Levicový německý deník pokračuje v ironickém duchu a neskrývá při tom obavy z důsledků rozhodnutí soudu v Karlsruhe:

Pokud se Dupont, promiňte Weidmann, prosadí, […] mohlo by to znamenat konec programu odkupu dluhopisů. Následně by se znovu vynořila vlna spekulací proti euru, kterou se šéfovi ECB Mariu Draghimu podařilo zkrotit jedině proto, že pohrozil neomezeným nákupem státních dluhopisů. Doplatily by na to především Itálie a Španělsko […], ale pokud by se spekulace objevily znovu, mohly by se pod silným tlakem ocitnout i Francie, Belgie a Nizozemsko. V Německu se přitom debata odvíjí tak, jako by šlo jen o nás – o naši ústavu, náš parlament a naše peníze.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma