Jednání o vzniku zóny volného obchodu, jež začala počátkem roku, se setkala s nadšením i pochybnostmi. Podle předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze pomůže plánovaná obchodní dohoda „vytvořit vysoce kvalifikovaná pracovní místa a oživit hospodářský růst na obou stranách Atlantiku, aniž by to daňové poplatníky něco stálo. Povede k vytvoření největší zóny volného obchodu na světě a znovuoživení transatlantických vztahů.“ Většina ministrů financí členských států dohodu podporuje, takže s vysokou pravděpodobností bude podepsána. Stane-li se tak, kultura se může stát její první a největší obětí.

V roce 1988 zavedla Evropská komise pod názvem „kulturní výjimka“ jednotná pravidla, která zavádějí jiný přístup k filmům a audiovizuálním dílům než k ostatním druhům zboží. To mimo jiné znamená, že mohou prostřednictvím různých mechanismů čerpat finanční podporu od členských států, jelikož „podpora kultury je jedním z hlavních cílů politiky EU“. Avšak vstoupí-li dohoda o zóně volného obchodu mezi EU a USA v platnost, filmy i hudba budou degradovány do role běžných obchodních artiklů. Co to znamená?

V první řadě uzavření národních filmových institutů, které dotují většinu evropských filmů (v Polsku je to Polský filmový institut). Instituty jsou veřejné instituce založené za účelem implementace kulturního protekcionismu. Problémem by však nebylo zrušení institucí jako takových, nýbrž ztráta finančních prostředků na podporu kultury, které instituty zajišťují prostřednictvím výběru poplatků od filmových distributorů a televizních stanic. Bez nich by snímky polských režisérů, jako jsou Smarzowski, Jakimowski, Krauze nebo Hollandová, nikdy nevznikly.

Evropské kvóty

V ohrožení jsou i takzvané evropské kvóty, tedy směrnice, podle nichž musí obsah vysílání televizních stanic v EU tvořit minimálně z 50 procent evropská produkce. Stávající systém financování veřejnoprávních médií, včetně univerzální televizní licence, nebude v případě přijetí plánované dohody možný. To se týká i veřejné finanční podpory pro jednosálová kina, která uvádějí evropské (a Evropou financované) filmy, nebo pro písňové autory. Podle stávajícího polského zákona o médiích musí obsah vysílání rozhlasových stanic tvořit minimálně z 33 procent polská produkce. Bude-li dohoda o zóně volného obchodu uzákoněna, tato podmínka bude zrušena.

Mohlo by se zdát, že kulturní artikly a služby jsou v jednáních o zóně volného obchodu mezi EU a USA okrajovou záležitostí, ale není tomu tak. Washington už dlouho volá po tom, aby EU uvolnila kulturní trh, ale zatím se mu ji přesvědčit nepodařilo. „Už dnes tvoří 60 procent snímků uváděných v Polsku nebo ve Francii filmy hollywoodské produkce,“ říká Jacek Fuksiewicz z Polského filmového institutu. „Co se stane, přijde-li evropská kinematografie o veřejnou podporu?“

„Američané uvažují jako obchodní manažeři. Americký filmový průmysl vydělává ročně víc peněz, než kolik vydělal filmový průmysl kterékoliv jiné země od dvacátých let do současnosti. V Evropě se na kulturu díváme jinak,“ dodává prezident Polské filmové akademie Dariusz Jabłoński.

Žádné hmatatelné záruky

Přes sedm tisíc filmových tvůrců, včetně dvou set z Polska, podepsalo otevřený dopis na podporu kulturní výjimky. Jsou mezi nimi jména jako Michael Haneke, Pedro Almodóvar, Ken Loach, Cristian Mungiu, bratři Dardennové, Andrzej Wajda, Agnieszka Hollandová, Krzysztof Zanussi nebo Jerzy Skolimowski. „Je možné, že se Evropa zřekne práva bránit svou vlastní kulturu. Nic to nemůže ospravedlnit a všechno mluví proti tomu,“ píší v dopise. Během filmového festivalu v Cannes je podpořili Steven Spielberg a zakladatel Miramaxu a nezávislý newyorský producent Harvey Weinstein.

Zmíněná lobby sice přesvědčila Evropský parlament, aby vyjádřil kulturní výjimce podporu, ale jednání vede Komise. Komisař pro obchod Karel De Gucht 17. května slíbil, že plánovaná dohoda veřejnou finanční podporu kulturní a audiovizuální produkce v EU nijak neovlivní, ale všechny se mu přesvědčit nepodařilo. „Tato prohlášení nemají žádný právní účinek,“ prohlásila ředitelka Polského filmového institutu Agnieszka Odorowiczová. „Komise požaduje příliš obecný a široký mandát, jenž by mohl pro Polsko představovat nebezpečí. Chtěla bych zdůraznit, že polská kinematografie nepodléhá daňovým úlevám (na rozdíl od té americké), platí 23% DPH (na rozdíl od americké) a rozpočet „Avatara“ se rovná veřejné finanční podpoře pro polskou filmovou produkci na devět let.“

Před pár dny se skupina evropských filmových tvůrců, mezi nimi krom jiných Costa-Gavras, Mungiu a Jabłoński, setkala ve Štrasburku s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem. O všem se rozhodne v pátek 14. června, kdy budou členské státy rozhodovat o vyjednávacím mandátu Komise.